Aby pomohli lékařům i jiným profesím s nedostatkem ochranných pomůcek, pustili se na Vysokém učení technickém (VUT) a v Jihomoravském inovačním centru (JIC) ve velkém do výroby štítů na 3D tiskárnách.
„Průměrně jich denně vyrobíme 400, minulý týden jsme ale měli rekord 600 za den,“ hlásí Tomáš Mejzlík z digitální dílny FabLab.
Ten má teď na starosti koordinaci tiskáren na místě i dobrovolníky z celého kraje, kteří se chtějí zapojit. „Tady máme 30 tiskáren a přes 70 dalších v domácnostech. Hotové díly nám pak vozí,“ přibližuje výrobu nedostatkového zboží.
A jak vlastně vypadá? Potřebné komponenty vytisknou, nařežou plexisklo, dobrovolníci vše zkompletují a dezinfikují ozonem, takže se štíty ke zdravotníkům dostanou připravené k okamžitému použití.
Dobrovolníků je dost, ale chybí materiál
Mejzlíka těší nejen překvapivý zájem dobrovolníků, ale i velká poptávka po štítech, které FabLab nabízí zdarma. „Například jedna z největších objednávek pro Fakultní nemocnici Brno čítala tisíc kusů. Chodí sem však i zájemci třeba pro dva štíty,“ popisuje.
Naopak nepříjemné starosti má kvůli nedostatku materiálu. „Zkraje jsme koupili čtyři a půl kilometru gumiček, teď už je problém je sehnat,“ povídá.
Součástky pro štíty netiskne jen univerzita, zapojily se i střední školy, mezi nimi třeba Střední průmyslová škola stavební Brno nebo střední odborná škola ve Vyškově.
Jak se tvoří „superpočítač“S poznáním viru SARS-CoV-2 a vývojem účinné protilátky může v projektu Folding@home pomoct každý majitel počítače. Instalací programu umožní vědcům použít výpočetní výkon procesoru či grafické karty, čímž vznikne „superpočítač“. Brněnské VUT svou nabídkou aktuálně figuruje v jednom procentu nejlepších týmů světa. „Výpočetní kapacita sítě rychle stoupá a už několikanásobně překročila výkon nejlepšího superpočítače na světě Summit,“ uvedl Tomáš Apeltauer ze stavební fakulty. Pomoc nabídly i další školy v kraji – třeba Střední průmyslová škola stavební Brno poskytla 27 počítačů, respektive 341 procesorových jednotek. Přínosné jsou také výkonné počítače fanoušků počítačových her. |
A pro ty, kteří mají přístup k 3D tiskárně, míří další vychytávka od brněnských techniků. Vyvinuli totiž ochrannou masku z dostupných materiálů a postup její výroby zveřejnili na webu, a to hned v několika velikostech.
„Chtěli jsme normální alternativu, protože většina nabízených podkladů k 3D tištěným maskám buď vyžaduje speciální stroje i materiál, nebo naopak nejsou dostatečně účinné,“ vysvětluje jeden z autorů Václav Kaczmarczyk.
Aby člověk nenasával vzduch přes stěny masky, přišli vědci s jednoduchým vylepšením. „Přes vytištěný výrobek přetáhnout jednorázovou latexovou či nitrilovou rukavici. Ta masku utěsní a lépe díky ní sedí na obličeji. Zároveň je z atestovaného materiálu, takže je zaručena zdravotní nezávadnost,“ tvrdí Kaczmarczyk.
Podle zveřejněného návodu pak stačí vystřihnout filtr z dostupných materiálů – HEPA filtru či sáčku vysavače nebo filtru pro čističku vzduchu.
Nová metoda testování
Nezahálí ani kolegové z Masarykovy univerzity, kteří se zase pustili do testování vzorků na koronavirus. Laboratoře v institutu CEITEC začaly při analýze vzorků navíc využívat novou metodu pro izolaci genetické informace viru. Jejich práce tak není závislá na dodávce nedostatkových testovacích sad ze zahraničí. Laboratoře mají kapacitu na analýzu stovky vzorků denně.
Potíže s nedostatkem chemikálií pro analýzy navíc pomáhá řešit nová databáze laboratoří, kterou Masarykova univerzita zpřístupnila na svém webu. Laboratoře a firmy tak mohou jednoduše nabídnout své zásoby těm pracovištím, která sice mají odborníky a přístroje pro diagnostiku, ale chybí jim právě chemikálie.
„Naši iniciativu, která urychlí přesun materiálu, podporuje i Státní zdravotní ústav, který s námi úzce spolupracuje,“ upozorňuje prorektorka Šárka Pospíšilová.
Masarykova univerzita se také zapojila do výroby respirátorů pro děti. Těm totiž většina masek proporčně nevyhovuje. Brněnští antropologové tak kolegům z pražského ČVUT poskytli rozsáhlou databázi trojrozměrných snímků obličejů.
Ta vzniká na přírodovědecké fakultě pro zkoumání algoritmů, které pomáhají kriminalistům při identifikaci lidí nebo lékařům s kvalitnějším rozpoznáním růstových změn, a tím pádem i s lepším plánováním operací.
„Máme k dispozici asi tři tisícovky snímků obličejů různých lidí, z toho asi třetinu tvoří děti,“ upřesňuje ředitelka ústavu antropologie Petra Urbanová.
Studenti v akci
Do boje s koronavirem se nezapojují jen vědci, ale i stovky studentů, kteří teď mají přerušenou kontaktní výuku.
Medici odebírají vzorky ve speciálních stanech, v nemocnicích v Brně či Znojmě vypomáhají jako sanitáři a na centrálním příjmu. A díky penězům od dobrovolníků mohli v pondělí hasiči studentům lékařské fakulty, kteří pomáhají s odběry vzorků na testování koronaviru v areálu fakultní nemocnice v Bohunicích, postavit nový přístřešek.
„Zakoupili jsme ho ze sbírky MUNI pomáhá, kam už dárci přispěli dva miliony korun,“ upřesňuje mluvčí školy Tereza Fojtová.
Další studenti pomáhají s hlídáním dětí zdravotníků, doučováním školáků na dálku přes internet a zaměstnanci Fakulty stavební VUT nabízejí technickou pomoc seniorům, kteří potřebují poradit třeba s instalací programu pro videohovory do počítače, aby mohli zůstat v kontaktu se svými blízkými.
