Před nedávnem vyvolala rozruch informace, že BIS varovala naše vládní představitele o tom, jak v lednu Číňané u nás vykupují ve velkém roušky a respirátory a odesílají je do domovské země. Co tomu říkáte?
No, vida. Tady asi jsou finanční prostředky neomezené, když zvládnou monitorovat čínskou menšinu, jejich mobily, poštu a pohyb. Tak teď, když už Čína virus většinově zvládla, mohou přesunout personál na ohlídání amerických, německých a dalších soudruhů. Snad o tom taky něco napíšou, abychom byli v obraze. I když pochybuji, protože v očích BIS se tito občané chovají vždy ukázkově, neboť ve výročních zprávách BIS není o nich ani zmínka.
A jak hodnotíte současný nedostatek ochranných pomůcek pro mnoho lidí v takzvané první linii při boji s novým koronavirem?
Čtu dost navzájem si odporujících příspěvků a je těžké určit, jaký je skutečný stav. Určitě se mění v čase. Je dost možné, že do rozdělování zasáhla počáteční živelnost a zmatenost v organizaci distribuce. Jak je zřejmé, stát neměl řádné relevantní plány pro případ krize takového rozsahu. Nemuselo jít jen o epidemii, mohlo jít i o jiné katastrofy, o teroristické útoky, kdy je civilní ochrana namístě.
O možnostech biologických zbraní se píše desítky let! Proč si někdo myslel, že nás se nic takového netýká?! Proč nebyly ve skladech Správy státních hmotných rezerv základní věci medicínského charakteru použitelné při jakékoli větší krizi, a průběžně doplňované? Proč je neměla armáda ve větším počtu? Proč nebyly a nejsou primárně pro ty v první linii, bez nichž bychom prohráli na celé čáře?
Protože je zcela jasné, že stát posledních třicet let, ne že jen spal! On doslova chrápal. A to zcela v souladu s polistopadovými představami, že špatně už bylo a teď už vše bude jen dobré. Dle mého šlo o kriminální jednání z nedbalosti.
„Mám ty letadla otočit?“ ptal se Jan Hamáček po zveřejnění varování BIS a následné kritice k tomu, že nyní platíme za toto zboží z Číny. Tvrdí také, že počet vykoupených pomůcek a miliony kusů, které od Číny kupujeme nyní, je velký rozdíl. Jak vnímat vztahy s Čínou, když do všeho zasáhl nový koronavirus?
Stát se má především zasadit o to, aby společnost byla chráněná. Je to jeho primární funkce, kterou mu občan delegoval a kvůli tomu platí i daně. Takže obrátit letadlo by znamenalo rozvinout epidemii do obludných rozměrů s mnoha oběťmi. Kdo by si to vzal na svědomí? BIS?
Na starých gramodeskách byla středová nálepka s roztomilým psíkem s natočenou hlavou a nápis His Master's Voice. Tak se mi někdy jeví určitá část politického spektra plnící příkazy vzdáleného politbyra. Vše, co odtamtud zazní, je hlas pána na předehrané desce. Čína, protože komunisté, protože Tibet, protože Tchaj-wan...Ale – my tady se máme primárně starat sami o sebe a nepřicmrndávat do velmocenských hrátek jiných států slaboduchými naschvály. Když si trpaslík vyleze na krtinu, není o to větší.
Čína se přes to okopávání kotníků velkomyslně přenesla a díky komerčním kontaktům jisté korporace a státnické vazbě prezidenta nás s dodávkami upřednostnila. Nemusíme být nikomu vděčni, platíme si to, ale měli bychom dát najevo, že si těch dodávek vážíme.
Zdá se, že italský scénář nakažení se v České republice nekoná. I když ještě není vyhráno... Komu za to tedy vděčíme? Vládě? Odborníkům? Odpovědnosti lidí? Záchranářům, zdravotníkům, policistům, hasičům? Kombinací některých faktorů?
Říct, že se konalo včas, a proto nás nečeká italský scénář, by pravdě asi neodpovídalo. Ale konalo se, byť v čase dvanáctém, a to se zúročuje. Myslím, že každý z nich má svůj velký díl, proč se pandemie zvládá v únosných hranicích. Ale vyhráno není.
V hodnocení vlády bych byl opatrnější, co se potlesku týče, protože ta má za povinnost krize zvládat, proto tam sedí. Zdravotníci, policisté, hasiči a další jsou závislí právě na dobrém či špatném rozhodování vlády, protože ne vždy jsou hranice, které lidská obětavost dokáže překonat. Jsou to oni, kteří jsou v první líni. Pokud by jim vláda nezajistila základní materiální podmínky, budou to oni, kteří budou i sčítat první zasažené s důsledky pro celou společnost.
Znamenají současná čísla fakt, že opatření zabírají?
Zdá se, že ano. Hodnotit je ovšem předčasné. Počet nakažených stále narůstá.
Jak se na naše omezení dívat v porovnání třeba s Velkou Británií nebo se Spojenými státy, kde k věci minimálně zpočátku přistupovali velmi laxně a nyní čelí velkým problémům? Můžeme si děkovat za to, jak jsme na tom my?
Už zpočátku byla opatření naší vlády mnohem razantnější než všude jinde. A nejen to. Ono to bude i o tom, že jsme kompaktnější společnost, která na opatření reaguje většinově s víceméně stejnou zodpovědností, tedy nějak nařízení plní.
Když se poohlédneme třeba do Švédska, tak tam vidíme, že informace o nebezpečí koronaviru musí kvůli přistěhovalcům dávat v patnácti jazycích. Kolik z nich jsou analfabeti? Například oběti pandemie ve Stockholmu tvoří z poloviny Somálci. Možná Somálci, protože přistěhovalci často udávají falešnou národnost. A oběti narůstají. Jen za posledních 24 hodin ve stockholmské oblasti, kde žije jeden a půl milionu obyvatel, padlo za oběť koronaviru 18 lidí.
Jeden z důvodů je, že se stále scházejí na modlitbách, nerespektují omezení, a hygiena je v těchto kulturních okruzích na mnohem nižší úrovni než u většinové společnosti. I to je daň za multikulturu. Korektnost měla žně i v Itálii, kdy v době, kdy se koronavirus nezadržitelně rozbíhal, starosta Florencie, aby dal najevo, že není cosi jako rasista, tak vyhlásil akci „obejmi svého Číňana“. Tak se na ulicích dělo. Lidé se objímali furt dokola.
Psali jsme:
Který stát, podle vás, zvládá situaci nejlépe?
Jednoznačně to jsou státy na východ za bývalou železnou oponou. Co k tomu dál poznamenávat?
Nakolik akceschopná se ukázala Evropská unie? Zpočátku byla dokonce kritická kvůli uzavírání hranic a podobně. Kdo je vinen, že EU nereagovala, jak měla?
Evropská unie se typicky projevila ústy své představitelky, že je to proti evropským hodnotám, tedy svobodnému pohybu lidí a zboží, uzavírat hranice. A najednou zcela nedávný obrat směrem k uzavření schengenských hranic. Že by docvaklo? Nedocvaklo. Protože s výjimkou pro imigranty, protože evropská humanita. Za evropské hodnoty až do roztrhání těla, by řekl Švejk.
Evropská unie páchá škody i v byrokratickém Švédsku, kde je zoufalý nedostatek jakýchkoliv ochranných pomůcek, a tak se někteří pouštějí do výroby respirátorů na 3D tiskárnách. Ale ouha, nemají označení CE, jak nařizuje Evropská komise, tak se nemohou používat. Odtrženost Evropské unie od reality je očividná.
Ukazuje nynější stav, že je nutné mluvit o budoucnosti Evropské unie? Změní se něco, podle vás, v očích Evropanů i politiků?
Můžeme v to doufat. Určitá společenská katarze by měla proběhnout. Bývá to tak po každé krizi, která společnost zasáhne do hloubky a zpochybní zažité představy, že zítřek bude stejný jako dnešek. Není tomu tak, a nikdy nebylo. Každý zítřek má své kořeny ve včerejšku i předvčerejšku, a dále do historie, sklízíme úrodu svých postojů po generace nazpět. Svět není nový, protože se narodíme. Přicházíme do starého světa jako předkové před námi a je na nás, jestli se vyhneme starým omylům, nebo si je zopakujeme. Takže je na nás, jestli budeme změny požadovat, nebo se jen spokojíme s tím, že jsme, zaplať bůh, nějak přežili.
Měli bychom chtít vysvětlit od politiků, proč se dělo to, či ono, proč v dobách hospodářského vzestupu se nemyslelo na zadní kolečka, a nenashromáždily se finance pro horší časy? Teď ty časy nastaly. A kdo ponese tu nálož? Osel občan. Pandemie ukázala, doufám, té mlčící většině, protože o tu jde, že král je nahý, že Evropská unie prohrála. Nečestně. Jen prokázala svojí vlastní neschopnost, prázdnotu, že k ničemu není.
Jak řekl předseda Trikolóry Václav Klaus: „Evropská unie je v kómatu. Žvatlání a výzvy bruselských byrokratů už nikdo nebere vážně. Každý vidí, že tváří v tvář hrozbě neudělali nic. Že veškerá zodpovědnost leží na národních vládách, které se chovají zcela národně – Češi chrání Čechy, Poláci Poláky… Evropská unie je v kómatu, nedovolme nějaké zombie zmrtvýchvstání.“
A jak vnímat v celé věci Rusko, které vyslalo do Itálie lékařské týmy? Sleduje mocenské zájmy stejně jako Čína, a kromě humanitární pomoci nabízí i skvělé PR?
Do Číny jezdím 22 let, mám tam dlouholeté přátele. Navzdory prožitým válečným útrapám, občanské válce a maoistickým experimentům, jsem byl překvapen úrovní lidských vztahů v rodinách, soudržností, úctou vůči starším, vůlí překonávat potíže. Oni si nestěžují. To člověk neuslyší. Oni pracují. Stále v nich zůstává mnoho ze starého Konfucia. Váží si svých přátel, dobře vědí, co kdo pro ně udělal. Ale na druhou stranu jsou silně pragmatičtí. Takže ano, i jejich vlastní zájmy jdou v zákrytu s vnější iniciativou. Ostatně, země této důležitosti ani jinak jednat nemůže. Jen míra těch zájmů bude v našem případě velmi nízká.
Rusové vracejí Evropské unii úder za umělou izolaci, ale ukazují tu přívětivou, ne tu mstivou tvář. Zároveň ukazují světu, že jsou schopní, že jsou na úrovni. I to je velmocenská politika. Ale ta pozitivní, co pomáhá.
Zpět do České republiky. Co říkáte na kritická slova ohledně pozdního spuštění Ústředního krizového štábu? A ohledně toho, kdo sedí v jeho čele?
Nepřipravenost znamená nutnost fungovat za chodu, reagovat na vnější situaci velice promptně, takže sestavovat štáb za těchto podmínek, znamená ztrácet čas. Vidět dopodrobna, jak se věci měly, je skoro nemožné. Tady bych nekritizoval, důležité jsou výsledky.
Domníváte se, že světovou pandemii zneužívají někteří politici k politickým bojům? Ať už opozice, nebo třeba sám premiér ke zlepšení svého obrazu? Nakolik jde o bezpečí lidí, a nakolik o vlastní zájmy?
Čím je nebezpečí větší, tím je úměrně větší i vlastní zájem. Neidealizujme si to. Tedy i politický zájem. O to více bychom měli být pragmatičtí, nesklouzávat k líbivým výkřikům jen abychom se zviditelnili, vidět konkrétní cíl. Václav Klaus ve Sněmovně řekl: „Podpořit vládu v jejích opatřeních a v návrzích zákonů. Teď jsme všichni Češi a nemá smysl se politicky přetahovat o tento nebo jiný bod.“
Některým to prostě nedá, aby se kus toho problematického politického zviditelnění nepokoušeli strhnout sami na sebe. Viz např. pan Svěrák, který nás všechny chtěl povzbudit pobídkou k písni Není nutno, aby bylo veselo, za přispění veřejnoprávních médií. S angažovaností má pan Svěrák zkušenosti bez ohledu na režim. A také to něco přineslo, což v těchto časech, kdy herci omdlévají hladem na ulici, není k zahození. Jistě se se svými kolegy podělí. Veselo už bylo, pane Svěráku... takže, není nutno…
Nosíte roušku nebo respirátor?
Nepotřeboval jsem, sousedi na stovky metrů, ale založila mě kolegyně z vlašimské Trikolóry, pro případ nouze. Šicí stroj už je na cestě, rozjedeme to i tady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
_profil_top.jpg)
