Byty v centru Prahy sloužily jako hotely. Privatizovalo se, prodalo dál a za víc. Alkoholoví turisté. Až teď se prolomily ledy

09.04.2020 20:20

ROZHOVOR Jak vypadá centrum města v éře koronaviru? Co s krátkodobými pronájmy a těmi, kteří si z nich udělali byznys? Proč padla bývalá koalice Pavla Čižinského a alkoholový turismus? Na to a více odpovídá v rozhovoru Pirát z Prahy 1 David Bodeček.

Byty v centru Prahy sloužily jako hotely. Privatizovalo se, prodalo dál a za víc. Alkoholoví turisté. Až teď se prolomily ledy
Foto: Archív Davida Bodečka
Popisek: Pirát David Bodeček v roušce

Jak vypadá fungování radnice v době koronaviru?

Za prvé bych chtěl pochválit úředníky, kteří chodí na úřad, stýkají se s lidmi a odvádějí i v této době velmi kvalitní práci. Co se týče mě, já jsem předseda kontrolního výboru, který v současné situaci nezasedá, stejně jako zbývající výbory a komise. Ovšem vzhledem k tomu, že mám takzvanou uvolněnou funkci a dostávám za svou práci plat odpovídající plnému úvazku, jsem na úřadě přítomen. Rozhodl jsem se, že čas tam strávený věnuji tomu, abych vypomohl kolegům v jejich agendách. Snažím se být k dispozici i občanům.  

Zastupitelstvo se kvůli nouzovému stavu ovšem asi jen tak nesejde?

Dubnové zasedání zastupitelstva bylo zrušeno. Ovšem doufám, že to květnové už proběhne, byť by k tomu mělo dojít v nouzovém režimu, ve smyslu, že by například nebyla nutná osobní přítomnost zastupitelů či veřejnosti. Zkrátka tak, aby se vyhovělo aktuálním nařízením vlády ve vztahu k epidemii. 

Přijala radnice nějaké systémové kroky, tak aby současná situace občany Prahy 1 tolik „nebolela“?

Ano. Takových kroků bylo několik. Čerstvým rozhodnutím rady městské části je odpuštění jednoho měsíčního nájmu podnikatelům, kteří provozují svoji živnost v nebytových prostorech Městské části Prahy 1. Celková částka, která se bude odpouštět, dosahuje v rámci jednoho měsíce sumy 35 milionů korun. Osobně jsem uvítal i rozhodnutí pozastavit kvůli koronaviru valorizaci nájemného, a to jak u nebytových prostor, tak bytů. Dodal bych ale, že dalším krokem by mělo být okamžité zrušení valorizace pro všechny nájemníky městské části Prahy 1 za celý letošní rok. A na závěr bych zmínil, že byla dočasně zrušena modrá zóna placeného stání pro rezidenty a nerezidenty. Takže nyní lze na Praze 1 parkovat zadarmo.

Co občanské iniciativy? Výroba roušek? 

Ano, to je také jedna z věcí, které bych určitě vyzdvihl. Ve spolupráci s aktivními občany, dobrovolníky, spolky a organizacemi dochází ke sběru vyrobených roušek. Ty potom z radnice míří potřebným do domovů s pečovatelskou službou, nemocnic a rovněž i k jednotlivým občanům Prahy 1. Někteří restauratéři nabídli zdarma přípravu a rozvoz jídel seniorům a dalším ohroženým skupinám, které nemají nikoho, kdo by se o ně postaral. Za to jim patří velké poděkování. Probíhá také intenzivnější úklid a dezinfekce veřejných prostranství, míst před nemocnicemi, poliklinikami a dalšími veřejnými budovami. Kompletně se dezinfikují domy s pečovatelskou službou. Osobně musím říct, že mne velmi mile překvapila ta touha pomáhat druhým, která je cítit ze všech stran.

Centrum Prahy zeje prázdnotou. Dokážete odhadnout, jaký vliv bude mít současná epidemie na krátkodobé pronájmy na Praze 1? Ty byly delší dobu trnem v oku mnoha starousedlíků...

Pravdou je, že v centru Prahy je klid, pusto a  prázdno. Možná se plno lidem splnil sen. Zároveň se ale ukázalo, jak smutně by vypadalo „mrtvé“ město. Město bez života totiž také není řešením. Krátkodobě jsem za tento stav rád. Po dlouhé době se v noci vyspím, aniž je můj spánek přerušován řevem z ulice či bujarou párty ze sousedního bytu, který je již léta provozován ke krátkodobému ubytování. Jako obyvatele Prahy 1 mne také netěší ruch a řev neukázněných turistů. Podle mne by ale řešením byla úprava režimu  provozovatelů hudebních klubů, restaurací, jejich zahrádek a barů. Pak se do volných bytů někde může vrátit život a minimálně některé krátkodobé pronájmy se změní na pronájmy dlouhodobé. Věřím, že by  mohlo odpadnout plno pochybných firem, které si fenoménem levného ubytování udělaly pro občany Prahy 1 obtěžující živnost. Nemyslím si, že jednotlivci jsou v tomto případě takovým problémem. Tam často původní myšlenka sdíleného ubytování stále plní svůj počáteční záměr. Tedy doplnit chybějící kapacity ubytování o levná lůžka. V posledních letech „to“ celé ale zdegradovalo. A co třeba otočit otázku, za kterou mě někteří kolegové ukamenují. Co kdyby si majitelé bytů v centru stěžovali na radnici, na magistrát, že díky jejich dlouholeté laxnosti a neřešení problému minulých politických kádrů nemohou pronajmout své byty dlouhodobě, protože, a to je realita, kterou jsem také vnímal na nespočtu schůzích SVJ, kdy mi někteří majitelé bytů říkali, že krátkodobě pronajímají, neboť nemohou do svých bytů najít někoho, kdo by byl ochoten ten hluk z restaurací a podniků zvládat?

O hluku v centru města a alkoholovém turismu v Praze se v posledních letech docela začalo mluvit...

Víte, já poměrně hodně cestuji a musím říci, že když cestuji, tak se vždy snažím přizpůsobit a zapadnout do té kultury místa, které zrovna navštěvuji. Pokud tomu tedy město dalo zelenou, tak se nesmíme divit, že se sem stahují podobní alkohol turisté. Obecně mám turisty rád, ale mám rád jiné turisty než ty, kteří jezdili do Prahy v posledních letech a kteří na nás pokřikovali roky z pivních kol, které se podařilo zastavit až současnému magistrátu v čele se Zdeňkem Hřibem. To jsou lidé, kteří sem jezdili za levným alkoholem a levným ubytováním v nekorektních pronájmech, kdy vidíme po Praze umístěné mobilní uzamykatelné schránky s klíči, kdy ubytovatel svého klienta ani nevidí, atd.

Budu hádat. Takové tu moc nechcete?

Popíšu vám z vlastní zkušenosti (sousední byt, kde bydlím), jak někteří fungují. Ti, kteří jsou nám všem trnem v oku a jsou i příčinou toho, že Pražané mají na turisty již averzi. Oni si nakoupí alkohol ve večerkách. Potom popíjejí v apartmánech. No a ještě předtím, než jdou na diskotéky nebo někam do klubu, tak se pořádně „společensky unaví“. V těch klubech moc neutratí, a když se vrátí do svých pronajatých apartmánů, tak tam pokračují v rozjetém mejdanu. Mejdan, který by v každém normálním hotelu nebyl tolerován a který udělá zbytku starousedlíků ze života peklo. Jako radní jsem celkem často měl příležitost mluvit například s některými provozovateli restaurací v centru Prahy a v tom, že tohle pro ně samé není ta úplně pravá klientela, mi celkem dávali za pravdu. Tohle nejsou lidé, které by zajímaly památky. Možná že je zajímají do té míry, že na ně vylezou a posprejují je.

Narážíte na to, co se stalo loni, když dva němečtí turisté posprejovali Karlův most?

Myslím to obecně a hodně s nadsázkou. Hodně těch sprejerů, co v Praze ničí památky, skutečně nejsou místní, ale cizinci. Není to prostě tak jako, že je někde chuligán na vesnici, který sprejuje, ale jsou to skutečně opilí turisté. Obecně, když už zmiňujeme fenomén ničení soukromého majetku sprejery, je to  téma, které by si zasloužilo samostatnou diskusi. Kdy legislativní nástroje jsou v tomto hodně slabé.

Jak byste alkoholový turismus řešil?

Jsem přesvědčen o tom, že to souvisí s celkovou koncepcí a rozvojem historického centra Prahy. Se změnou struktury podniků, které se v historickém centru města nacházejí. Sám jsem ještě jako radní pro majetek  čelil neskutečným tlakům ze strany provozovatelů podobných podniků, ze strany lobbistů, aby k žádné změně  a úpravě koncepce nedošlo. Aby vše zůstalo při starém. Minulých osm let o tom radnice Prahy 1 hovořila, ale konkrétně neudělala téměř nic. V posledním roce a půl se „prolomily ledy“. Díky lepší spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy a s kolegy z Poslanecké sněmovny i ze Senátu snad svítá na lepší časy.  Domnívám se, že by podniky tohoto zaměření měly být na periferii, jako tomu je například v Tel Avivu. V takovém případě by si pak cizinci, kteří je vyhledávají, hledali místo ubytování právě někde v jejich blízkosti. My jednoduše nechceme, aby se nám z centra Prahy stal skanzen, ze kterého se lidi stěhují pryč, k čemuž dochází. Tedy podobné kluby patří na okraj. A ještě jednu věc bych chtěl říci, ze které lze tu změnu skladby turistů poznat.

A to je co? 

V centru Prahy se přestaly nakupovat takové ty dražší věci. My to poznáme podle toho, že nám končí prodejny na některých vyhlášených adresách – Na Příkopech, na Václavském náměstí. Lidé přestávají utrácet. Sortiment nabízených služeb a zboží se změnil. Já bych chtěl zpět dostat turisty, které zajímá Praha a kteří si třeba i něco dražšího koupí.

Byly na krátkodobé pronájmy pro turisty zneužívány i městské byty?

Popíšu vám to následovně. My jsme v minulé koalici začali obesílat naše nájemníky s tím, že je přísný zákaz krátkodobých pronájmů a že kvůli tomu hrozí vypovězení nájemní smlouvy a rovněž určité sankce. No a co se nestalo. Začalo se dít to, že nám lidé začali vypovídat nájemní smlouvy. A bylo to přesně u těch případů, kdy byly byty vysoutěženy za takzvanou nejvyšší nabídku. Jsem rád, že vedení radnice, jehož jsem byl členem, nově do svých usnesení, a následně do nájemních smluv, vkládalo větu, že se obecní byt pronajímá bez možnosti pronajímat, byť i jeho část, formou krátkodobého ubytování.

Co to znamená?

Domnívám se, že to znamená, že zřejmě už se záměrem krátkodobých pronájmů byly tyto byty od městské části vysoutěžené. Jsem osobně pyšný na to, že nám v posledním roce výnosy z nájmů obecních bytů klesly a to, jelikož se nám dařilo zbavovat se těch nájemníků, kteří městské byty využívali za účelem krátkodobého pronájmu, a naopak u nebytů a tzv. komerčních provozoven se příjmy zvýšily. Dokonce ještě více, než se plánovalo. Vyšší zisky z nebytů a komerčních provozoven, nižší z bytů, to je cesta, kterou si myslím, že bychom měli jít. 

To ovšem hovoříte o minulé koalici vedené Pavlem Čižinským. Nyní už má Praha 1 jiné vedení v čele se starostou Petrem Hejmou. Vy jste byl autorem otevřeného dopisu, který sehrál tak trochu nevděčnou úlohu při pádu Čižinského koalice. Nelitujete toho s odstupem času?

Určitě toho nelituji. Sepsání toho dopisu mělo své důvody. Problémy byly a byly to problémy vnímání chodu té radnice zevnitř, tedy z pohledu úředníků a pracovníků radnice. Jinak ten politický půdorys, na kterém ta koalice vznikla, byl pro mne nejlepší možný. Poslední volby na Praze 1 byly velkým překvapením. Myslím si, že pozitivním. A obecně se domnívám, že dopis byl zneužit k úplně jiné hře, která byla připravena. Bohužel taková je politika.

No ale dopadlo to, jak to dopadlo.

Troufám si tvrdit, že oproti předcházející politické garnituře se nám mnohem lépe povedlo komunikovat s občany, tedy nastavit komunikaci směrem ven. Otevřeli jsme nezvykle radnici občanům. Transparentnost byla pro některé sprosté slovo. Bohužel už tak dobře neprobíhala komunikace uvnitř úřadu. V tom jsem viděl problém. Chodilo si ke mně stěžovat poměrně dost zaměstnanců úřadu. Komunikace nebyla nastavena ideálně, ale jsem přesvědčen, že to bylo krátkou zkušeností nás všech. Věc by se jistě zlepšila časem. Já jsem pod sebou měl personálně nejsilnější odbor celého úřadu, majetkový odbor. Určité věci se nám protahovaly. Komunikace mezi vedením  a některými z oddělení a odborů nebyla ideální. Potřeboval jsem v rámci gesce, kterou jsem zastřešoval, soulad – soulad mezi vedením radnice, majetkovým odborem, právním oddělením, tajemníkem úřadu. A tam to začalo pomalu skřípat. To byl pro mne osobně problém, neboť procesními průtahy, způsobenými např. absencí právníků na majetkovém odboru, docházelo, a dochází i nyní, k finančním ztrátám naší městské části.

Byly spory i v tom, jak se členové bývalé koalice dívali na téma privatizace a to, zda by se na Praze  1 měla, či neměla dokončit?

To se ukázalo až postupně. Například já za Piráty jsem byl toho názoru, že by se měla doprivatizovat zhruba stovka bytů na základě naší analýzy. Praha 1 sobě nechtěla privatizovat už vůbec a postupně se ukázalo, že hnutí My co tady žijeme mělo na mysli dokončení privatizace stovek bytů. Byl tam velký nesoulad. Dokončení masivní a „velké“ privatizace nepomůže stavu, kterého jsme se dotkli při diskusi o využívání bytů na Praze 1. Díky plánovaným krokům současné radnice vyženeme zbytek těch, kteří ještě život na Praze 1 snášejí.

Zmínil jste analýzu. Co mělo být jejím smyslem?

My víme, že historicky bylo v Praze 1 privatizováno celkem pět tisíc bytů, a zhruba 60 procent těch bytů bylo následně přeprodáno, což je velké číslo a často přeprodáno za mnohem větší peníze, než za jaké je ti lidé od městské části v privatizaci získali. Cílem analýzy bylo zjistit právě to, za kolik byly ty byty přeprodávány.

Co jste zjistili?

Analýza sice není hotová, ale mám v ní např. pro ilustraci příklad bytu, který byl zprivatizován za 800 tisíc a do roka byl prodán za devět milionů korun. A takových příkladů je tam hned několik. Rozdíl mezi tím, kolik za prodej bytů městská část získala a za kolik byly potom přeprodávány, bude astronomický. Když si vezmete, že původním cílem privatizace bylo poskytnout jistotu bydlení občanům, kteří na Praze 1 dlouhodobě žijí, tak to, co se dělo, bylo něco úplně jiného. Narazili jsme také na různé nespravedlnosti, které se kolem privatizace děly.

Jaké?

Například na situaci, kdy se do domu přistěhoval nový člověk půl roku před privatizací a během půl roku se mu nájemní smlouva na dobu určitou přeměnila na smlouvu na dobu neurčitou, což je vždy podmínka pro privatizaci. Onen člověk pak během krátké doby byt privatizoval, zatímco jeho sousedi, kteří třeba žili v domě mnohem déle, neprivatizovali, protože měli smlouvy na dobu určitou. Nespravedlnost tohoto typu vznikla například i u bývalých domovníků, z nichž smlouvu na dobu neurčitou měla zhruba polovina. A opět privatizovali jenom ti, kteří měli toto štěstí. I když tomu štěstí často podle mne pomohla známost na radnici. Bohužel. Další nespravedlnost mohla vzniknout třeba po povodních. Někteří nájemníci se po velkých povodních nemohli vrátit do svých bytů. Městská část jim nabídla byty náhradní, ale tam už dostali nájemní smlouvu na dobu určitou. Takže neprivatizovali, ale kdyby ty záplavy nebyly, tak by privatizovat mohli. Jedním z triků, jak se dostat k pronájmu bytu na Praze 1 a následné privatizaci, bylo i to, což někteří dělali, nechat se zapsat do evidenčního listu k nějakému starému člověku, platit poplatky za služby po určitou dobu a poté, když tento člověk zemřel, přijít s požadavkem na převzetí nájemní smlouvy jako spolubydlící. Samozřejmě se tomu ve skutečnosti stalo s tím, že dotyčný v onom bytě třeba reálně nikdy vůbec nebydlel. A takové věci se tu dělaly, ne v jednotkách, ale v desítkách. A my jsme se v minulé koalici rozhodli, že tomu uděláme přítrž. A opět musím opakovat, že to se nezamlouvalo některým radním, zastupitelům ani úředníkům atd.

Anketa

Kdo podle Vás pohořel v boji s koronavirem?

hlasovalo: 19941 lidí

Je něco, co jste nestihli dokončit? Co se rozdělalo a kvůli výměně rady nestihlo?

Jmenoval bych novou koncepci bydlení, která měla být vytvořena v rámci takzvaného dostupného bydlení, tedy městských nájmů pro tu takzvanou střední třídu. Nemělo se jednat o bydlení ze sociální rezervy pro ty nejchudší. Potřebovali jsme, aby se do toho rámce vešla střední třída, ale tohle se bohužel nestihlo. S pádem koalice byla rovněž zrušena komise pro bydlení, která na koncepci pracovala, a novým vedením již nebyla vytvořena. Jsem rád, že mám možnost komunikovat se současným vedením v rámci návrhu nové bytové koncepce. Vážím si toho, neboť nepatřím mezi ty, kteří jen „přikyvují“ a „papouškují“. Moc rád bych i v opoziční roli dosáhl ve spolupráci s ostatními, aby se nám na Prahu 1 vrátili ti, kteří byli nuceni majiteli bytů se vystěhovat a opustili tak Prahu 1. Nejedná se o jednotlivce, ale velmi početné rodiny.

Co „kmotři“, pořád v centru řádí?

No, jsou to sice jiní lidé než za minulé éry, ale jsou tu pořád. I když jsou to buď spíš politici, nebo lobbisté. Musím říct, že když jsem dělal radního pro majetek, tak se jich na mne obracely spousty. Měl jsem potvrzené informace, že ty tlaky byly nejen směrem ke mně, ale i směrem k odboru majetku.

O co šlo?  

Můžu se jen domnívat, že o velké peníze z nájmů nebytových prostor. Ale to je na jiné dlouhé povídání. Někdy třeba  napíšu knížku „Bodeček v politice“  a bude to hodně smutné, nebo naopak překvapivě veselé čtení s nádechem hořkosti.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jonáš Kříž

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

10:02 Drulák: Tomuto člověku se vyplatil Fiala v Bílém domě. Není to Čech

„Byla to čistě rituální návštěva, která měla potvrdit naši absolutní loajalitu Washingtonu,“ hodnotí…