U turecko-řeckých hranic jsme sledovali velkou melu. Turecko nahánělo uprchlíky k hranicím. Na facebooku upozorňujete, že Syřanů však mezi nimi bylo jen málo. Co k tomu říci?

Především, že aktuální „uprchlictví“ není spontánní jev, ale organizovaná akce, jejímž cílem je působit nátlakem na EU.

Turecko se údajně snažilo narušit řeckou obranu hranic, ať už střelbou slzného plynu po řeckých bezpečnostních složkách, či podle některých zdrojů dokonce snahou prorazit hraniční bariéry a umožnit tak uprchlíkům vstup na řecké území. Jak se měla ve světle těchto událostí zachovat EU?

EU by měla jasně pojmenovat situaci a jednání Turecka veřejně odsoudit a kritizovat.

Turecký premiér Recep Erdogan vyzval EU a především Řecko, aby uprchlíkům otevřeli hranice. Co bychom mu měli vzkázat? Máme v jednání s Erdoganem přitvrdit? A je toho EU schopna?

Netuším, čeho je EU schopna. Je však zřejmé, že nás tímto Turecko ohrožuje. Cílem není humanitární pomoc, ale získání výhod pro Turecko. Měli bychom jasně říci, že tento postup Turecka je vydíráním a zločinem.

„Na řecké hranici umírají západní hodnoty,“ postěžoval si komentátor Martin Fendrych. Skutečně je to, podle vás, až tak zlé?

Nemyslím si. Jak už jsem uvedl, nejedná se o spontánní akci, kdy lidé před něčím prchají, ale je to Tureckem organizovaná akce.

Nyní jsou všichni zaměstnáni koronavirovou pandemií, ale máme pomoci nějak Řecku? A jak se postavit k nehezkým životním podmínkám v řeckých uprchlických táborech?

To jsou dvě odlišné věci – a v obou bychom pomoci měli. Zlepšení životních podmínek v uprchlických táborech je humanitární záležitost, ochrana před tureckou agresí je věc bezpečnostní.

Je rozdílná reakce evropských vlád (a zvláště té řecké) oproti roku 2015, kdy jsme čelili velké migrační vlně?

Ano, to všichni vidíme, ale situace je taktéž jiná.

Turecko také spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie. Poté tam nastalo po dohodě ruského a tureckého prezidenta příměří. Před časem Turci zaútočili na sever Sýrie, kde žijí Kurdové. Co říkáte na chování Turků v Sýrii?

Turecko přihlíželo vraždění páchanému Islámským státem, a sousedství s Islámským státem jim náramně vyhovovalo. Turecko celou dobu džihád v Sýrii podporovalo a podporuje nadále. Po porážce Islámského státu však Turci zaútočili na Kurdy a nyní jsou hlavní překážkou v poražení džihádistů. Je celkem evidentní, že jsou pro Turecko džihádisté hlavní spojenci, a my jsme nepřátelé. Se Sýrií má Erdogan zřejmě hlavní problém proto, protože mu Syřané zmařili investice do islamistů.

Vy na nebezpečí, které hrozí od současného tureckého režimu, upozorňujete dlouhodobě. V rozhovoru, který jsme pro ParlamentníListy.cz dělali v roce 2018, jste v odpovědi na otázku uvedl: „Myslím, že je to jen otázka času a Turecko zaútočí na evropské země. Psal jsem o tom už před deseti lety a obávám se, že jsem se nemýlil.“ Možná to pro někoho bylo tehdy ostré vyjádření, teď už se ale tak ostré nezdá....

Ano, o Islámském státu a roli Turecka jsem psal už v roce 2006, bohužel se některé z mých tehdejších předpovědí naplnily. Velice nerad bych se dožil naplnění „sci-fi“ příběhů, které jsem tehdy psal. Bohužel, k tomu zatím směřujeme.

V analýze, která vyšla v MFD, píše Milan Vodička: „Už od začátku syrské války si Západ vypráví pohádku o střetu dobra a zla, přestože na těchto jatkách už dávno žádné dobro nezbylo. Černobílý příběh má za zlosyny vládu a za bojovníky dobra povstalce či rebely, přestože ti dávno zmutovali v džihádisty. Nikdo nemůže říci, jaká jsou přesná čísla v Ildíbu, ale nikdo nezpochybňuje, že téměř vše tam ovládá bývalá pobočka al-Káidy. Západ tak nepřímo podporuje džihádisty. Do této pasti ho zavlekla jeho pohádka.“ Vystihují tato slova realitu v této oblasti?

Ano, vystihují. Rád bych však doplnil, že na Wikileaks jsou dokumenty, že USA vědomě podporují islamisty už od roku 2006. Pokud chtěli Sýrii destabilizovat, byla to jediná možnost, protože reálně v Sýrii žádná bojechtivá demokratická opozice neexistovala a neexistuje. Do diskreditační propagandy proti Sýrii byly investovány obrovské peníze a většina té propagandy je zcela vylhaná.

Západ a arabské despocie v Sýrii podporovaly džihád od samého počátku, nyní už to však nelze tak snadno propagandisticky zakrývat. Už někdo někdy nějakého opozičního ozbrojeného demokrata ze Sýrie viděl? Zná někdo jméno nějakého vůdce demokratické opozice? Existuje a existovala nějaká syrská opozice, jejímž cílem není chalifát?

Jediná „prodemokratická“ síla jsou YPG, ti však proti Asadově armádě nikdy nebojovali. Naopak, brání se agresi Turků a Turky podporovaných džihádistů. Turecko je označuje za teroristy. V tureckém vězení jsou i naši občané, kteří Kurdům humanitárně pomáhali.

Proč neuvalíme (EU) na Turecko sankce?

Protože se jich bojíme.