Vyčerpané prodavačky a zmatení senioři. Zrušme část slev a nákup v neděli, vyzývá šéfka unie

Premiér Andrej Babiš ve svém projevu děkoval mj. i prodavačům za nelehkou práci, na prodavače a prodavačky se nezapomínalo ani v úterý ve Sněmovně během mimořádné schůze jako na ty, co jsou v první linii. Zlepšila se podle vás situace v tom, že se i na prodavačky během stavu nouze více myslí?

Prodavači zajišťují fungování státu, a pokud by nebyl prodej potravin, všechno se to zhroutí jak domeček z karet. Předtím se skutečně nikdo nezmínil, psali jsme proto všude možně.

Ta děvčata jsou přitom několikátý den pod velkým fyzickým a psychickým tlakem. A pokud je i někdo z politiků aspoň pochválí, premiér, ministr průmyslu a obchodu, který je jejich resortní ministr, je to velký stimul pro jejich práci. Ale nestačí jen chválit.

Panu premiérovi jsme poděkovali, že to udělal, objevuje se to i v některých výstupech politiků. Myslím si, že to chtělo trošku popostrčit a to je mi trochu líto, protože ty holky stojí nějaký třináctý, čtrnáctý den v první linii.

Babiš oznámil, že se slevové akce nijak omezovat nebudou. Jako možnost to uváděl epidemiolog Roman Prymula, šéf Ústředního krizového štábu. Měly by se dle vás v obchodech slevy omezit?

Psala jsem panu premiérovi, i panu vicepremiérovi, že u nepotravinářského sortimentu bychom navrhovali, aby se vůbec neprodával. Jeden z řetězců měl akci na zahradní grily, nábytek, lehátka apod. a tvořily se tam velké fronty.

V tuto dobu je to nevhodné a zaměstnává to zaměstnance, kteří jsou velmi přetížení. Prioritně by se měly firmy zaměřovat na prodej potravinářského zboží, nikoli nepotravinářského, grilů apod.

I od našich čtenářů k tomu chodí různé postřehy. „Prosím, nerušte slevy, bez nich to bude ještě horší, přežívám jen díky tomu. Je rozdíl koupit mouku za 16 Kč nebo 8 Kč a na některé slevy ani nemám, je to i s nimi drahé,“ postěžovala si čtenářka Blesku Miluše Houšková. Jak vidíte snahy na omezení slev jako takových?

Mám apely od zaměstnanců, že je slevy velmi zatěžují, ale my  poukazujeme na to, aby se v první řadě zrušily slevy na nepotravinářský sortiment, protože to působí zaměstnancům velké problémy.

Musí se věnovat například doplňování zboží, vyprodanému v té slevové akci, a pokud se to skutečně netýká těch potravin, je to dle mě naprosto zbytečně zatěžující.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Jak jsou na tom zaměstnanci supermarketů nyní s ochrannými prostředky? Mají už dostatek roušek? Proběhla zavážka ochranného materiálu na obchody, nebo mají prodavačky stále jen ty, co si samy vyrobí či seženou?

Situaci s kolegy z regionů mapujeme. Zlepšilo se to výrazně, ale stále jsou prodejny, kde lidé nemají oficiálně dodané prostředky - ne z vlastních zdrojů.

Některé z řetězců si to sehnaly i svými silami, většina zaměstnanců ale má ochranné prostředky vytvořeny vlastními silami. Šijí i naši zaměstnanci, dodávají roušky na prodejny. Předpokládám ale, že se situace zlepší.

Zaměstnavatel má povinnost vybavit zaměstnance ochrannými prostředky, zaměstnanec má pro změnu právo odmítnout práci, má-li důvodné obavy z ohrožení zdraví. Stává se, že zaměstnanci supermarketů třeba odmítli nastoupit na směnu kvůli obavám o své zdraví?

Nestalo se tak. Ale jak mi napsal jeden kolega - většinou lékaři a ostatní lidé v záchranném systému přísahali, že budou pomáhat. Prodavači nepřísahali. A přesto dělají bez jakýchkoli námitek. Je to opomíjená profese, přitom i od začátku vyhlášení mimořádného stavu pracují naplno dál.

To víte, že každý z těch zaměstnanců v obchodě se bojí o své zdraví. A když právě v souvislosti se slevovými akcemi přijdou celé rodiny, místo toho aby nakupoval jeden za rodinu, tak je to pro ty zaměstnance velmi stresující.

Dochází k úpravám směn prodavaček a zaměstnanců kvůli obavám ze šíření nákazy?

Zaměstnavatelé upravují i směny, ale vždy hrozí, že dřív nebo později k nakažení někoho ze zaměstnanců dojde, to se dá říct s jistotou. Směny jsou teď třeba nastavené tak, aby měli 12hodinové a pak den volna. Aby se ty směny nepotkávaly.

Nikdo si ale nepřipouští myšlenku, že by byly obchody zavřeny. Mnoho zaměstnanců vydává veškeré své síly a vím, že to mnohdy není jednoduché, protože i zákazníci se nechovají vždy, jak by s touto situací bylo v pořádku.

Premiéra Babiše jste dopisem vyzvala k nařízení o zkrácení otevírací doby například o víkendech. Měly by mít obchody zavřeno o víkendu úplně?

Model, který zveřejnilo Slovensko, považuji za velmi rozumný - že mají v neděli zavřeno. Tam už jde i o zákazníky, o dezinfekci prostor a samozřejmě i o to, aby si ti lidé odpočinuli. Ale v první řadě jde o zdraví.

Zavřeno v neděli, to bych ráda viděla i u nás. A samozřejmě úpravu prodejní doby. Ale je to provozovna od provozovny, některé řetězce zkracují již samy. Jinde ale mají do půlnoci otevřeno, což já vidím jako naprostý nesmysl.

Říkáte, že se zákazníci nechovají vždy ideálně. V této souvislosti se hodně řešil i prohřešek ze strany navrátilců ze zahraničí - nedávno podle údajů z plateb kreditními kartami bylo patrné, že až 46 procent Čechů vyrazilo po návratu z Itálie místo do karantény nakupovat. Jak vnímáte takové počínání, když někdo opustí karanténu a jde na nákup?

My jsme to zaregistrovali hlavně ze začátku, když se ti lidé vraceli z Itálie. Měli jsme informace z prodejen od děvčat od pokladen, že se lidé baví, jak strávili hezkou dovolenou, jak si bezvadně zalyžovali, jak tam bylo sluníčko. To bylo pro ně opravdu psychicky náročné.

Porušování karantény samozřejmě lidi v obchodě ohrožuje, vidím to jako velký problém a myslím, že k tomu dál dochází.

Koronavirus na oblečení: Prymula radí, co po příchodu domů. Promoří se celé Česko?

Nakupovat skutečně dál chodí celé rodiny?

Bohužel ano. Lidé by přitom nyní naopak měli opravdu omezit počet osob z rodiny, které chodí nakupovat. Stále chodí nakupovat celé rodiny, chodí pro naprosto nepodstatné věci, které dnes nepotřebujete. Grily, lavičky, slevové akce. Je to pro nás velmi, velmi důležité, zaměstnance to velmi vyčerpává a zdržuje. Celé rodiny chodí pro nepotravinářský sortiment, ale já apeluji, aby chodil opravdu jeden z rodiny a nakupoval to zboží, které je nezbytně nutné.

Co byste doporučila zákazníkům, jak se nyní v obchodě při nákupu chovat?

Měli by chodit nakupovat ve zrychlené podobě - mít napsaný seznam, aby se v prodejně zdržovali co nejméně. Samozřejmě vynikající je, pokud mají jednorázové rukavice, nebo pokud jsou přímo na prodejně. Měli by dodržovat rozestupy, ideálně používat platební kartu, nikoli platit hotovostí.

Právě stojany s jednorázovými rukavicemi už v řadě provozoven u vchodů přibyly...

Na některých provozovnách už ty jednorázové rukavice k dispozici jsou, ale chtěla bych upozornit, že pro pokladní je tento typ rukavic naprosto nevhodný. Ony potřebují gumové, chirurgické, pokud mají být v kontaktu s penězi a je potřeba počítat. Jednorázové rukavice v řádném případě neodpovídají stavu, který je potřeba.

Co se týče změn v obchodech, do některých provozoven přibyla třeba bezpečnostní plexiskla, která přece jen trochu oddělí zákazníka a prodavače...

Ano, v tomto je potřeba říct, že zaměstnavatelé - opravdu až na výjimky - dělají maximum pro to, aby zaměstnance ochránili. Ale oni nemohou za nedostatek roušek. Sami je nemají a nemají je kde objednat, není povinnost zaměstnavatelů v obchodě, aby měli na skladě velké množství roušek a respirátorů. Snaží se ale třeba montovat ta plexiskla a jde to poměrně velmi rychle, za to jim děkuji.

Kalousek měl velký problém s dýcháním. Schillerová v roušce slaví schodek 200 miliard

Co říkáte na obavy zákazníků, aby se nenakazili třeba z pečiva?

Co mám informace od kolegů, tak pečivo je již v 95 procentech balené. A to i v regionech. Prodavačky a zaměstnanci tam vycházejí vstříc i zákazníkům, kteří si kupují jen malé množství pečiva, tzn. jeden, dva kusy rohlíky. Snaží se to balit tak, aby to bylo komfortní pro zákazníky. Domnívám se, že úplně neochráněné pečivo nenajdete v současné době asi na žádné prodejně.

Jaké problémy dál během stavu nouze trápí zaměstnance v supermarketech?

Třeba to, že některá města ruší linky MHD. Já jsem se s tím setkala naposledy v Boleslavi. Přestaly jezdit autobusy a ti lidé se nemají jak dostat do práce. V tomhle vidím také velký problém. Je úžasné změnit dopravu nebo ji omezit úplně, ale zapomínáme na ty obchody, které jsou někdy trochu na okrajích, že ti zaměstnanci se tam nemají jak dostat. A home office si vzít nemohou.

Otevírací doba pro seniory se v obchodech opět posunula. Důchodcům byly vyhrazeny postupně různé nákupní hodiny - nejdřív 10. až 12., pak 7. až 9., teď 8. až 10. Není v tom zbytečný hokej?

Je dobré to, že pro menší obchody to bylo zrušeno, docházelo tam k velkým problémům na venkovských prodejnách. Že to platí pro obchody nad 500 metrů čtverečních.

Ale není dobré, když se stále mění časy - pro orientaci seniorů. Nicméně rozumím tomu, že když někdo končí noční, a nebo když jde na ranní, tak si chce od 7. hodiny nakoupit. U seniorů to ale zkrátka může vyvolávat zmatek.

Senioři jsou skupina, která se možná trochu hůře informuje, kontaktuje. Nyní řada z nich nemusí přesně vědět, v kolik mají jít do obchodu, aby nakupovali o něco bezpečněji...

Určitě, ta orientace pro ně je složitá. Ale pokud já vím, tak se všichni snaží, aby senioři moc do obchodů nechodili a spíš jim nakupovali nějaké firmy a nebo z blízkých, i sousedé. Vidíme to v různých iniciativách.

Vy jste ale také upozorňovala na to, že se před obchody tvořily i fronty seniorů, kteří si nařízení o otevírací době vysvětlili tak, že mohou nakoupit pouze v určených hodinách, že? A chodí senioři do obchodů již s rouškami? I tady možná narážíme na informační bariéru.

Informovanost mezi seniory je skutečně velmi malá, spousta z nich si myslí, že je to omezeno právě na dobu od 8 do 10 hodin, předtím to byla 7. až 9. a předtím zase jinak.

Od minulého týdne se ta disciplína v nošení roušek obecně zlepšila. Týká se to i víc seniorů. Ale bohužel oni si neuvědomují, že když si chtějí s někým vyměnit nějaké informace, někteří z nich tu roušku sundávají. Ale je to velmi individuální a velmi se to od minulého týdne zlepšilo.