Spojil s ním život ještě dřív, než se průmyslový koncern dostal do názvu. V roce 1946 začal hrát za žáky a dorost tehdejšího SK Hejčín, jeho otec byl přitom vůbec jedním z prvních členů.
„My jsme byli strašně chudobní. Němci sebrali majitele firmy, u které dělal fotr. A tak byl bez práce. Tenkrát se říkalo, že byl žebračenka. Chodil pro žebračenku, bral 80 korun. A do roku 1922 byl členem SK Hejčín. Byl mezi prvními,“ vzpomínal a často také dodával: „Táta mi říkával, že jemu se to nepodaří, ale já bych se sta let klubu mohl dožít.“
Stařík, který podává míče. Já jsem Olomoučák, já jsem Sigma. Mám ji rád |
Přání se mu splnilo, a když Sigma v září 2019 hrála s reprezentací Zápas století, vedl ho před vyprodaným stadionem do středového kruhu Oldřich Machala s kapitánem národního týmu Pavlem Nedvědem, aby obstaral čestný výkop utkání.
„Když jsem panu Hudcovi oznámil, že provede slavnostní výkop Zápasu století, několik minut mi v kanceláři plakal dojetím,“ vzpomíná pro klubový web marketingový manažer Sigmy David Holly.
Výjimečná pocta pro muže, který odmítal zestárnout, a proto mladým fotbalistům chodil každý den podávat balóny. Když v létě 2006 přišel na Hanou trénovat Vlastimil Petržela, navyklý na luxus bohatého Zenitu Petrohrad, nechal si vysvětlit kdo je ten starý muž, který chodí na každý trénink a pak prohlásil: „Takové lidi bychom měli nosit na rukou.“
Vitální senior Svatopluk Hudec docházel na každý trénink olomouckých fotbalistů, aby jim podával míče.
Svatopluk Hudec za svou éru pomocníka poznal mnoho trenérů a každého se na začátku dovolil, jestli může míče dál podávat. Po venkovním zápase čekával na tým i do půlnoci na stadionu a po výhře jim s doprovodem dětských housliček zpíval oslavnou píseň: „Ta naše Sigma, ta to válí.“
Když Hanáci hráli v roce 2009 Evropskou ligu v Aberdeenu, složili se na oplátku hráči z prémií a vzali pana Hudce na zájezd do Skotska sebou. Den před zápasem na prázdném Pittodrie Stadium lamentoval za brankou: „Já tady nemám co dělat, já tady nemůžu podávat balóny,“ bál se vstoupit na perfektně střižený trávník. Neuplynula ani minuta, ozvalo se „Aleš!“ a přesnou placírkou vracel zakopnutý míč stoperovi Sigmy. A druhý den na vlastní oči žasl, jak Sigma rozstřílela Aberdeen 5:1.
Až do osmdesátky běhal vytrvalecké tratě, vykřesal se ze zlomeného krčku i operace srdce, při níž dostal chlopeň z prasete. „Dokud budu moct se na Sigmu dívat, tak nebudu mít stres, budu dobře jíst a své dechovky si zpívat, až to mět nebudu, budu mrtvý,“ prohlásil v létě.
Může to znít trochu i jako proroctví, ale teprve až vyšší moc zastavila fotbal, doběhlo na konec i srdce největšího fanouška modrých. „Chtěl bych být se Sigmou pořád,“ přál si a také se mu to vyplní. Klub dokončuje filmový dokument mapující sto let historie a kromě hráčských legend v něm nemůže chybět ani Svatopluk Hudec.
