Sonic the Hedgehog - Recenze - 80%

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Studia Paramount a Sega nám při­ná­ší pod vede­ním reži­sé­ra Jeffa Fowlera sní­mek pod­le her­ní před­lo­hy o vel­mi rych­lém jež­ko­vi. Ježek Sonic (hlas Ben Schwartz) je nej­rych­lej­ší bytos­tí ve vesmí­ru a ukrý­vá se na Zemi. Tedy ukrý­val. Díky „drob­né“ chy­bič­ce se však o jež­ko­vi dozví vlá­da. A jak to tak bývá, hlou­pí úřed­ní­ci si na vyře­še­ní pro­blé­mu najmou tu nej­hor­ší oso­bu, jakou moh­li. A ten­to­krát je jím dok­tor Robotnik (Jim Carrey). Tento šíle­ný dok­tor chce věci při­jít na kloub a záhy zjis­tí, že pro­blém způ­so­bil prá­vě Sonic a roz­hod­ne se ho zís­kat pro své poku­sy k zís­ká­ní moci.
Štěstí je, že Sonic ve vší té samo­tě najde pří­te­le a pomoc­ní­ka Toma Wachowskiho (James Marsden), kte­rý jakož­to míst­ní šerif brzy pocho­pí, že i když je ježek dost zvlášt­ní bytos­tí, je tře­ba mu pomoct. A díky Tomovu roz­hod­nu­tí se spus­tí lavi­na udá­los­tí, kte­ré zamo­ta­jí hla­vu nejen jemu, ale hlav­ně dok­to­ru Robotnikovi. Čekejte tro­chu road­mo­vie, tro­chu šíle­nou kome­dii, ale hlav­ně rodin­ný film plný nará­žek a vti­pu. A to už nyní v našich čes­kých kinech.

Tak se na to pojď­me podí­vat. Od Sonica jsem upřím­ně pří­liš neče­kal. Hlavním důvo­dem byla kon­tro­ver­ze ohled­ně jež­ko­va vzhle­du. Ale díky tomu, že tvůr­ci pra­co­va­li s komu­ni­tou a poslech­li jí, tak se nako­nec poved­lo vizáž Sonica upra­vit. A dle mého názo­ru je to jen ku pro­spě­chu. Film už od začát­ku divá­ko­vi dává naje­vo, co se od něj dá čekat a na nic si nehra­je. Samozřejmě se kaž­dý zamě­ří na vizu­ál­ní strán­ku fil­mu.
Ta je zpra­co­va­ná vel­mi dob­ře. I přes to, že to není úpl­ně top, boha­tě to sta­čí, tady jde hlav­ně o obsah. Jak už jsem řekl, Sonic vypa­dá při­ja­tel­ně, okol­ní svět není nijak (až na CGI pro­stře­dí v něko­li­ka scé­nách) upra­ven. Další tri­ky v podo­bě stro­jů a masek (hlav­ně dok­to­ra) půso­bí na prv­ní pohled tro­chu přes čáru, ale na tohle jsem si rych­le zvy­kl a nijak mě to neru­ši­lo. Ba nao­pak, pod­po­ro­va­lo to ve mě jis­to­tu, že se dívám na rodin­ný film.

Rodinný film tomu říkám pro­to, že je plný nará­žek na moder­ní pop-kulturu nác­ti­le­tých dětí. Je plný vti­pů, situ­a­cí, kte­ré se odka­zu­jí na dal­ší fil­mo­vou tvor­bu (Star Wars, Rychle a Zběsile atd.), pou­ží­vá hod­ně tan­ce a dal­ší posto­je a pohy­by, kte­ré dneš­ní děti zna­jí. Velkým štěs­tím je, že to dohro­ma­dy cel­kem ladí, a i když se najdou chví­le, kdy to tro­chu vypad­ne z tem­pa, není to nic, kvů­li čemu by dospě­lý divák zby­tek fil­mu krou­til hla­vou. Tímhle zpra­co­vá­ním humo­ru mi film hod­ně při­po­mí­nal Lego pří­běhy.
Celkově je film tro­chu klišé a pří­běh je občas děra­vý v logi­ce, ale to se dá čekat od sním­ku, kte­rý má cílit pri­már­ně na dět­ské pub­li­kum. Tady je mož­ná tro­chu pro­blém s nezna­los­tí poza­dí pří­bě­hu. Já sám jsem Sonica hrál na tele­viz­ních kon­zo­lích, ale že bych si pama­to­val o co v něm šlo, nebo pak zjiš­ťo­val o co šlo, to tedy ne. Dnešní děti vět­ši­nou vůbec nebu­dou tušit, co se Sonic zač, ale záplet­ka doká­že při­lá­kat pozor­nost divá­ků a ten­to pro­blém snad opad­ne časem.

Hlavním pozi­ti­vem fil­mu jsou roz­hod­ně jed­not­li­vé cha­rak­te­ry a che­mie mezi nimi. Hlavní posta­vy jsou tu v pod­sta­tě dvě. Na prv­ní pohled se zdá, že se film bude točit pou­ze kolem jež­ka Sonica, ale postu­pem času si pro sebe „ukrad­ne“ spous­tu pozor­nos­ti dok­tor Robotnik.
Ježek doká­že být, obzvlášť na začát­ku, až otrav­ně nesne­si­tel­ný hyperak­tiv­ní dítě, kte­ré neví, co s časem a navíc nemá kama­rá­dy. Ale postu­pem času si na to divák zvyk­ne. Dokonce jsou pak chví­le, kdy vám začne být Sonica dokon­ce líto, což je znám­kou dob­ře napsa­né posta­vy a vyprá­vě­né­ho pří­bě­hu. Věřím, že spous­ta rodi­čů zde pozná v podo­bě Sonica své vlast­ní děti, i když tedy dou­fám, že ne díky tomu, že je Sonic celý mod­rý.
Další klad­nou posta­vou je Sonicův „par­ťák“ Tom. James Marsden je tako­vý ten kla­sic­ký trou­ba, kte­rý dělá svo­jí prá­ci a najed­nou spad­ne až po uši do pro­blé­mu a vůbec netu­ší, co má dělat. Jako šerif si vždy uměl pora­dit, ale mod­rý ježek z vesmí­ru je nad jeho chá­pá­ní a vyply­ne z toho tak spous­ta vtip­ných situ­a­cí a scén. Tom se tak v prů­bě­hu fil­mu stá­vá oprav­do­vým kama­rá­dem a on záro­veň občas zjiš­ťu­je, jaké to asi je vycho­vá­vat a chrá­nit nác­ti­le­té dítě.
Poslední posta­vou je dok­tor Robotnik. Šílený (a boha­tý) vědec, kte­rý tou­ží za kaž­dou cenu jež­ka chy­tit. Samozřejmě vlád­ním čini­te­lům lže a chce Sonica sám pro sebe. Aby toho neby­lo málo, tenhle chlap je pros­tě magor a napa­da­jí ho vše­li­ja­ké pito­mos­ti, kte­ré musí jeho pod­ří­ze­ní plnit. Takže ne jen, že je on sám šíle­nec, ale brzy šílí i jeho lidi a kvů­li tomu šílí dok­tor pak zase víc. Prostě tako­vý zača­ro­va­ný kruh. A aby toho neby­lo málo, Robotnika ztvár­nil oblí­be­ný kome­di­ál­ní herec Jim Carrey. Ten se po dlou­hé době našel v něja­ké roli a per­fekt­ně jí zahrál. Hodně mi Carrey při­po­mněl výko­ny v Masce a Ice Venturovi. Jeho výraz v obli­če­ji stál za to, a jeho taneč­ní scén­ka je oprav­du třeš­nič­ka na dor­tu.
Ostatní cha­rak­te­ry jsou už v pod­sta­tě jen výplň a nemůžu říct, že by se mi někte­rý z nich nějak zvlášť líbil. Prostě tu jsou, pro­to­že musí.

Poměrně kva­lit­ní vyprá­vě­ný pří­běh a vel­mi dob­ře zahra­né hlav­ní posta­vy dopro­vá­zí hud­ba, kte­rou kom­po­no­val Junkie XL. Tenhle člo­věk vždyc­ky doká­že hud­bu ozvlášt­nit něja­kým pře­kva­pi­vým prv­kem a rád si hra­je s netra­dič­ní­mi zvu­ky. A ani Sonic není výjim­kou. Hudba skvě­le zapa­dá do scén a při­dá­vá drob­nos­ti jako napří­klad typic­ké elek­tric­ké cink­nu­tí Sonicova zla­té­ho krouž­ku.
Celkově je Ježek Sonic vel­mi poda­ře­ným fil­mem a jsem pře­svěd­čen, že při­táh­ne spous­tu lidí k obra­zov­kám a do kinosá­lů. Vizuální strán­ka fil­mu mož­ná tro­chu pokul­há­vá za akč­ní­mi pec­ka­mi, ale o to víc je poda­ře­né vyprá­vě­ní a herec­ké výko­ny. Můžu s kli­dem říct, že Sonic je po letech vel­mi dob­rý rodin­ný sní­mek, kte­rý si uži­jí i dospě­lí.
Největším pře­kva­pe­ním pro mě bylo, že film oprav­du neob­sa­hu­je vět­ší chy­by nebo trh­li­ny. Pokud se mu občas dá něco vytknout, rych­le nad tím máv­ne­te rukou, už jen pro­to, že film si nehra­je na něco víc. Já dávám spo­ko­je­ně 80% a díky mož­né­mu úspě­chu a poti­tul­ko­vé scé­ně se mož­ná dočká­me pokra­čo­vá­ní.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře