Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kauza Pitomio je zpět na začátku. „Ústavní soud nezohlednil, že je Okamura politik a mluví nenávistně,“ říká právník

Obálka časopisu Reflex z roku 2013 odstartovala vleklý soudní spor, který Ústavní soud vrátil opět na začátek. Reprodukce: Deník N
Obálka časopisu Reflex z roku 2013 odstartovala vleklý soudní spor, který Ústavní soud vrátil opět na začátek. Reprodukce: Deník N

Ústavní soud znovu otevřel soudní spor mezi Tomiem Okamurou a časopisem Reflex. Předseda SPD v roce 2013 zažaloval tehdejšího vydavatele týdeníku kvůli tomu, že ho Reflex označil pejorativní zkomoleninou jeho křestního jména „Pitomio“. Podle Ústavního soudu má pro každého hluboký osobní význam, aby jeho jméno nebylo komoleno, a není přípustné samoúčelně zesměšňovat kohokoliv včetně politiků. Podle advokáta Rudolfa Lešky, který se specializuje na mediální právo, je ale rozhodnutí v rozporu s běžnou praxí v Česku i u Evropského soudu pro lidská práva.

Nynější místopředseda Poslanecké sněmovny až do dneška prohrál spor s Reflexem u všech soudů. Časopis se mu sice musel omluvit za dva konkrétní články, ne ale za použití přezdívky Pitomio v rámci kritiky jeho politických kroků. Právo na něj přiznal Reflexu pražský městský soud, poté i Vrchní soud v Praze a v roce 2018 také Nejvyšší soud.

S ústavní stížností teď ale Tomio Okamura uspěl. Podle Ústavního soudu by se i legitimní kritika měla zastavit před jménem a příjmením každého.

„Člověk dostává jméno okamžitě po narození, jeho výběr obvykle provádějí rodiče, a zůstává mu zpravidla po celý život. Proto má pro jednotlivce hluboký osobní význam, aby jeho jméno nebylo komoleno, zvláště pak do podoby evokující hanlivé označení,“ odůvodnil verdikt senát tvořený soudci Jiřím Zemánkem, Josefem Fialou a Radovanem Suchánkem.

Místo posledního jmenovaného byl původně členem senátu předseda soudu Pavel Rychetský. Okamura si ale vymohl jeho výměnu kvůli údajné Rychetského podjatosti.

Podle ústavních soudců je také třeba rozlišovat mezi kritikou a snahou někoho zesměšnit. „Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byla jakákoli osoba – včetně osob veřejně činných – v očích veřejnosti samoúčelně, cíleně zesměšňována,“ argumentují v odůvodnění.

Experta na mediální právo Rudolfa Lešku verdikt překvapil. „Názor soudu je naprosto v rozporu s tím,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější