Pandemie koronaviru, která v posledních dnech ochromila Evropu, a uvrhla jí do recese, z níž se bude ještě dlouho vzpamatovávat, se promítne i do politických preferencí. I na to by měly demokratické strany pamatovat, protože dříve či později začnou ze zoufalství a strachu lidí těžit extremistické a populistické strany. Informoval o tom britský deník Guardian.
Na jednu stranu by leckdo mohl namítnout, že je tomu přesně naopak, a že právě koronavirus bude tím pomyslným hřebíkem do rakve všem populistickým stranám, jež nejsou schopné na současnou situaci adekvátně reagovat. Jako příklad lze uvést českého prezidenta Miloše Zemana a jeho projev, včetně dost zvláštního "státnického" rozloučení se s občany ve stylu "Nashledanou v lepších časech". To samé je vidět i Tomia Okamury a jeho stoupenců, kteří mají tendenci vytvářet konspirační teorie o viru uniklém z laboratoře, či odvádět pozornost k utečencům na řecko-turecké hranici.
Vše spíš svědčí o tom, že koronavirus se stal jakýmsi pomyslným lékem, protože celý svět přestal řešit věci, které byly ještě donedávna považovány z klíčové. Migrační krize jako by zcela pominula. Gender už stejně nikoho, včetně jeho stoupenců, nezajímá apod. Populisté a extremisté dnes už nemají z čeho těžit a na výsluní se dostávají odborníci, po nichž je v této těžké a neklidné době poptávka. I český premiér Andrej Babiš výrazně změnil svojí rétoriku, protože pochopil, že počáteční zmatečný manévr jeho vlády, který zneklidnil nemalou část populace, nebyl zrovna tím nejlepším postupem.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že dobám přepáleného politického marketingu a populistům, kteří více slibují, ale méně plní, zvoní pomyslná hrana. Ne vše je ale takové, jak se na první pohled zdá Stačí se například podívat na přístup ke koronaviru, který volí jak britský premiér Boris Johnson, tak i americký prezident Donald Trump. Oba se spíše snaží udržet si přízeň svých voličů líbivými hesly o vytvoření kolektivní imunity. V USA dokonce zaznívají názory, že by se k nemoci měl razit přístup ála španělská chřipka. Prostě jí nechat proběhnout a holt silnější přežijí a slabší zemřou. Ne že by se i v českém prostředí nenašly názory, že koronavirus "vyřeší" důchodovou reformu, byť jsou sebevíc cynické.
Populisté budou cílit na vyčerpanost voličůNa začátek je potřeba si přiznat to, nač spousty politologů a sociologů, dlouhodobě upozorňují, a sice rozdílnost evropské a asijské kultury a mentality. Ačkoliv je dnes běžné nosit na veřejnosti roušku, ještě donedávna se většina Čechů takovým lidem posmívala, ba od nich dávala ruce pryč. Nejinak tomu nebylo ani v Německu, které z letargie vytrhl až rostoucí počet nakažených. Evropané jsou ve srovnáni s Asiaty, a to nejen s Čínou, ale i jinými zeměmi jako je například Jižní Korea nebo Tchajwan, rozmazlenější, a hůře se dlouhodobě podřizují restrikcím.
Zatímco čínský lid plně respektoval veškerá vládní nařízení, Evropané je spíš začali buď obcházet, anebo prostě nedodržovat. V Londýně bylo donedávna doslova přeplněné metro, v Německu se pořádaly koronavirové večírky a ani Čechům se nevyhnuly párty na studentských kolejích, pořádané paradoxně španělskými a italskými studenty v rámci projektu Erasmus. Sice by jeden mohl namítat, že Italové, až na výjimky, byly poměrně poslušní, a chápali aktuální situaci. Nicméně na rozdíl od zbytku Evropy jsou na krizové situace přeci jenom o něco víc zvyklí - zažili zemětřesení, teroristické útoky apod.
Jde ale o to, jak dlouho jim tato schopnost vydrží. Jelikož navzdory víkendovým pozitivním zprávám o zpomalení růstu počtu nakažených, se spíše dennodenně potýkají se zprávami o dalších úmrtích a vytíženosti tamních pohřebních služeb. Stejný scénář čeká pravděpodobně i Španělsko. Ano, Italové projevili ochotu se na nějaký čas omezit ve svých životech. Nicméně dokud nebudou mít pocit, že to sklízí své ovoce, začnou se stávat čím dál více unavenými, z čehož pak vytěží právě politici typu Matteo Salvini a jiní. Ti budou pak čerpat z jejich frustrace a začnou jim nabízet "jednodušší" řešení. Radši ani nepomyslet na to, jaká.
Související
Tragédie v Itálii. Nejméně tři lidé nepřežili výbuch v elektrárně
Benátky se izolují od turistů. Za vstup do města nově lidé zaplatí
Itálie , populismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák