Odpuštění pohledem kněze Guy Gilberta je radikální cestou "plnou kamení"

Naše náboženství je jedno z nejnáročnějších na světě, jeho přikázání jsou praštěná, říká s nadsázkou Guy Gilbert ve své knize Odpuštění. Milovat své nepřátele a odplácet zlo dobrem, o takové cestě tvrdí známý francouzský kněz, že je radikální a rozhodně není pohodlná. Spíše jako cesta posetá kamením, která vede do ráje „spolu s lidmi bláznivě zamilovanými do Boha.“

Guy Gilbert kněz francouzský delikventní mládež spiritualita OdpuštěníPoprvé měl v březnu do České republiky přijet Guy Gilbert, francouzský kněz pracující s delikventní mládeží. Epidemie koronaviru tomu zabránila, ale přinášíme alespoň jeho novou knihu Odpuštění. S nezaměnitelným vzezřením, oblečený často v křiváku, s dlouhými šedými vlasy a sálající pochopením a milosrdenstvím pro ty, kdo to nejvíce potřebují. Tak odlišný od běžné představy o knězi a zároveň tak plný laskavosti je i ve své knize, kterou věnuje pečlivému zkoumání, co to znamená být v běžném životě schopný odpouštět sobě i druhým.

Co možná nevíte je fakt, že při své práci s pařížskými dospívajícími zažil pouliční bitky, krádeže a spoustu násilí. On, syn milujících rodičů vyrůstající se 14 sourozenci v atmosféře lásky a jemnosti, byl najednou vystavený násilí a agresivitě, kterou doposud nepoznal. Jeho svěřenci mu prý jednou řekli: „Guy, tady děláme jen samý blbosti, jsme pořád ve vězení...

Čtivá a ducha se dotýkající kniha Pán se stará - napsal ji kněz, skaut a horolezec v jednom

Najdi nám nějakej rozbořenej barák a my si ho sami opravíme.“ Tak vzniklo Bergerie du Faucon - centrum, kde mladí delikventi mnohdy poprvé v životě učí pracovat a tvořit normální vztahy. Pomáhají jim v tom zvířata, o která se musejí starat. Guy si totiž všiml, že tihle mladí nesnášejí lidi, ale zvířata mají rádi. 

Ukázka:

Důležité je určit odpovědnost za čin. Je třeba zvážit polehčující okolnosti… a myslet na možnosti nového přijetí. Vězení by teoreticky nemělo být takové, aby jedince rozdrtilo, ale mělo by ho přivést k povědomí o činu. A potom je zapotřebí pomoci mu znovu se začlenit…

Bohužel, ve skutečnosti je to jiné. Hodně se mluví o „zpracování smutku“. Říká se, že kdyby viník nebyl odsouzen za svůj čin na doživotí, blízcí obětí by neměli možnost „zpracovávat smutek“… Jsem na straně obětí, ale nejsem pro to, aby viník platil takhle „hotově“. Je potřeba znát všechnu tu bídu, která je za jeho činem nebo proviněním. To je základní bod. Důvody, proč mnohonásobní recidivisté dostávají automaticky horní hranici trestů, jsou scestné. Rozhodující mohou být polehčující okolnosti. Tisíckrát jsem to konstatoval u třináctiletých i o trochu starších lotrů, kteří jsou mi svěřováni pro často velmi těžké delikty. Vždycky si říkám, že kdybych měl takové dětství jako oni, dopustil bych se možná stejných činů. A kdyby prožívali nádherné dětství s milujícími rodiči, dostali by se na cestu Lásky.

Jestli mi budeš psát, milý čtenáři, děkuji ti za to, můžeš to poslat vydavateli této knížky. Ale vyhni se medovým řečem, mohl bych se pak nafouknout. Díky. Tvůj bratr Guy

Naše společnost je stále krutější a lynčuje bez slitování ty, kdo upadli (nebo které upadly). Slovo „nenapravitelný“ je nejvíc nehumánní slovo. Zraňuje, zabíjí lidskost. Křesťan by měl oddělovat hřích od hříšníka. To je zásadní povinnost. „Člověk je vždycky větší než jeho chyby.“ Pokud tuto větu bereme skutečně vážně, pak nás osvobozuje od vnitřního zla, jakým je nenávist.

Kdybyste věděli, kolik dostávám dopisů, ve kterých mi lidé říkají, že neumějí odpustit! Evangelium se ale přece vyjadřuje prostě, přímo a radikálně. Není to ohýnek, je to výheň. Přikázání je tu jasné. „Odpouštěj nekonečně. Naslouchej druhému. Respektuj ho. Obrať se k tomu nebo k té, které nikdo nechce.“

(…)

Spravedlnost bez lásky je opovrženíhodná. Spravedlnost bez lásky je jen závanem větru. Samotný trest neléčí, nenapomáhá provinilcům k napravení.

Představte si právní systém, který by nechával prostor odpuštění! Důležitá je přítomnost křesťanů a příslušníků dalších konfesí ve vězení.

Předseda soudu neřekne: „Odpusť a miluj svého ne - přítele.“ Ale křesťan to může říct, protože má svá vlastní pravidla. 

Guy Gilbert je francouzský kněz, který skrze svou bohatou zkušenost s lidmi z okraje společnosti, zločinci či vězni nijak nebagatelizuje zlo a příkoří, která se lidem dějí. Přesto potvrzuje, že jen cesta odpuštění vede k vnitřní vyrovnanosti, pokoji a radosti. V Portále vyšla celá řada jeho úspěšných knih, naposledy např. Rodina, Čas žít nebo Víra.

Církev přináší do vězení lásku. Rodiče, kteří pohřbili svou znásilněnou a zabitou holčičku, by samozřejmě nesnesli, aby státní spravedlnost prohlásila, že kat jejich dítěte je „větší než jeho chyby“, ale křesťan to říct může.

NA ZEMI NEJSOU NESTVŮRY

Byl jsem ve vězení. Stiskl jsem ruku muži, který znásilnil a zabil dítě. Nepředstavitelná hrůza! „Ať udělal cokoli, je to tvůj bratr, a ty jsi křesťan,“ opakoval jsem si. „Ta ruka, kterou tiskneš, je ruka Kristova.“

Každá lidská bytost je schopna se dopustit hrozných činů. Líbilo se mi, co krásně řekl advokát sériového vraha Guy Georgese: „Vy jste se nenarodil jako psychopat, Guy Georgesi, stal jste se jím kvůli jednání lidí. Rodiče vás opustili, byl jste ničím. Adoptovali vás, ale i tam jste byl ničím. Takže se všechno ve vás zvrátilo.“

Mluva křesťanů umožňuje překonávat nejstrašnější činy a nedodávat další utrpení k tomu prvnímu. Prvním utrpením, hrůzostrašným, je utrpení rodičů oběti. Druhým je nevyslovitelná nenávist, jakou je možné pocítit vůči zločinci. A ta nás pálí, spaluje nás a stravuje. Živit se nenávistí k druhému znamená odsoudit lidskost do pekel. Na zemi ale nejsou nestvůry. Jsou tu jen lidské bytosti, které se dopustily nestvůrných činů.

Knihu Odpuštění koupíte na našem e-shopu


Powered by Froala Editor

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru