Všichni jsme se hokejem bavili. Bylo to bezva, líčí hořkosladce Zmeškal
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Produktivitu REDSTONE Extraligy juniorů ovládl přerovský tahoun Lukáš Zmeškal, jenž překročil hranici sedmdesáti bodů. Zároveň dotáhl svůj tým do semifinále, v tu chvíli však všechny tuzemské soutěže skončily.
Lukáši, jaká pro vás byla nedávno skončená sezona?
Mám z ní smíšené pocity, protože se bohužel nedohrála. Z týmového i individuálního hlediska můžu říct, že byla povedená. Jsem rád, že se nám poměrně dařilo. Měli jsme spolehlivého gólmana. V mužstvu byla pohoda a nebyly u nás žádné konflikty. Všichni jsme se hokejem bavili a chodili do kabiny rádi. Bylo to bezva.
Se základní částí jste byl spokojený?
V základní části se nám nevyhnuly nějaké výpadky v zápasech proti Litomyšli nebo Šumperku, ale to k tomu patří. Osobně jsem se snažil makat pro tým, což bylo vzájemné. Když se dařilo týmu, dařilo se i mně a naopak.
V závěru jste prohráli 0:4 proti posílenému Havířovu. Byla to dobrá facka?
Bylo to před play off výborné, protože nám to ukázalo, že máme v obranné fázi hry pořád na čem pracovat. Myslím, že to bylo ku prospěchu. Do play off nás to namotivovalo.
„Všichni jsme se hokejem bavili a chodili do kabiny rádi. Bylo to bezva.“
Písek jste ve čtvrtfinále výsledkově přejeli…
Rozhodně to nebyla jednoznačná série, i když stav vypadá jinak. Nebyla tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Písek nehrál vůbec špatně a doma nás hodně potrápil. Naštěstí se přiklonilo štěstí na naši stranu. První zápas nám rozhodl Dan Indrák, ve druhém se puky výborně odrážely a ve třetím se nám prostě zadařilo, všechno fungovalo.
Co rozhodlo?
Asi zkušenosti, protože spousta našich hráčů zažila minulou sezonu. Zkušenost z vyšší soutěže byla znát. Dokázali jsme ji přetavit ve tři vítězství, přece jenom Písek tak zkušený nebyl.
„Budu mluvit i za kluky. Všechny nás to mrzí, protože jsme si věřili, že bychom mohli něco dokázat.“
Pak přišel konec ročníku. Jak jste to vnímali?
Budu mluvit i za kluky. Všechny nás to mrzí, protože jsme si věřili, že bychom mohli něco dokázat. Stále jsme doufali, že se to nějak dohraje třeba bez diváků, ale bohužel se tak nestalo. Hodně mě to zaskočilo a nikdo to asi nečekal. Začalo se to řešit nějak v úterý, že může být akce jenom do sto lidí, v tu dobu už to smrdělo tím, že se to ukončí. Stále jsme doufali, že se to bude moct dohrát. Další dny se to začalo řešit více a rozhodlo se, že se to ukončí. Zasáhlo mě to.
Vy jste mohl být v posledním mládežnickém ročníku stavebním kamenem úspěchu, ale všechno skončilo tak neúplně…
Bylo to hodně zvláštní a nečekané. Byl jsem smutný, že to nemůžeme dohrát. Všechny negativní věci, nevím, jak to říct.
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Teď se čeká na rozhodnutí ohledně složení soutěží pro příští ročník. Jaké to pro vás je?
Je to nepříjemné, protože člověk neví, na čem je a co ho čeká do budoucna. Nejistá budoucnost není příjemná. Nejlepší by bylo, aby se to dohrálo. Jestli se to bude určovat od stolu na základě nějakých zápasů, základní části nebo výher, zasloužily by si to Přerov a Havířov. Oba týmy tam patří i podle toho, co předváděly, odehrály by vyrovnané zápasy i ve vyšší soutěži.
Čistě hypoteticky: Kdybyste zůstali v Extralize juniorů, jakou šanci by měli v příštím ročníku vaši následovníci?
Myslím, že tým by hrál zase nahoře, protože zůstává hodně dobrých kluků. Ať už Dan Indrák, David Dobša, nebo brankář Míša Postava, který nás držel celou sezonu.
Vy jste vyhrál s bilancí 40+31 celkové bodování. Co to pro vás znamená?
Je to příjemné, ale v konečném důsledku to nic extra neznamená. Je příjemný pocit, když člověk vidí, že něco dokázal, ale nemyslím si, že to bude mít nějaký extrémní dopad na další kariéru. Hokej jsem si jednoduše užíval nejvíce za poslední roky. V Přerově se sešla vážně super parta kluků, bylo mi dobře, trenéři mě vytěžovali a měl jsem správné spoluhráče, takže se sešlo úplně všechno, co šlo.
„Strašně jsem si to v Přerově oblíbil a chtěl bych tady zůstat.“
Uvědomoval jste si, že produktivita týmu stojí na vás?
Ano, uvědomoval, ale snažil jsem se si to nepřipouštět. Nemyslím si, že by to stálo jenom na mě. Když se mi nedařilo, tak to za mě vzal někdo jiný. Byli tam Martin Borot, náš kapitán, a Áďa Hradil. Když se někomu nedařilo, zvládl ho ten druhý dobře zastoupit.
Jak bude pokračovat vaše kariéra?
V Přerově nám řekli, že s námi určitě počítají do přípravy, takže bych se rád dostal do áčka. Strašně jsem si to v Přerově oblíbil a chtěl bych tady zůstat. Už v první lize nějaké zkušenosti mám a vím, co od mužského hokeje očekávat. Vím, že musím hrát ještě jednodušeji a rychleji než v juniorce.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
