Ve chvíli, kdy vzniká tento článek, rozhoduje vláda České republiky o tom, zda uvalí karanténu na celou zemi a zcela tak ovlivní životy nás všech, a to i těch, kteří doposud nemuseli být vývojem v zemi nijak dotčeni.
Celoplošná karanténa pochopitelně vyvolává řadu emocí, ale je třeba pochopit, že se jedná jen o další krok, jímž chce vláda chránit bezpečnost vlastních obyvatel. Ti se často tváří tak, že s opatřeními chtějí spíše bojovat než je dodržovat.
Že lidé často vůbec nechápu podstatu a důvod opatření, dokazuje Vilma Marešová, která mimo to, že vyučuje na Univerzitě Karlově, pracuje jako lékařka na Bulovce.
„Já si myslím, že ty postupy od samého počátku jsou uspořádané a to je důležité. Veřejnost je informována, i když si myslím, že společnost zpočátku nebrala riziko zcela realisticky,“ řekla v sobotním rozhovoru pro Českou televizi Marešová.
Ta hned v úvodu připomněla, že je už také seniorka, a tak patří do nejrizikovější skupiny. Rozhovor se stal do jisté míry unikátním, jelikož nezaznívala pouze slova odborníka, který „káže“ veřejnosti, ale k lidem promlouvala žena, jež má bohaté epidemiologické zkušenosti a zároveň se jí situace dotýká i lidsky.
„Lidé si říkali, že je zase někdo straší, a tak věc neřešili. Přitom každá pandemie je závažná, důležitá je v takových chvílích informovanost a dodržování těch nařízení. Jako člověka a lékaře mě rozčilovali lidi, kteří se vraceli vítězoslavně deset minut před půlnocí do Česka, jen aby nemuseli do karantény,“ popisuje Marešová.
Lidé musejí zdravotníkům pomoci
Lidé se tvářili, že na vládu vyzráli a klasicky po česku přechytračili systém.
A nemusí se jednat ani o zákazy na hranicích. Minulý týden bylo rozhodnuto, že se zruší výuka ve školách. Školáci měli zůstat doma nejen pro své bezpečí, ale i kvůli zdraví lidí, kteří by se od nich mohli nakazit.
Výsledek? Školáci přijali zprávu o přerušení výuky jako pomyslné prázdniny a místo školních lavic se jich spousta přesunula do obchodních center.
Není možné zlobit se na děti, že jsou lehkovážné, když pak vidíme případy, kdy dospělí zcela bez ostychu porušují doporučení a jdou proti selskému rozumu. Jako muž z Brna, který se opakovaně snažil přimět lékaře, aby jej otestovali, i když mu bylo řečeno, aby zůstal doma v karanténě a vyčkal na telefonát.
„Na zdravotnictví už nelze víc nakládat. Na Bulovce jsou davy, navíc naši lékaři a sestry pracují ve zvýšeném riziku. Situace se nedá zvládnout tak, jak si někdo představuje, že někam přijde a prakticky ani nebude čekat a oni ho otestují,“ připomněla poznatky z praxe Vilma Marešová.
Je pochopitelné, že se někteří lidé snaží částečně izolovat od informací o koronaviru, často se to ale mění v opačný extrém, kdy Češi informacemi o nemoci opovrhují jako něčím, co je má jen vyděsit a je podle nich jen „uměle nafouknutá bublina“.
Jenže pak přibývá případů, kdy lidé roznášejí nemoc a ve chvíli, kdy se příznaky projeví u jejich známých či rodiny, zaznívá tradiční: „Ale já byl v pořádku, žádné příznaky jsem necítil.“
Každý den odborníci varují před tím, že nemoc mohou přenášet i lidé bez příznaků. Případně mohou mít lidé příznaky minimální, ale to neznamená, že virus nešíří.
Lidé také často lékařům neříkají pravdu. Zkušenost s tím mají záchranáři v Pardubickém kraji. Lidé si zavolají sanitku a do telefonu si vymyslí nějaký úraz. Lékařům se následně přiznají s tím, že byli v nakažené oblasti a mají příznaky, v tu chvíli je pozdě a lékaři musejí do karantény.
„Volají na tísňovou linku, že je třeba bolí záda, koleno. Až na místě se dozvídáme, že mají vysokou teplotu, jsou dušní, nebo že se vrátili z Itálie. Vědomě tyto informace při komunikace s dispečinkem zamlčí,“ popsal mluvčí pardubických záchranářů Aleš Malý.
Vláda se nyní rozhoduje, zda bezpečnostní opatření ještě zpřísnit. Může celoplošná karanténa Česku skutečně pomoci?
„Důležité je dodržovat i ty úplně nejzákladnější věci, které nás vůbec nic nestojí. Záleží vždy na jednotlivcích, jak se budou chovat. Já jsem teď občas pracující důchodce, a tak dodržuji vše tak, jak má být, protože si jsem vědoma toho rizika,“ říká Marešová.
Podle uznávané odbornice lidé neberou varování dostatečně vážně. Stejně tak jako v minulosti, kdy zde byly epidemie spalniček nebo chřipky.
Aktuální hrozba je podle ní specifická tím, že lidský organismus tento virus nezná a není jasné, zda časem nebude napadat mimo dýchacích cest například střevní trakt.
Vědci také netuší, jak se koronavirus zachová při oteplení v létě a zda to změní jeho vliv na náš organismus.
Fotogalerie |
