Nová československá vlajka nahradila provizorní bílo-červenou. Přestaly se staré symboly pouívat ze dne na den?
To samozřejmě ne. Vdy barevná příloha k zákonu, v ní byla vlajka vyobrazena, se úřadům rozesílala a začátkem května 1920. Úředníci se snaili nejdříve spotřebovat zásoby starých symbolů, v té době stále jetě panovala poválečná bída. Dr. Guth-Jarkovský, který zastával funkci obřadníka na Praském hradě, vzpomínal, e na úřadech byla československá vlajka jetě dlouhou dobu bílou vránou.
A v českých domácnostech?
Někteří obyvatelé určitě vystačili s bílo-červenou vlajkou po celou dobu trvání první republiky. Pak to měli snazí s obstaráním protektorátní vlajky, k bílo-červené přiili pruh modrý.
Bylo za první republiky vyvěování státních vlajek povinné?
Ne, vyvěování se občanům nenařizovalo, pouze se na ně apelovalo, aby tak činili. Jak dokládají novinové články, obyvatelé se o výzdobu domů vlajkami příli nestarali. V tom se nic nezměnilo. Kulaté výročí naí vlajky si dnes jejím vyvěením, předpokládám, připomene jen málokdo.
Kursa, Valík, KyselaDříve bylo autorství vlajky mylně přisuzováno malíři Jaroslavu Jareovi. Teď badatelé hovoří o kolektivním díle tří muů. Největí zásluhy měl heraldik Jaroslav Kursa, který navrhl krátký modrý klín. Státní úředník Antonín Valík zase přesvědčil poslance, aby pro návrh hlasovali. Třetím do party byl umělec Frantiek Kysela doporučil prodlouení klínu a do poloviny vlajky. |
Kdy novou československou vlajku poprvé zaregistroval svět?
Se ví pravděpodobností to bylo na letních olympijských hrách, které se konaly na přelomu srpna a září 1920 v Antverpách.
Pozornost budil hlavně modrý klín, e?
Přesně tak, pro mnohé to tehdy byla nezvyklá figura, ačkoliv se u uívala i jinde. V současné době překračuje počet státních vlajek s klínem číslo deset.
České vlajce je 100 let. Která vlajka je v Evropě ta nejstarí?
Na starém kontinentě je to dánská vlajka, která se podle legendy snesla z nebe v roce 1219 tedy před více ne 800 lety a pomohla dánským vojskům vyhrát bitvu u Lindanisse v dnením Estonsku.
Zmínil jste protektorátní vlajku s vodorovnými pruhy bílým, červeným a modrým. Existovala ance, e by Němci Čechům nechali vlajku s klínem?
Málokdo to ví, ale četí úředníci dlouhou dobu usilovali o to, aby se v protektorátu nadále uívala bílo-červená vlajka s modrým klínem. Důvodem byl fakt, e kadá změna vede k velkým finančním nákladům. Jak pro úřady, tak pro obyvatelstvo. Nakonec v roce 1939 vznikly dvě varianty nové vlajky, které byly předloeny k vyjádření řískému protektorovi Konstantinu von Neurathovi. Ten v tu dobu odpočíval ve zvlátním vagoně na hlavním nádraí v Praze před cestou do Berlína a vyslovil se pro verzi vodorovných pruhů.
Daly se i protektorátní vlajky po skončení druhé světové války nějak recyklovat?
Ano, mnoho se jich po válce vyuilo. Přeívat je na vlajky s modrým klínem nebylo výhodné, a tak se darovaly Luickým Srbům. Luickosrbská vlajka má opačné uspořádání barev. Stačilo jen pověsit protektorátní vlajku vzhůru nohama.
#podjednouvlajkouDnes je to přesně 100 let od přijetí vlajky původně Československa a nyní ji pouze České republiky. Právě tento den se rozhodli organizátoři akce Jsme v tom spolu #podjednouvlajkou vyuít k demonstraci české sounáleitosti a odhodlání překonat nelehkou zkouku moderní historie. Výročí české vlajky nám v tuto chvíli přilo velmi symbolické, a proto jsme se rozhodli tento den oslavit. V těchto nelehkých čase se symbolika jednoty národa sama vybízí. Bojujeme vichni pod jednou vlajkou, za jeden národ, říká k akci iniciátor mylenky Olda Bajer. Díky této symbolické akci můete vichni vyvěsit vlajku z okna připevnit národní symbol na auto a ukázat sounáleitost s ostatními. S těmi v první linii i s obyčejnými lidmi, kteří prokazují odhodlání ve ve zdraví překonat, vyzývají organizátoři. |