Koronavirus ohrožuje hlavně starší a nemocné: Experti řekli, co chrání české seniory!
Přestože Česko už hlásí šest úmrtí spojených s Covid-19, statistikám počtu nakažených čeští senioři nevévodí. Lidé nad 65 let, tedy ta nejohroženější skupina, jsou podle oficiálních údajů až na 5. místě. Proč se Česko vymyká »italskému scénáři«, Blesk zjišťoval u odborníků.
V Česku a Itálii či Španělsku je podíl seniorů na populaci zhruba stejný, tedy pětinový. Jenže zatímco například ve Španělsku přibližně polovina z nakažených připadá na seniory, u nás je to »jen« kolem 17 procent.
To, že dosavadní oběti v Česku – tedy lidé, kteří měli v době smrti diagnostikovanou nemoc Covid-19 – byly všechny v seniorském věku a valnou většinu nakazili právě rodinní příslušníci, ukazuje, že izolace této ohrožené skupiny prostě má cenu.
Podle některých názorů za v mezinárodním měřítku milosrdná čísla vděčíme přísným vládním opatřením, podle jiných hlasů můžeme »poděkovat« jedné nepříliš pěkné české zvyklosti. Blesk zkontaktoval odborníky na zdravotnictví i společnost, a ti nám vyjmenovali nejzásadnější důvody.
Důvod 1: Izolace
Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera se třeba v Itálii, zemi s nejvíce oběťmi koronaviru na světě (přes 7,5 tisíce – pozn. red.), nákaza nejčastěji přenášela v rodinách. A to prý až v 80 procentech případů. „Žijí tam velké rodiny pohromadě, někdo to přinesl z práce a umírali hlavně staří lidé. To my v Česku jsme zvyklí mít rodiče někde v domovech důchodců,“ vysvětluje Šmucler. Senioři také u nás často žijí sami anebo s partnerem, pokud je ještě naživu. Tím se taky možnost nákazy dramaticky snižuje. Jako možnou příčinu to připouští také Iva Holmerová z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FSV UK.
V kostce: Na rozdíl od jihoevropských národů nejsme v Česku příznivci soužití více generací v jedné domácnosti.
Důvod 2: Disciplína a opatrnost
Itálie a Španělsko jsou katolické země, navíc více orientované na společenskost než na ekonomický výkon. „Může to být celkově vyšší družností, církevním životem v těchto zemích. Možná jsme si méně blíž, možná jsme my Češi ostýchaví,“ zamýšlí se Holmerová. Ta ale skutečnost, že míra nakaženosti u českých seniorů je zatím nízká, spatřuje především v jejich disciplinovanosti. Ani to v zemích více na jih neplatí. „Je to ukázněností seniorů, jsou zvídaví, informovaní, uposlechli i své rodiny,“ říká odbornice.
V kostce: Senioři u nás možná nejsou tak společenští jako v prosluněných zemích na jih od nás. To jim ale nyní pomáhá. Stejně jako fakt, že mají disciplínu.
Důvod 3: Přísná opatření
„Podařilo se nám velice rychle uchránit seniory v domovech pro seniory a eldéenkách a omezit okruh šiřitelů tím, že vláda zakázala návštěvy,“ má další vysvětlení sociolog Martin Buchtík ze společnosti STEM.
Buchtík i Holmerová se ale shodují, že i přes ještě více omezený kontakt seniorů s rodinami – tentokrát z moci úřední – má nynější situace jedno velké plus. Zvedla se totiž obrovská vlna lidské solidarity. Dobrovolníci především mladších ročníků seniorům nosí nákupy až ke dveřím, dovážejí jim obědy zdarma či pro ně šijí bezplatně roušky. „My jsme vždy věděli, že ta mezigenerační solidarita tady existuje,“ raduje se gerontoložka Holmerová.
Sociolog Buchtík ale upozorňuje: „Solidarita je pouze dočasná. Příkladem mohou být povodně, kdy v některých případech byla lokální aktivizace lidí velmi vysoká, ale velmi rychle se vrátila do standardu.“
V kostce: Ať už si myslíte o vládních nařízeních, co chcete, v případě seniorů nepochybně zabírají. Navíc se o ty nejslabší mezi námi konečně zajímá větší počet dobrovolníků.
Stáří, samota a štěstí
Podle průzkumu STEM zkoumajícího míru štěstí v české populaci se samota negativně dotýká čtvrtiny lidí. Čím jsou starší, tím je tíží více. Například u mladých lidí do 30 let samotou trpí jen 14 procent z nich, u lidí nad 60 let je podíl už 36 procent. Lidé, kteří samotu pociťují, jsou pak pochopitelně častěji nešťastní (24 %) než šťastní (19 %). A u lidí vyloženě často osamocených jsou rozdíly ještě výraznější, tedy jen 15 procent je šťastných, ale už 37 procent nešťastných.
Jak vláda chrání penzisty?
• Od úterý 10. března platí zákaz návštěv v nemocnicích s lůžkovou péčí a v domovech pro seniory.
• S platností od pondělí 16. března byl vyhlášen zákaz pohybu, seniorům úřady doporučovaly nevycházet z obydlí, a pokud byli klienty domovů, nesměli opustit jejich areál.
• Od čtvrtka 19. března platil v obchodech zákaz vstupu pro lidi pod 65 let mezi 10. až 12. hodinou. Vyhrazenou otvírací dobu jen pro seniory ale vláda několikrát posunula, od pondělí je od 8 do 10 hodin a platí pro obchody nad 500 metrů čtverečních.
Viděl,ale tam jsou na to zvyklí již tisíce let a viry se objevují až teď. Amíci už konečně sklízejí, co zasili.