7°C
Ino, mnozí tě budou srovnávat s Františkou a její módní policií, jsi na tohle připravená? V čem budeš jiná?
Od začátku počítám s tím, že se srovnání nevyhnu. Františka psala hodnocení 12 let a čtenáři si ji velmi oblíbili, takže není divu, že nás budou porovnávat. S Františkou jsme se v mnohém shodly, například v dodržování etikety a dress-code, ale osobně jsem jí často říkala, že nemám ráda kritizování tělesných proporcí, tzv. bodyshaming, a pro mě zbytečné zesměšňování dané osobnosti. Moje hodnocení by mělo být věcné, jasné, sic nekompromisní, ale přesto vkusné a na úrovni. A pevně doufám, že si z něj čtenáři budou moci vzít inspiraci i do vlastního stylu oblékání.
Jak dlouho ses přátelila s Františkou a kde jste se poznaly?
S Františkou jsme se poznaly na Fashion Weeku před 7 lety. Prohodily jsme pár slov a Františka mě pak hodnotila v módní policii. Pokud si dobře pamatuji, napsala tenkrát, že jsem módní mimozemšťan. V průběhu let jsme se začaly potkávat na všech důležitých módních akcích. Měly jsme čas probrat mnoho témat od módy až po politiku a častokrát jsme řešily módní trendy i styl a vkus v Česku. Františky jsem si po celou dobu velmi vážila, jsem moc vděčná za náš přátelský vztah a za to, že jsem ji mohla poznat.
Četla jsi její módní policii?
Ano, byla jsem pravidelný čtenář jejich článků a měla jsem je ráda.
Kolik let se věnuješ módě a jak tě vůbec napadlo být blogerkou?
Blog jsem si založila před 9 lety a už v té době jsem si připadala jako poslední, kdo ho má. Proto jsem ho brala hlavně jako koníček a neočekávala jsem, že by mě jednou mohl živit. Jinak mě móda a umění baví od dětství a promítlo se to do výběru střední i vysoké školy.
Uživí tě blogování, nebo máš i jinou práci?
Je to pět let, co jsem opustila klasické zaměstnání a živím se jen blogováním. Jde tedy o příjem za články, reklamu, focení a online kampaně na mém blogu a instagramu.
Nikde jsem nenašla tvoje celé jméno, je to záměr, že používáš jen Ina T.?
Od začátku blogování mi přišlo důležité udržet si alespoň část svého soukromí a také mojí rodiny. Nikdy jsem např. nevyfotila svého partnera a přijde mi, že hodně lidí online bezpečí podceňovalo před 9 lety, kdy jsem s blogem začínala, a překvapivě i teď.
Ino, co bys prozradila o svém soukromí?
Mohu prozradit, že jsem 13 let šťastně zadaná, miluji módu, túry po horách, golf a spoustu dalších sportů. Vystudovala jsem kamenosochařství a vysokou školu se zaměřením na umělecké textilní disciplíny. Pracovala jsem jako stylista i jako visual merchandiser pro obchody s oblečením. Několik let se věnuji tématu bezdomovectví. Jednou týdně vařím s přáteli teplé jídlo pro bezdomovce a sociálně slabé. Příběhy bezdomovců také sepisuji a s jejich svolením sdílím na instagramu, aby i ostatní viděli, že se na ulici může dostat každý.
Jsi velkou milovnicí psů, sama dva vlastníš, prozraď něco o svých miláčcích.
Ano, psi jsou součástí naší rodiny a neumíme si to představit jinak. Máme tříletého pomeraniana, který miluje výstavy i horské túry, není to žadný gaučák, ač nevypadá. A před půl rokem jsme adoptovali štěně rotvajlera, kterému zemřel majitel při autonehodě. Původně jsme chtěli najít vhodnou adoptivní rodinu, ale nakonec jsme se díky změně životního stylu tou vhodnou rodinou stali my. Náš volný čas tedy naplno vyplňují cvičáky, tréninky a dlouhé procházky, aby naši psi dostali to, co opravdu potřebují.
Tvoje nejoblíbenější oblečení, outfit, ve kterém se cítíš pohodlně?
Cítím se jako módní chameleon, takže je mi dobře v šatech i v pánském obleku. Vždy jde jen o to, abych věděla, že je to můj styl a že outfit souzní s mojí osobností a s událostí, na kterou se chystám. Je mi dobře i v ryze sportovním oblečení, pokud sportuji nebo jsem na horách.
Co by sis nikdy na sebe nevzala?
Nevzala bych si na sebe prvoplánově vulgární oblečení a nemám ráda trend legín na běžné nošení. Ty za mě patří do fitka. Také jsem proti oblečení a doplňkům, které jen kopírují určité značky či návrháře. Raději neznačková kabelka než napodobenina.
Co je podle tebe přešlap a kde Češi dělají největší chybu?
Nerada paušalizuji, ale všeobecně mi přijde jako problém, že se oblečení a starání se o sebe ještě stále bere jako něco povrchního, co si nezaslouží pozornost ani čas. Což se projevuje i na koupeném oblečení, které je z nekvalitních materiálů a zbytečně často se mění jako spotřební artikl s krátkou životností. Cesta je najít svůj vlastní styl, nekupovat pouze trendy oblečení, ale vybírat kousky do šatníku na základě jejich udržitelnosti. Přešlapem, který se často opakuje, je vybírání outfitu dle nálady, ne dle události, na kterou se člověk chystá, viz. divadla, plesy, společenské události.
Kde se vidíš za deset let?
Možná budu mít ovčí farmu na Fidži, nebo psí útulek za Prahou, všechno je možné, necháme se překvapit. Každopádně pevně doufám, že se budu stále věnovat jen věcem, co mi budou dávat smysl a bude v nich i kus pomoci ostatním.
Měla jsi nějaké pochyby, zda se stát novou módní kritičkou Blesku?
Nebyla jsem si zcela jistá, jak to vezmou moji stálí čtenáři na instagramu a blogu. Ale zpětná vazba byla naprosto skvělá. Takže pochyby byly evidentně zbytečné.
VIDEO: Ina T. na karlovarském festivalu
