„Měla jsem v plánu pracovat na nových sochách a kostýmech. Ale věděla jsem, že to nebude několik týdnů potřeba. Tak jsem začala šít roušky," řekla Salcmannová. "Je to dobrý balanc, člověk pořád něco dělá," dodala.
Současné šití roušek považuje za paradoxní, před sedmi lety totiž začala s maskami pracovat ve své tvorbě. Využila je v několika hudebních videích nebo například na přehlídkách na newyorském či losangeleském týdnu módy. Teď je dělá pro ostatní.
Denně jich ušije kolem 30. Zájem je ale mnohem větší. Salcmannová je lidem dává buď za výrobní náklady nebo za poštovné. Většina vyrobených roušek paradoxně nemíří do New Yorku, kde je s více než 50 000 nakažených nejhorší situace ve Spojených státech, ale i do Los Angeles, kde umělkyně v minulosti také působila.
"Já si myslím, že Newyorčané navzdory zprávám v médiích nejsou tak vystrašení," podotkla Salcmannová. "Z mého pohledu jsou Newyorčané zvyklí bojovat s nepřízní osudu, žít v nejistotě a postavit se znovu na nohy, když padnou," dodala s tím, že žije ve čtvrti Williamsburg, kde jsou hlavně mladí lidé. V jiných čtvrtích podle ní starší obyvatelé můžou situaci vnímat jako mnohem tísnivější.
Máme zůstat doma
S nákazou novým typem koronaviru má nejspíš osobní zkušenost. Její přítel asi před měsícem onemocněl, tři týdny pak měl vysoké horečky a nemohl dýchat. Sama měla jenom několik dní vysokou teplotu. Zda ale šlo o COVID-19, nevědí, protože je zdravotníci odmítli otestovat.
„Řekli nám, že sice máme symptomy, ale že jsme mladí a že máme zůstat doma," řekla umělkyně. Ve svém okolí zná dalších nejméně osm lidí, kteří onemocněli. Skutečné počty nakažených jsou podle ní určitě vyšší než oficiální čísla.
Americké úřady ve snaze zvrátit vývoj nákazy po počáteční nedůvěře mění svůj postoj k rouškám. O jejich užitečnosti se také stále více píše a diskutuje v médiích. Mění se i atmosféra v ulicích. "Je to tady asi jako na začátku v Čechách. Někteří roušky nosí, jiní ne. Ale každý den přibývá těch, kteří je nosí," řekla Salcmannová.
Symbolická pomoc
S tvorbou roušek jí na druhém šicím stroji pomáhá přítel, který se věnuje architektuře. Kvůli pandemii a následným omezením ze dne na den přišel o zakázky. Od úřadů v dubnu dostane pomoc zhruba 1 200 dolarů (asi 30 000 korun), která je vzhledem k životním nákladům v New Yorku spíše symbolická.
"U sebe zatím velké problémy nevnímám. Pracuju na uměleckých projektech, kde je nejistota kolem příjmu vždycky," řekla Salcmannová. Dodala ale, že stejně jako ostatní Newyorčané je zvyklá pomoct si hlavně sama. "Lidé jsou tu nastavení tak, že si všechno nějak vydřou sami," uzavřela česká umělkyně.
Salcmannová se narodila v Plzni, v současnosti žije střídavě v Los Angeles a New Yorku, kde před čtyřmi lety založila své studio RS Visual Thing. Letos v lednu si její veřejnou instalaci z více než 500 recyklovaných lahví mohli prohlédnout i lidé v Praze na Masarykově nádraží.
KAM DÁL: Jakub Klaška: Architektura vždy promítala civilizační rozvoj, vývoj technologií a změny ve společnosti.
