V infoSoudu provozovaném Ministerstvem spravedlnosti (MSp) jsou v sekci infoJednání pravidelně zveřejňována všechna soudní zasedání plánovaná v České republice v nejbližších třiceti dnech. Obsahují údaje o tom, kdy a kde proběhnou, který soudce je řeší či jakou mají spisovou značku.
Do poloviny března obsahoval tento systém i jména účastníků (s výjimkou například dětí či mladistvých). Od 18. března jsou nově nařízená jednání anonymizovaná. Veřejnost tak ztratila možnost se touto cestou dozvědět, koho se konkrétní soudní zasedání týká.
Česká tisková kancelář (ČTK) tento týden uvedla, že úřad hájí svůj krok tím, že chce v budoucnu zveřejňovat anonymizovaná rozhodnutí soudů nižších stupňů. Podle tiskového oddělení ministerstva přitom existovalo riziko, že by soukromé subjekty mohly tato rozhodnutí deanonymizovat (přiřadit jim zpětně jména) a ohrozit tím práva účastníků řízení na ochranu osobních údajů.
Databáze původně obsahovala jména účastníků řízení:
„Některé soukromé subjekty – navzdory opatřením Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který takové jednání neshledává v souladu s pravidly na ochranu osobních údajů – dlouhodobě z této aplikace čerpají jak jmenné, tak i číselné spisové údaje, a po jejich strojovém zpracování je ve svých aplikacích veřejně zpřístupňují s adresným jmenným vyhledáváním,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení MSp.
U nově nařízených jednání už jména účastníků nejsou:
Úředníkům vadí zejména aplikace Právnické výpočty, kterou vytvořil justiční aktivista a bloger Tomáš Pecina. Dá se v ní totiž vyhledávat podle jmen a to i zpětně za několik let. Program také upozorní na nově nařízené soudní jednání ve věci, o niž se uživatel zajímá. Pecina vedl kvůli své aplikaci dlouhodobý spor s ÚOOÚ, nakonec ji musel ukončit a ještě dostal pokutu 50 tisíc korun. Nyní je aplikace provozována ze zahraničí, mimo dosah českých úředníků.
Poté, co ministerstvo svou databázi anonymizovalo, je i ta, kterou vytvořil Pecina a v níž se jsou publikovány státem zveřejněné údaje, téměř k ničemu.
Tomáš Pecina
Blogerovi se postup úředníků nelíbí, obrátil se proto se stížností na Ústavní soud. „Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s pandemií koronaviru je velkým lákadlem pro státní orgány provést to, co by jim za normálních okolností nikdy nemohlo projít. Tím spíš bychom se však měli takové zvůli postavit,“ myslí si Pecina.
Podle něj zaniká možnost veřejné kontroly soudní moci, protože o tom, kde je kdo souzen, se dozvědí jen ti novináři, kteří mají dobré vztahy se soudci či státními zástupci.
„Jde o bezprecedentní zásah do práva veřejnosti na informace o rozhodovací činnosti soudů, kterému může zabránit jedině Ústavní soud,“ doplňuje Pecinův advokát Robert Cholenský.
Ministerstvo tvrdí, že změny v databázi infoJednání byly dlouhodobě připravovaným ochranným opatřením. Spekulace, že omezení informací záměrně načasovalo na dobu nouzového stavu, aby změny prošly nepovšimnuty, označuje jako absurdní.
„Tuto záležitost jsme začali řešit už v polovině loňského roku, a to po jednáních s ÚOOÚ ve věci zmiňovaných nelegálních databází třetích osob. I z důvodu jejich iniciativy jsme začali přemýšlet o vypnutí této funkce. Finální objednávku pro dodavatele systému jsme odeslali v lednu 2020 se zapracováním do nejbližší distribuce, tedy do března 2020. Čili spojitost s nouzovým stavem je nulová,“ sdělila ČTK Machálková z Ministerstva spravedlnosti.
