Mořeplavec z Valašska vyměnil loď a oceán za práci v hospici. ‚Každá práce je teď důležitá,‘ věří
Po mořích a oceánech se devětačtyřicetiletý Martin Orság z Valašského Meziříčí plaví nepřetržitě dva roky. V době epidemie je potřeba dělat jiné věci, a tak nabídl pomoc hospici Citadela ve Valašském Meziříčí. Práci získal okamžitě a dělá, co je potřeba. Martin Orság ale není jenom mořeplavec, v minulosti byl vojenským pilotem, plavil se i jako lodník u Československé námořní plavby a dvacet let pracoval jako vyšetřovatel u policie.
„Chtěl jsem být nějak užitečný. Myslel jsem si, že třeba budu rozvážet obědy nebo něco podobného. Ale přišlo tohle a je nesmysl si v téhle situaci vybírat. Každá práce je důležitá,“ říká Radiožurnálu Orság, který se vrátil domů z rodinných důvodů a měl v březnu namířeno zpátky na Martinik, kde kotví jeho loď Vagant.
Den před odletem se zavřely hranice, proto se obrátil na kamarádku, jestli neví o nějaké práci.
„Ve středu jsem se zeptal, ve čtvrtek jsem šel na personální v hospici a v pátek jsem nastoupil. Díky cestování mám očkovací průkaz, absolvoval jsem různé kurzy přežití bez dostupnosti záchranářů, asi bylo pro hospic zajímavé.“
Na dva týdny se zavřeli se seniory. ‚Všichni jsou tu dobrovolně,‘ říká ředitelka domova ve Znojmě
Číst článek
Práci v hospici Citadela bere bývalý voják a policista jako službu a vůbec mu nevadí, že při svém vzdělání a letitých zkušenostech dělá jen pomocné práce.
„Myju nádobí, uklízím, desinfikuju, nosím těžké věci, pomáhám s klienty, prostě dělám práci, na kterou tady nemají odborníci čas. Práce jako práce a zkušenost je to taky hodně silná,“ líčí.
Citadela je lůžkový hospic pro 36 pacientů a nabízí specializovanou paliativní péče lidem, které nemoc ohrožuje na životě, ale nepotřebují akutní léčbu v nemocnici a není možná nebo nepostačuje domácí péče.
Lidé si pomáhají
„Tohle je svým způsobem úžasná doba, kdy nám spousta lidí pomáhá. Šijí roušky, donesli nám dvanáct kilogramů medu a pan Orság je skvělý. Umí skvěle šůrovat,“ směje se ředitelka Diakonie Valašské Meziříčí Květoslava Othová.
„Máme velkou nemocnost personálu, kolegyně jsou ve vyšším věku, takže nám vytrhnul trn z paty. Pro někoho je hospic dost těžké místo, kam se může i bát vkročit, přeci jen je spojený s koncem života. Martinovi to ale nedělá žádné problémy, navíc je to muž v tom našem převážně ženském kolektivu. Je to mimořádná pomoc,“ přiznává.
Prodavačka ze supermarketu: Samozřejmě se nákazy bojím, nemá ale cenu na to myslet a stresovat se
Číst článek
Smlouvu v Citadele podepsal mořeplavec z Valašska zatím do konce května. „První týden jsem byl jako stážista, to bylo zadarmo. Ani jsem žádné peníze nechtěl, ale hospic že ne, tak nějakou minimální mzdu dostávám.“
Martin Orság se začal plavit po mořích před deseti lety, nejdříve na Jadranu a postupně podnikal větší plavby. Loď Vagant si pořídil před čtyřmi lety a podnikl první plavbu přes Atlantický oceán. Na plachetnici strávil 85 plavebních dnů. „Děti už jsou velké, manželka mě zná, tak to chápe a velkou podporou je mi syn, který mě zásobuje na moři informacemi z pevniny,“ říká Orság.
Loď Vagant teď kotví na Martiniku pod dohledem parťáka Pepy. Až krize pomine, chce se na palubu vrátit a z Martiniku doplout na Azorské ostrovy. „To je nejkrásnější místo na zemi,“ dodává.
