Lídr hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) a vítěz slovenských parlamentních voleb Igor Matovič zažehnal první rozkoly ve vznikající čtyřkoalici. Poté, co v pátek večer oznámil dohodu stran, seznámil v sobotu prezidentku Zuzanu Čaputovou se jmény budoucích ministrů. Odborníci však míní, že rozdílnost stran se může naplno projevit zejména v jednání o hospodářských záležitostech.
Matovič měl okamžitě po oznámení výsledků voleb jasno v tom, že chce vytvořit koalici čtyř stran tak, aby jeho budoucí vláda disponovala ústavní většinou. Rozhovory se stranami Jsme rodina Borise Kollára, Svoboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka a Za lidi Andreje Kisky ale nebyly snadné. Kiskovi se do spolupráce s Kollárem příliš nechtělo.
Nakonec ale největší problémy poměrně nečekaně nastaly v jednání s ekonomicky orientovanou SaS. Sulík si přál ministerstvo financí, to však OLaNO nechtělo pustit. Šéf liberálů posléze rezignoval, spokojí se s ministerstvem hospodářství a pozicí vicepremiéra pro ekonomiku. „Myslím si, že tato dohoda je dobrá. Já jsem za SaS spokojený, a pokud vím, i ostatní partneři jsou spokojení. Jdeme společně psát programové prohlášení,“ řekl smířlivě novinářům.
„Je potřeba si uvědomit, že strana Richarda Sulíka získala něco málo nad šest procent, přičemž má velmi specifické názory na sociálně-ekonomické otázky. V nich se liší od ostatních koaličních partnerů. I z tohoto důvodu je vhodnější, aby rezort zůstal v rukách premiéra,“ konstatoval pro týdeník Trend k dohodě politolog Juraj Marušiak.
Podle něj však byl spor o ministerstvo financí uhašen jen částečně. Poznamenal, že ekonomický liberalismus odlišuje SaS a Za lidi od OLaNO a uskupení Jsme rodina, což může vytvářet třecí plochy. Matovič ani Kollár nemají tolik ekonomických expertů a tak se může stát, že hospodářskou vládní linii stejně bude určovat Sulík, dodal Marušiak.
Také analytik Ján Baránek si myslí, že rozdíly mezi stranami budou ovlivňovat i další kroky, především tvorbu programového prohlášení, do kterého se každá z nich pokusí dostat své priority. „Dá se očekávat střet mezi snahou SaS o hospodaření s vyrovnaným rozpočtem a konceptem zadlužování,“ řekl Baránek s připomínkou předvolebního Kollárova záměru stavět 25 tisíc státních nájemných bytů ročně. Jsme rodina je ochotná z něj slevit, určitě ale nebude chtít vzdát se ho úplně.
SaS každopádně díky svému ústupku získala o jedno ministerské křeslo víc, než se původně čekalo. Na starosti bude mít také zahraničí a školství. OLaNo si kromě financí nechá silové rezorty, zdravotnictví, zemědělství, životní prostředí a kulturu. Kollárově partaji připadne post předsedy parlamentu, doprava, sociální věci a bude mít místopředsedu vlády pro legislativu. Kiskovi lidé obsadí spravedlnost a regionální rozvoj.
Klíčovým okamžikem pro odchod současné vlády Petra Pellegriniho a nástup Matoviče bude ustavující schůze Národní rady. Vzhledem k složité situaci kvůli koronavirové pandemii se chce Čaputová v příštích dnech s oběma sejít a dohodnout hladké předání moci. Baránek si v tuto chvíli netroufá odhadnout, kdy k němu dojde. Objevily se podle něj i úvahy, že by bylo za současné krize lepší nepřepřahat vedení, to však podle něj není ústavně možné. „Být Matovičem, tak se naopak snažím ten proces co nejvíce urychlit,“ dodal.
