Desetiminutové prodloužení tři na tři? Fyzičku na to máme, tvrdí hráči

Ať se to někomu líbí nebo ne, hra tři na tři má svoje grády. Je to jeden z faktorů, který současné hráče zvýhodňuje, protože v minulosti nastavení rozhodně nevedlo k tolika brankám, ale časy se mění. A lidi to baví. Rozhodně víc než samostatné nájezdy, jak ukazují nálady v zámoří.

V Hockey News se zamysleli, zda není čas prodloužení o nějakou tu minutku natáhnout?

Hru tří proti třem po nerozhodném utkání představila NHL světu v sezóně 2015-16. Na ledě je spousta prostoru. Šikulové nemají problém držet kotouč na holi minutu, dvě. Asi jako Bobby Orr v sedmdesátých letech, který se takto prezentoval na plném ledě. Dobré zápasy prodloužením vygradují, mizerné dostanou důstojnou tečku.

Ředitel hokejových operací Colin Campbell, vysoká šajba v exekutivě NHL, nedávno zmínil, že mezi majiteli necítí velkou chuť „prodloužení prodlužovat“. Hokejisté jsou na tom jinak. Nikoli všichni, ale většina projevila na All Star víkendu 2020 vůli nastavený čas protáhnout. Klidně na deset minut.

„Udělal bych krok vpřed a řekl, že můžeme hrát tři na tři, dokud nepadne gól,“ šel ještě dál útočník Calgary Matthew Tkachuk. „Někdo by ho prostě dal. Upřímně, hrál bych, dokud branka nepadne. Čas bych zastavil až po dvaceti minutách. Někdo gól dát musí, zvlášť když jste unavení a je tam víc šancí.“

Jaká je praxe z farmy?

Nižší soutěž East Coast Hockey League tento rok hru ve třech natáhla na sedm minut. Výsledky jsou zajímavé. Do druhé poloviny ledna bylo prodlužovaných 120 zápasů, z toho 75,8% (91) jich rozhodla hra tří proti třem, 24,2% (29) nájezdy. 15 z 91 rozhodnutých hrou bylo ukončeno v posledních dvou minutách, tedy nově přidaném čase.

Obecně to vypadá, že čím větší prostor mužstvům v prodloužení dáte, tím víc času budou na vstřelení gólu potřebovat. Zkrátka se naučí s delším časem kalkulovat a budou opatrnější. O rok dřív padal v ECHL rozhodující gól v prodloužení průměrně v čase 2:23, letos to bylo 3:01.

Překážkou může být, že NHL se trochu bojí natahování zápasů. Není to dobré pro fanoušky v ochozech, ani pro televizní společnosti. Gary Bettman letos na All Star Game hrdě hlásil, že liga stáhla průměrné utkání na 2 hodiny a 27 minut.

Pak jsou tu další obavy. Třeba vytížení hvězdných hráčů, kteří především prodloužení hrají. Některé hlasy tvrdí, že nastavení je vzrušující právě proto, že trvá pět minut. „Dejte trenérům dalších pět minut a oni už najdou způsob, jak hru zpomalit,“ bojí se skeptici.

Profesionálové NHL by nicméně měli být dostatečně trénovaní. Trend posledních dvaceti let hvězdným borcům čas spíš ubral. Průměrné střídání v osmdesátých letech trvalo klidně dvě minuty, Jaromír Jágr hrával o dekádu později v Pittsburghu běžně 25 minut za večer. David Pastrňák dnes zřídkakdy překročí dvacet minut. Přesto lze předpokládat, že při delším prodloužení by trenéři využívali i hráče mimo elitní lajny. Byla by to nutnost.

Průměr je takový, že v NHL se prodlužuje zhruba každý čtvrtý zápas. Loni to bylo 19 z 82. Z toho v průměru 11 bylo rozhodnuto před samostatnými nájezdy. Pokud by některé rozhodly přidané minuty, znamená to při desetiminutovém prodloužení osmkrát až devětkrát za sezónu pět minut navíc.

„Osobně to nevidím jako problém,“ říká Mathew Barzal. „Jsme sportovci NHL. Můžete hrát dalších pět minut. Jsme v dobré formě. Kdyby se hrálo deset minut, devadesát procent utkání by se rozhodlo,“ věří útočník newyorských Ostrovanů.

Liga hokejistům v aktivitě nebrání. Aspoň se tak tváří. „Hráčská poptávka po změnách je vítána. Můžou přijít a říct, že to chtějí. Pak si nemyslím, že si fanoušci budou stěžovat. Samostatné nájezdy nebyly přijaty kvůli své atraktivitě, ale kvůli tomu, aby snadno a rychle zápas rozhodly,“ naznačuje otevřenost Colin Campbell.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter