„Přírůstek obyvatel byl nejvyšší ve Středočeském kraji a v Hlavním městě Praze, kdy v obou případech činil téměř 16 tisíc osob. Třetí nejvyšší přírůstek obyvatel zaznamenal kraj Plzeňský, a to 5,2 tisíce osob,“ uvedla v tiskové zprávě Terezie Štyglerová z Českého statistického úřadu.
Naopak ve čtyřech krajích - Karlovarském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském se počet lidí snížil, nejvíce právě na severu Moravy - bezmála 2,8 tisíce lidí. Úbytky obyvatel ve zbývajících třech krajích se pohybovaly již jen v řádu několika set.
Celkový počet obyvatel České republiky přitom v průběhu loňského roku vzrostl o 44,1 tisíce na 10 693 939 lidí.
Nejlidnatější na konci roku 2019 byl Středočeský kraj s 1,385 miliony obyvatel. Na prvním místě co do počtu obyvatel se drží už od roku 2010. Druhým nejlidnatějším krajem je Hlavní město Praha s 1,324 miliony lidmi. Meziročně neměnné zůstalo pořadí krajů podle počtu obyvatel i na dalších místech. Nejméně lidí mělo bydliště v Karlovarském kraji (295 tisíc) a v kraji Libereckém (444 tisíc).
S výjimkou Moravskoslezského kraje se do všech krajů během roku 2019 více lidí přistěhovalo, než se z nich vystěhovalo. Zásluhu na kladné bilanci stěhování jednotlivých krajů měla zejména zahraniční migrace. Pouze ve Středočeském kraji se na růstu počtu obyvatel stěhováním podílela z větší části migrace vnitřní, tedy pohyb obyvatel mezi Středočeským krajem
a ostatními regiony Česka.
Ve vnitřní migraci dominuje stěhování mezi Prahou a Středočeským krajem. „Z celkového objemu 89,1 tisíce stěhování mezi kraji představovala celou jednu čtvrtinu změna bydliště z Prahy do Středočeského kraje či naopak. Z Prahy do Středočeského kraje se loni přestěhovalo 14,8 tisíce lidí a 7,4 tisíce se stěhovalo opačným směrem,“ dodala Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Třetí nejsilnější proud obyvatel směřoval z Ústeckého kraje do Prahy (1,9 tisíc lidí).
Převaha živě narozených dětí nad počtem zemřelých obyvatel byla nejvyšší v Praze (o 2,8 tisíce) a dále ve Středočeském (o 1,4 tisíce) a Jihomoravském (o 1,1 tisíce) kraji. V devíti krajích počet zemřelých převyšoval počet živě narozených dětí, nejvýrazněji v kraji Moravskoslezském (o 1,7 tisíce).