Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko
Nedostatek kvalitní pitné vody se v posledních letech stává problémem prakticky ve všech regionech České republiky. Nejinak je tomu v Libereckém kraji, konkrétně pak v oblasti Frýdlantského výběžku.
Důvodů je více, do popředí ale vždy vstupují klimatické změny a s nimi související nedostatek srážek, sucho či špatné zadržování vody v krajině. Oblast Frýdlantska se však vedle těchto problémů potýká i s rozšiřováním těžby na dole Turów. I to může mít na zásoby a kvalitu pitné vody pro místní obyvatele velký dopad.
„V důsledku rozšíření těžby povrchového dolu Turów může dojít k výpadku zdrojů pitné vody v obcích, které jsou v těsné blízkosti ložiska,“ uvádí člen rady Libereckého kraje pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova Jiří Löffelmann. Odvolává se přitom mimo jiné na studii zabývající se dopady plánovaného rozšíření těžby na zásobování pitnou vodou ve Frýdlantském výběžku, která byla zpracovaná v roce 2015.
Liberecký kraj tyto změny vnímá a snaží se na ně reagovat. V současné době zde vzniká Akční plán pro adaptace na změnu klimatu v podmínkách Libereckého kraje. Žádný jiný kraj k podobnému kroku podle Löffelmanna zatím nepřistoupil.
Koncepce a akční plány ovšem nestačí, klíčové jsou konkrétní kroky. I z toho důvodu je mimořádně důležitý projekt rekonstrukce úpravny vody Bílý Potok, který je jedním ze dvou hlavních zdrojů pitné vody ve Frýdlantském výběžku. Tento projekt ukazuje jednu z cest, jak problémy obyvatel s nedostatkem kvalitní pitné vody v blízké době řešit. Na druhou stranu ale ukazuje, že bez prostředků z unijních fondů bude v budoucnu velmi těžké podobným výzvám čelit.
Čtrnáct let realizace a 200 milionů korun
Samotná rekonstrukce úpravny vody vyšla na více než 215 milionů korun. Více než polovina z této částky přitom šla z prostředků EU. „Přes 120 milionů společnost získala z Operačního programu Životní prostředí a 30 milionů z Fondu ochrany vod Libereckého kraje. Zbylá část byla financována dlouhodobým úvěrem od České spořitelny,“ upřesnil financování projektu ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s. Petr Olyšar.
Společnost zajišťuje dodávku pitné vody a čištění odpadních vod pro obyvatele výběžku a je vlastněna osmnácti obcemi v této oblasti. Rekonstrukce za více než 200 milionů je pro ni historicky největší investicí.
Místní obyvatelé mívali s kvalitou pitné vody problémy zejména v období dešťů, kdy voda z kohoutků tekla výrazně zabarvená. Dalšími důvody bylo jednak stáří úpravny, která pochází ze 70. let, ale také už zmíněné rozšiřování těžby na dole Turów či ztenčující se zásoby podzemních vod v důsledku klimatických změn. „Našim obyvatelům velmi často tekla voda zabarvená od rašeliny, co se vyplavovala při deštích z hor. Taktéž historická úpravna ze 70. let nesplňovala některé další možnosti moderní úpravy vody. Kromě lépe upravené vody navíc vzniklo extrémně více zásobní vody na chvíle, kdy úpravna nemůže jet,“ shrnuje přínosy projektu starosta města Hejnice Jaroslav Demčák.
Obyvatelé Frýdlantského výběžku však na vytouženou rekonstrukci úpravny čekali téměř 14 let. Podle starosty Frýdlantu a zároveň předsedy představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti Dana Ramzera se věci daly do pohybu až tváří v tvář hrozícímu nebezpečí s nedostatkem vody.
„Propojit zájmy společnosti a obcí – akcionářů bylo velmi složité. Od představení projektu v roce 2006 do kolaudace uběhlo bezmála 14 let. Až opravdu hrozící nebezpečí ztráty vodních zdrojů na Frýdlantsku, s ohledem na důl Turów, akcionáře reálně a racionálně spojilo. Projekt se napodruhé podařilo realizovat i díky výrazné finanční podpoře z rozpočtu Libereckého kraje,“ upřesňuje Ramzer.
Podle něj je problémem i administrativní náročnost financování z unijních fondů, pro kterou má ale pochopení. „Současný stav složitosti a administrativní náročnosti financování z unijních fondů je vyvážen mírou podpory, kterou lze získat. Navíc je pochopitelné, že poskytovatelé finančních zdrojů chtějí mít jistotu, že projekt bude provozně i ekonomicky funkční,“ domnívá se.
„Administrace podpory z Operačního programu pro náš projekt byla možná složitější, ale určitě zvládnutelná. Nemyslím si, že by administrace programu nějak zásadně komplikovala samotnou realizaci největšího investičního projektu v historii společnosti,“ myslí si Olyšar.
Starosta Demčák je však k administrativní náročnosti poskytování dotací více skeptický. „Co se týče administrativní složitosti, tak to snad není ani potřeba komentovat. Vždy se musím smát tomu, že je hlavně nejdůležitější, aby venku visel megabillboard s propagací, kdo na to přispěl a kolik a přesná loga a fonty. To papírování k potřebné žádosti spíše žadatele odrazuje, než aby jim pomohlo,“ říká.
Bez unijní podpory to jde ztěžka
Vedle dvou úpraven vody existují v oblasti Frýdlantského výběžku i další menší zdroje, jako jsou vrty či vodojemy u zemního jímání, a to především v okrajových lokalitách regionu. Tyto zdroje v minulosti zásobovaly i větší část místních obyvatel, nyní se však potýkají s nedostatkem vody. O to důležitější roli nyní hrají úpravny vody, jako jsou právě Bílý Potok či Frýdlant.
Po provedení rekonstrukce úpravny vody Bílý Potok má kvalitnější vodu více než 10 tisíc obyvatel Frýdlantska na území deseti obcí. Stavební práce probíhaly 18 měsíců, a to od července 2017 do prosince 2018, přičemž následoval roční zkušební provoz. Nyní již je úpravna v plném třísměnném provozu.
Starosta Frýdlantu Dan Ramzer ale upozorňuje i na další plány, které mají za úkol řešit problémy s nedostatkem kvality i kvantity pitné vody. „Ve spolupráci s Frýdlantskou vodárenskou společností připravujeme propojení vodovodních systémů na Frýdlantsku v jeden funkční provozní celek. V současné době sucha a hrozeb spojených v negativním vlivem lomu Turów se toto jeví jako zcela nezbytné,“ zdůrazňuje. Neméně důležité je podle něj řešit dlouhodobě a komplexně i problematiku zadržování vody v krajině.
Podporu pravidelně poskytuje i Liberecký kraj. Ten z Fondu ochrany vod Libereckého kraje či Programu vodohospodářských akcí každoročně rozděluje mezi 18 až 30 miliony korun. Ani tato pomoc ale problémy s vodou v kraji nevyřeší. Podpora ze zdrojů EU je tak pro ochranu kvality a kvantity pitné vody čím dál důležitější. Důkazem jsou i další podobné projekty hrazené z unijních fondů v Libereckém kraji. Jedním z příkladů může být projekt odstranění manganu z vodovodní sítě Turnovska. Ten probíhá od roku 2018 a jeho ukončení se předpokládá v březnu tohoto roku. Celý projekt vyjde na téměř 45 milionů korun, Vodohospodářské sdružení Turnov na něj z unijního Operačního programu Životní prostředí získalo dotaci ve výši přes 28 milionů.
Dalším příkladem je projekt spojený s úpravnou vody Nudvojovice, jehož účelem je řešení povodňových opatření, odstranění zdravotních rizik z pitné vody a zároveň i zvýšení kapacity úpravny. I zde se dotace z EU na celkovém financování projektu podílí z větší poloviny. Celkové náklady na projekt jsou ve výši 53 milionů korun, z Operačního programu Životní prostředí příjemce – opět Vodohospodářské sdružení Turnov – získal téměř 34 milionů.
Projektů a investic spojených s ochranou životního prostředí a se změnami klimatu bude přibývat, což si uvědomuje i Liberecký kraj. Problémy lze v tomto regionu očekávat zejména u lokálních zdrojů podzemních vod. Podle aktuálního hodnocení ČHMÚ z ledna a února 2020 je většina Libereckého kraje na hodnotách mimořádně podnormálních stavů hladiny podzemní vody v mělkých vrtech.
Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.