Příjmovou chudobou je v Česku ohroženo více než milion lidí, současná epidemie koronaviru a karanténní opatření mohou způsobit finanční problémy u dalších statisíců Čechů.
Hospodští, číšníci, zaměstnanci hotelů, prodavači, dělníci, kadeřnice, umělci a různí další živnostníci zůstali ze dne na den bez práce, když jim vláda zakázala kvůli pandemii činnost. Byť mohou mnozí z nich pobírat alespoň snížený plat, nemocenskou či ošetřovné, na řadě míst dochází už nyní k propouštění.
„Ekonomické dopady koronavirové epidemie budou nedozírné a s velkou pravděpodobností postihnou široké společenské vrstvy,“ odhaduje expert na dluhovou problematiku Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Mnozí zaměstnavatelé nyní propouštějí nejen kvůli karanténním opatřením, která jim znemožňují provoz, ale i kvůli vidině zpomalující ekonomiky a snižující se poptávky.
Mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková potvrdila, že do evidence nezaměstnaných se úřadům práce od minulého týdne hlásí pracovníci restaurací, služeb a cestovního ruchu. „Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu a u jejich subdodavatelů,“ dodala.
Nejisté zaměstnání mají především pracovníci ve zkušební době, se smlouvou na dobu určitou, pracující na dohodu nebo na černo. V sektorech zasažených vládními nařízeními pracují stovky tisíc lidí.
Chudobu pocítí i majetní
Dlouhodobě jsou chudobou nejvíce ohroženy matky samoživitelky a důchodkyně bez partnera, dále nezaměstnaní, invalidé, lidé bez domova či zadlužení lidé. Chudobu ale mohou v době zpomalující ekonomiky pociťovat i ti majetnější.
„Chudoba je do jisté míry relativní. Dlouhodobě chudší lidé jsou na takovou situaci adaptovanější, ale příslušníci střední třídy ji pocítí daleko bolestněji. Už jen proto, že to budou cítit jako stigma,“ míní Hůle. „Tito lidé jsou zvyklí na jisté standardy, které jsou v jejich sociální skupině měřítkem kvality života. To si teď budou muset odepřít,“ dodal.
Za příjmovou chudobu se považuje nižší příjem, než je šedesát procent mediánu mezd, což bylo loni 12 818 korun měsíčně pro jednotlivce. Tento ukazatel je ale třeba brát s rezervou, neboť s růstem mezd roste i hranice příjmové chudoby a „chudými“ se tak stávají i ti, kteří si paradoxně polepšili.
Do těžko řešitelné situace se dostala část lidí také kvůli uzavření škol, které má trvat minimálně do května. Problém je to především pro samoživitele, kterých je v Česku kolem dvou set tisíc a drtivou většinu z nich tvoří ženy.
Podle průzkumu Asociace neúplných rodin ze začátku tohoto roku je pro 44 procent samoživitelek finančně neúnosné být doma s nemocným dítětem více než tři dny. Kvůli uzavřeným školám je přitom už dva týdny doma zhruba 1,7 milionu dětí a mladistvých. Na péči o ně mohou rodiče pobírat ošetřovné ve výši šedesáti procent mzdy. To je ale pro většinu samoživitelů příliš málo, vláda však výši dávky zřejmě měnit nebude.
Češi málo šetří
Přestože v posledních letech prudce rostly mzdy, růst domácích úspor tomu zdaleka neodpovídal. Hojně citovaný průzkum České bankovní ascociace z loňského podzimu ukázal, že až pětina lidí nemá dostatečné rezervy ani na měsíc.
Odborníci přitom radí mít rezervy na šest měsíců dopředu. „Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba pro to, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,“ řekla Helena Brychová z České bankovní asociace.
Mnozí lidé nemají našetřeno proto, že mají nízké příjmy na úrovni minimální mzdy a nezbývá jim nic jiného než žít od výplaty k výplatě. Hodně lidí si ale podle ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla jen nedokázalo odpustit své požitky a situace je zaskočila nepřipravené. „Právě to, že obrovské množství lidí nemá našetřeno, akceleruje ty problémy, které nás čekají,“ míní.
Dluhová spirála
A tak si mnozí půjčí. „Lidé přestanou platit své závazky, nájemné, energie, potraviny a začnou si na to půjčovat. Když si rychle nenajdou práci nebo jiný příjem, nebudou to pak schopni vrátit,“ řekl Hábl, podle kterého koronavirová krize povede k růstu předlužení obyvatel a nárůstu počtu exekucí a insolvencí. „S prvním dluhem, kterým se dostanou do exekuce, se ještě více omezí jejich příjem. A roztočí se dluhová spirála,“ dodal.
Některé banky se nyní snaží vyjít vstříc dlužníkům a odkládají splátky. K poskytování nových úvěrů ale budou zřejmě obezřetnější. „Lze očekávat větší opatrnost věřitelů, zvláště v případě bank, které se snad poučily z poslední hospodářské krize,“ myslí si Hůle.
To však může vést k půjčkám u nebankovních institucí nebo k podnikatelským úvěrům, kde nejsou dlužníci tolik chráněni před vysokými sankcemi nebo skokovým nárůstem úroků jako u běžných spotřebitelských úvěrů.
Problém mohou mít ale i dlužníci, kteří se snaží v režimu oddlužení všech svých závazků zbavit. Zatímco u oddlužení, které začalo po loňském červnu, kdy začala platit novela insolvenčního zákona, je možné celý proces přerušit až na rok, u dřívějších to nejde. „Insolvenční správci volají a říkají, že jsou lidé vyděšení, že jim bude zrušeno oddlužení, protože přišli o příjem, o práci,“ řekl Hábl, který chce u zákonodárců tlačit na změnu zákona ve prospěch těchto lidí.
Chudí se státu prodraží
Vláda nyní musí podle odborníků rychle pomoci lidem v nouzi, protože dramatický nárůst nezaměstnanosti a exekucí by se státu mohl velmi prodražit. Na jedné straně přijde stát o příjem z daní a odvodů, na straně druhé bude muset vydat víc peněz na podporu v nezaměstnanosti a na další dávky.
Vláda již přislíbila, že bude firmám doplácet na mzdy zaměstnanců, aby předešla výraznému propouštění. Živnostníkům mají být také dočasně odpuštěny odvody. Vláda chystá další úlevy i přímou finanční podporu firmám.
Sociální systém, který by měl primárně lidem v nouzi pomáhat, není podle vysokoškolského pedagoga a bývalého předsedy důchodové komise Martina Potůčka dostatečně pružný. Odborníci například poukazují na to, jak zdlouhavé je vyřízení žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci.
„Zranitelnější skupiny našich spoluobčanů se dostávají do obtížných životních situací, ať už je to hrozící ztráta zaměstnání, akutní nedostatek finančních prostředků, nemoc či sociální vyloučení, posílené současným omezením pohybu. A český stát jako takový jim v této mimořádné situaci nebude v mnoha případech bohužel připraven pomoci,“ myslí si Potůček.
