Kliknutím zvětšíteTím hráčem byl záložník tehdejšího Gottwaldova Emil Látal. Zatímco na konci padesátých let už začala růst v tehdejším Gottwaldově nová umělá ledová plocha, Látal zamířil zřejmě v roce 1959 do konkurenčních druholigových Vítkovic, které tehdy hrály pod názvem TJ VŽKG Ostrava.
„Projekt byl udělaný, běžela výstavba stadionu, takže došlo k propojení objednávky zastřešení zimního stadionu. Součástí dohody bylo vyrobení nejvyšších nosníků. V té době byly vítkovické ocelárny vyhlášené po celém světě,“ vysvětluje historik zlínského fotbalu Arnošt Hošek souvislosti, které byly dnes už dávno zapomenuty.
Jednáním byl investorem pověřený jistý Eduard Ermacora, člen TJ Gottwaldov. Tehdy výrazná a vlivná postava zlínského sportu.
„Když se měl stavit zimní stadion, byl vyslán do Ostravy, aby všechno sjednal. Pocházel z Ostravy, takže měl velké známosti. Na celé stavbě zimního stadionu má obrovský podíl. Když někdo nemohl něco vyřešit, poslali tam jeho a všechno zajistil,“ vybavil si další z pamětníků někdejší fotbalista a hokejista Svatopluk Klinkovský, který Ermacoru znal.
„Samotný přestup hráče pak samozřejmě řešily fotbalové oddíly, ale Ermacora vše sjednával a stadion se díky tomu zastřešil,“ popisuje Hošek. Zastřešování začalo v roce 1962. „O tomto jsem nevěděl, ale je to možné. Věřím tomu,“ přikyvoval i Klinkovský.
Rodák ze Zlína Emil Látal se domů vrátil v sezoně 1963-64, tedy stylově v době finálních úprav hokejového stánku, tehdy patřící mezi nejlepší v Evropě za dva a půl milionu československých korun. Látal po svém návratu ještě pár let poté hájil žlutomodré barvy. Jeho bratr Ivan byl atlet, běhal střední tratě. Měl dobrou výkonnost. (dan, lk)
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
