Olšanské hřbitovy – největší pohřebiště Česka

Olšanské hřbitovy – největší pohřebiště Česka

Údajně až 2 miliony mrtvých jsou pohřbeny na Olšanských hřbitovech, které jsou největším pohřebištěm na území České republiky. Celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy, které jsou sjednoceny do jednoho velkého celku. Na Olšanských hřbitovech odpočívá i řada významných osobností, jako je například Jan Palach či básník Karel Jaromír Erben.

Pro oběti morové epidemie

Ve 14. století se v místě dnešních Olšanských hřbitovů nacházela osada Olšany. V roce 1394 zde vznikl statek s rozlehlou vinicí, který byl majetkem místního kláštera. Poté, co klášter zanikl, se na statku střídali majitelé, až nakonec jeden z nich roku 1679 prodal zdejší rozsáhlou zahradu Starému Městu. Zahrada měla sloužit pro pohřbívání lidí, kteří v té době podlehli morové epidemii. Z toho důvodu zde byla také vystavěna kaple sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Rozálie, kteří jsou patrony pomáhajícími proti moru. V roce 1842 byl zrušen olšanský farní kostel sv. Kříže a kaple se tak stala farním kostelem. Kostel sv. Rocha tak plnil funkci hřbitovního kostela i poté, co se na Olšanských hřbitovech začaly pohřbívat i jiné, než jen morové oběti.

Booking.com

Nejstarší žižkovský kostel

Kostel sv. Rocha je barokní kruhovou stavbou zakončenou kopulí (často chybně označovanou za rotundu), jejímž autorem je architekt J. B. Mathey a hlavním realizátorem stavby Jan Hainric. Vnitřek kostela je členěn arkádami, nad nimiž se nachází galerie. Arkáda napravo ukrývá fresku s námětem litanie od Josefa Stettera z roku 1766. Novorenesanční hlavní oltář z roku 1879 byl podle návrhu architekta Antonína Bauma vyřezán řezbářem Eduardem Veselým. V centru oltáře visí zajímavý obraz rozdělený do dvou vertikálních pásem – v horním se nachází Královna nebes Panna Maria s anděly, v dolním pak svatí patroni (sv. Roch, sv. Šebestián a sv. Rozálie) pomáhající při morové epidemii, jejíž zkázu je možné spatřit v pozadí obrazu. Na pravém bočním oltáři Panny Marie je k vidění obraz Jana Heřmana z roku 1880, obraz sv. Rocha od Ignáce Raaba přibližně z roku 1760 a soubor obrazů Křížové cesty G. W. Weise podle kreseb Josefa Führicha pocházející z roku 1854. Nejstarším předmětem uloženým v kostele je barokní cínová křtitelnice z roku 1595, kterou zhotovil cínař Matouš Voříšek z Roudnice nad Labem.

Jedinečné historické náhrobky

Hřbitov v blízkosti kostela sv. Rocha byl používán i v letech 1715 až 1716, kdy Prahu postihla další morová epidemie. Poté, co byl v roce 1786 vydán Josefem II. zákaz pohřbívání uvnitř města, byl tento převážně morový hřbitov prohlášen za hřbitov veřejný. Právě hřbitovy nacházející se u kostela sv. Rocha byly nejstarší částí Olšanských hřbitovů. Morové hřbitovy s čísly I. a II. byly v letech 1860 a 1866 zrušeny. Ze hřbitova číslo I. se podařilo dochovat pouze zeď, zatímco pozůstatky hřbitova číslo II., který se nacházel v těsné blízkosti kostela, je možné ještě dnes navštívit. Je přístupný spodním vchodem z Olšanské ulice a najdete v něm řadu figurálně zdobených náhrobků dokumentujících českou funerální plastiku 18. a 19. století. O záchranu těchto velmi ceněných náhrobků se zasloužil Klub Za starou Prahu. Jde například o náhrobky Václava Jana Tomáška, Františka Xavera Lederera, E. Bertoniové či Aloise Zaraby od Ignáce Františka Platzera, nebo také náhrobek Jana Donata, Rudolfa Tomáška, Jana Peterky a J. Höcka od Václava Prachnera. Zajímavý je rovněž náhrobek Matěje Kloučka z roku 1820, jehož autorem jsou Josef Max a Josef Malínský. Nejen pro bohatý soubor historických náhrobků, ale také pro svůj duchovní význam jsou dnes Olšanské hřbitovy památkově chráněné.

Rozvoj Olšanských hřbitovů

S tím, jak se rozrůstala Praha, rozrůstaly se i Olšanské hřbitovy. Od roku 1835 do roku 1910 byly k již stávajícím hřbitovům připojovány další parcely, které byly opět číslovány římskými číslicemi III. až X. Roku 1896 vznikl ještě I. obecní hřbitov a roku 1917 II. obecní hřbitov, které mají vlastní vchod. Na I. obecní hřbitov byly přeneseny cenné náhrobky ze zrušeného karlínského vojenského a karlínského evangelického hřbitova. Celkem jde o 34 historicky cenných náhrobků a sarkofág Pavla Josefa Šafaříka. Na II. obecním hřbitově jsou čestná vojenská pohřebiště z 1. světové války a stojí zde také ruský pravoslavný kostelík z let 1924 - 1925 postavený v pskovsko-novgorodském stylu typickém pro 16. století. Kostel nazývaný chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice obklopují hroby ruských porevolučních emigrantů. Najdeme mezi nimi i hrob českého politika a velkého rusofila Karla Kramáře a jeho manželky Naděždy. V kryptě kostela odpočívá také historik Ivan Lapšin, právník a filosof Pavel Novgorodov či satirik Arkadij Averčenko. Tato část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné. Konají se zde pohřební obřady, vzpomínky na zesnulé i běžné bohoslužby, kterých se tedy účastní převážně rusky hovořící věřící.

Dvanáct hřbitovů

V současnosti hřbitovy tvoří celkem dvanáct samostatných hřbitovů, které se rozkládají na ploše 50,17 ha. Olšanské hřbitovy jsou tak největším pražským pohřebištěm, kde bylo za dobu jejich existence dle odhadů údajně pohřbeno na 2 miliony lidí (v evidenci je však zaznamenáno „pouze“ 112 000 pohřbených). Celkem se na hřbitovech nachází přibližně 25 tisíc hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 tisíc hrobů, 20 tisíc urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě rozptylové louky. Ulice Jana Želivského dělí Olšanské hřbitovy na dvě části. Jsou přístupné třemi vchody z Vinohradské třídy. Hlavní vchod se nachází asi uprostřed a pochází z roku 1928. Římská číslice označuje úsek hřbitova I. – X. a I. a II. obecní, arabská číslice zase označuje oddělení příslušné části, poslední je číslo hrobu a jako UH je označován urnový háj.

Kdo všechno zde odpočívá

Součástí Olšanských hřbitovů jsou také například pohřebiště českých legionářů, krasnoarmějců a rudoarmějců padlých během 1. světové války, pohřebiště obětí Pražského povstání, obětí bitvy u Drážďan, která se odehrála roku 1813, ale také britské válečné hroby Commonwealthu (264 hrobů vojáků, námořníků a letců), Rudé armády i Ruské osvobozenecké armády, kteří padli za 2. světové války. Nachází se zde rovněž pohřebiště Bulharů, pražských barikádníků, padlých československých západních letců či Ruské osvobozenecké armády, tzv. vlasovců. Součástí Olšanských hřbitovů je i Nový židovský hřbitov se synagogou, kde našla místo svého posledního odpočinku spousta osobností politiky, kultury i průmyslu, jako například Franz Kafka, Ota Pavel, Jiří Orten a další.

Na Olšanských hřbitovech je pohřbena také řada významných osobností. Pochován zde byl například student Jan Palach, český malíř František Ženíšek, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, herci Jan Werich a Jiří Voskovec, básník Karel Jaromír Erben, prezident ČSR Klement Gottwald, básník Karel Havlíček Borovský, obrozenec Josef Jungmann, spisovatel Václav Kliment Klicpera a mnozí další. Zmínit je třeba také legendárního hokejistu a trenéra Ivana Hlinku, herce a režiséra Ladislava Smoljaka či herce Oldřicha Nového, Jindřicha Plachtu či Vladimíra Menšíka.

- jap -

Článek byl zobrazen 22 090 krát.