Rozděleni koronavirem: 800 000 lidí kvůli nouzovému stavu nepracuje, 300 000 nemá na životní náklady

Český rozhlas loni v projektu Rozděleni svobodou zmapoval sociální strukturu české společnosti třicet let po sametové revoluci. Na stejných datech autoři studie dokumentují, kdo doplácí na zavření obchodů, hotelů, hospod a kaváren – a pro koho je výpadek příjmů už teď kritický.

Tento článek je více než rok starý.

Data Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

úřad práce

V Česku patří mezi dosud nejpostiženější profese kuchaři a číšníci, část prodavačů, realitní makléři a zaměstnanci hotelů. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Loňský unikátní průzkum českou společnost rozdělil do šesti tříd, mimo jiné z pohledu ekonomického kapitálu, tedy výše příjmů a majetku.

Unikátní výzkum: česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd. Zjistěte, do které patříte vy

Číst článek

Velmi detailní sociologická data mohou nyní sloužit k dalším účelům, například odhadu, jak tvrdě dopadnou nouzová opatření v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19 na různé části společnosti; okamžitý dopad krize na ekonomicky zajištěné bude slabší než u nízkopříjmových rodin bez finančních rezerv.

Data rozdíly potvrzují. Zatímco u dvou nejvyšších tříd – zajištěné střední a nastupující kosmopolitní – měsíční výpadek příjmů existenčně ohrožuje dvě procenta pracujících, v ohrožené třídě desetinu a ve strádající třídě pětinu pracujících lidí.

„Pracujících bylo na konci minulého roku zhruba 5,3 milionu osob,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz rozsah nouzových opatření sociolog Martin Buchtík z agentury STEM, spoluautor loňského výzkumu Rozděleni svobodou. „Současná opatření, která zakazují práci, se přímo týkají asi patnácti procent z nich, tedy 800 tisíc lidí.“

„Velká část domácností využije na překlenutí kritického období úspory,“ pokračuje. „Problém je, že značná část z těch, kteří nemohou pracovat, měli úspory do výše jednoho měsíčního platu. Máme tedy asi šest procent neboli víc než 300 tisíc pracujících, pro které budou důsledky stavu nouze v krátkodobém horizontu velmi citelné.“

„V zasažených odvětvích také pracuje asi pětina těch, kteří jako hlavní zdroj příjmů píšou OSVČ, tedy živnostníků,“ dodává Buchtík.

Virus prohlubuje nerovnost

„Tam, kde se virus rozšíří, prohlubuje důsledky nerovnosti,“ upozorňuje v analytickém textu americký deník The New York Times. „Břemeno ponesou z velké části ti, kteří v současných polarizovaných ekonomikách tahají za kratší provaz.“

V Česku patří mezi dosud nejpostiženější profese kuchaři a číšníci, část prodavačů, realitní makléři a zaměstnanci hotelů.

„Pak jsou profese, které budou zasaženy částečně,“ popisuje detaily analýzy sociolog Martin Buchtík. „U těch jsme se snažili odhadnout, jaká část na opatření doplatí: ať už přímo, pokud jsou živnostníky nebo podnikateli, nebo nepřímo, jako důsledek úspor, ke kterým budou muset jejich zaměstnavatelé teď hned přikročit.“

Dlouhodobé dopady, způsobené oslabením ekonomiky nebo dalšími následky pandemie, sociologové v této analýze nesledují.

„Naopak mezi postiženými v tuto chvíli nejsou například učitelé, kteří většinou vyučují online a dostávají mzdu,“ dodává. „Nezapočítali jsme ani zaměstnance velkých průmyslových nebo stavebních podniků. Pro zjednodušení nepočítáme ani ty, kteří zůstali doma, aby pečovali o malé děti, ani lidi v osobní karanténě.“

Data o tom, která povolání jsou typická pro kterou sociální třídu – a jak těžce se na ní tedy krize podepíše – opět ukázal průzkum rozděleni svobodou.

„I když ekonomické dopady na rozpočty domácností očekává většina populace, je velký rozdíl mezi lidmi s platem přes padesát tisíc korun, kteří třeba nedostanou roční prémie, a mezi těmi, které situace ohrožuje existenčně v horizontu měsíce,“ dodává sociolog Buchtík.

„To, že ekonomickými výkyvy jsou ohroženy méně kvalifikované profese, je známé, v tom analýza není překvapivá,“ dodává. „Velmi důležitá je ale zpráva, že část populace současná omezení na svém životním stylu výrazněji nepocítí, zatímco na druhé straně jsou lidé, kterých se současná omezení týkají naprosto bezprostředně už nyní.“

Upozorňuje přitom, že analýza se soustředí na bezprostřední dopady a kvůli tomu, že nezapočítává dílčí výpadky – částečný pokles obratu, nemocenskou u lidí v karanténě nebo ošetřovné – je v odhadu počtu zasažených poměrně opatrná. Skutečné dopady, i krátkodobé, mohou být ještě vyšší.

Jednou z kriticky ohrožených skupin jsou rodiny v insolvenci, jak upozorňuje společnost Člověk v tísni. Společnost proto rozšiřuje svou helplinku.

„Vyzvali jsme k dočasnému omezení mobiliárních exekucí, které vyvíjí na dlužníky velký tlak a ti se často kvůli hrozbám vykonavatelů dále zadlužují,“ upozorňuje Člověk v tísni. „Exekutorská komora v tomto duchu přijala doporučení. Oslovujeme všechny poskytovatele úvěrů s dotazem, zda umožní tříměsíční odklad splátek. Vyvoláme také jednání s insolvenčními soudy zaměřené na sjednocení postupu vůči lidem, kteří v důsledku krize přestanou plnit podmínky oddlužení.“

Krize podle této neziskovky tvrdě dopadá také na matky samoživitelky.

„Ohroženou skupinou budou matky samoživitelky, které se po konci čerpání dávek na ošetřování člena rodiny nebudou schopny vrátit do práce kvůli pokračující nefunkčnosti školských zařízení a potřebě zajistit péči o děti,“ vzkazuje.

Zdravotní riziko i pro bohaté

Podobné závěry přinesl také bleskový internetový průzkum firmy Behavio z minulého týdne. Ten ovšem – na rozdíl od analýzy dat projektu Rozděleni svobodou – zkoumal celou populaci, nejen pracující. Zabýval se také spíše postoji a výhledy do budoucna a proběhl online – proto se podíl těch, na koho krize dopadá, u obou týmů mírně liší.

Na otázku Jak současná krize ovlivní vaši finanční situaci? odpověděla pětina respondentů, že už mají nebo je čekají vážné finanční problémy. Dalších 55 procent uvedlo, že s penězi vyjdou, ale budou přežívat z měsíce na měsíc. Jen čtvrtina se cítí ohrožena málo nebo vůbec.

Bleskový průzkum: Čtyřicet procent Čechů stále chodí do práce, pětina čeká vážné finanční problémy

Číst článek

Data Behavia také ukazují, po jakých liniích se ekonomická propast prohlubuje: vážné finanční problémy očekává třicet procent lidí bez maturity, ale jen sedm procent vysokoškoláků. Mezi kraji je nejohroženější Pardubický (závažné finanční problémy tuší 26 procent obyvatel), Ústecký (25 procent) a Karlovarský (24 procent), z pohledu ekonomické činnosti se cítí nejohroženější OSVČ a majitelé firem (26 procent).

Příslušnost k nižším třídám ale neznamená jen ekonomická rizika. Jak upozorňuje zmíněný článek The New York Times, nižší ekonomický status vede také k vyšší pravděpodobnosti nakažení, případně úmrtí.

Studie spojují nízký příjem s častějšími chronickými zdravotními problémy, jako je cukrovka nebo nemoci oběhové soustavy,“ cituje list první ze tří studií, kterými dokládá propojení chudoby s ohrožením nákazou. „U lidí z nižších tříd jsou podobné potíže asi o desetinu častější.“

U těchto onemocnění je podle dat z oblastí postižených nemocí COVID-19 riziko úmrtí několikanásobně vyšší než u zdravého člověka. U chudších rodin je tedy v důsledku častějších chronických onemocnění také vyšší riziko úmrtí.

Další výzkum dokládá, že u lidí s nižšími příjmy se vážné zdravotní problémy projevují o pět až patnáct let dříve.

„Zdravotnické organizace upozorňují, že podstatně vyšší riziko úmrtí na koronavirus mají lidé nad sedmdesát let,“ píše zámořský deník. „U lidí s nižším socioekonomickým statusem tedy může být rizikový věk podstatně nižší, až 55 let.“

Poslední zmíněná studie ukázala, že v komunitách, kde žije velká část společnosti pod hranicí chudoby, se chřipka šíří přibližně dvakrát rychleji.

Ekonomická nerovnost přitom neohrožuje jen ty chudší: větší rozšíření nemoci v jedné části společnosti znamená ohrožení i pro tu druhou, ekonomicky zajištěnou. Jednak přímo, prostřednictvím nákazy. A zadruhé nepřímo, přetížením systému zdravotní péče.

Současná pandemie tak podle amerického deníku povede k prohlubování ekonomické propasti, zároveň ale dopadne i na bohatší část společnosti: ekonomické rozštěpení bude znamenat horší zdravotní dopady pro celou společnost.

„Každá nízkopříjmová rodina, která musí riskovat, že se nakazí a přenese nemoc na ostatní, vystavuje riziku celou společnost,“ shrnuje závěry vědců americký deník.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme