Nejlepší ostřelovač a nejproduktivnější hráč v historii ruské KHL po devíti sezonách nejspíš změní klub. Sergej Mozjakin odmítl podmínky, které mu nabídl Magnitogorsk v návrhu nové smlouvy. Nehodlá dělat ústupky, jeho agent označil podmínky za nepřijatelné. Téměř desetileté partnerství 38letého útočníka s Metallurgem čeká rozchod.
Naposledy si Mozjakin vydělal 180 milionů rublů ročně (asi 58 milionů korun) a byl vůbec nejdražším hokejistou KHL. Ruská média se shodují, že v posledních dvou sezonách, kdy platil poslední kontrakt s Metallurgem, pobíral jeho kapitán nepřiměřeně vysoký plat. Někdejší boss Gennadij Věličkin, který mu sladký život pomohl zařídit, během sezony v klubu skončil. Částku, kterou navrhlo nové vedení a kvůli níž spor propukl, drží obě strany v tajnosti. Ale mělo by to být méně, než tři miliony rublů měsíčně (asi 960 tisíc korun), což je v KHL běžný výdělek veteránů.
Tým Magnitogorsku potřebuje omladit a přestavět. I tak si lze kroky jeho šéfů vysvětlit. „Nový život si lze těžko představit se stárnoucím a přeplaceným vůdcem,“ napsal server championat.ru. Mozjakin přitom pořád byl produktivní, v základní části KHL zaostal těsně za nejlepší dvacítkou. Skutečnost, že i ve svém věku byl bodově nejlepším hráčem týmu, však svědčí spíš o tom, do jakých problémů se Metallurg dostal.
„Pochybuji, že by byl pro klub z Uralu užitečný. Vedení mohlo být vstřícnější, zároveň se ale on sám k němu otočil zády. Devět let si ho hýčkali, platili víc, než kolik je v ruském sportu standardní. Jeho odpovědí byla nervózní reakce agenta. Nabídka ho urazila,“ napsal novinář Alexej Ševčenko v komentáři pro Sport-Express.
Přínos Sergeje Mozjakina pro tým byl zcela nepochybný. Rodák Jaroslavle přišel do Magnitogorsku v roce 2011. V té době mu bylo už třicet, ale v Metallurgu prokazoval svůj nesmírný talent ještě výrazněji, než během předchozích působení v CSKA Moskva a Mytišči. Čtyřikrát se stal nejlepším střelcem a nejproduktivnějším hráčem KHL, sbíral další trofeje, patřil k lídrům mužstva, jemuž pomohl v letech 2014 a 2016 k triumfům v Gagarinově poháru.
„Magnitogorsk nezískal trofeje samozřejmě jen díky samotnému Mozjakinovi. Ale středobodem, kolem kterého vyrostl ‚zlatý‘ tým, nebyli Košečkin, Zaripov ani Kovář. Byl to jeho kapitán,“ napsali na championat.ru.
Na druhou stranu nepřekvapuje, že Mozjakinovy dny v Magnitogorsku jsou sečteny. V dubnu mu skončí smlouva, její případné prodloužení se mezitím nedotáhlo. Scénářů se nyní nabízí několik: Mozjakin ukončí kariéru, protože nesleví. Stáhne se z hokeje, případně bude sledovat, jak hokejově roste u „Ocelových lišek“ v Magnitogorsku jeho syn Andrej. Může taky přistoupit na nižší smlouvu a pokračovat v klubu, který se stal jeho domovem. Nebo jako volný agent zamíří jinam. Otázkou zůstává, zda se najde tým, ochotný splnit jeho podmínky.
