Místo aby F1 slavila své kulaté výročí, odkládá totiž jeden závod za druhým, naposledy v úterý Velkou cenu Kanady. Oficiální kalendář teď sice začíná kláním ve Francii 28. června, ovšem je to jen formální záležitost, protože ani na okruhu Paula Ricarda se počátkem léta rozhodně nepojede.
Balíme, Velká cena Austrálie byla kvůli koronaviru těsně před začátkem zrušena.
„Pořád je šance, že pokud začneme v červenci, můžeme odjet 19 závodů. Nejzazším termínem je pro nás říjen, také proto řešíme, že by se sezona natáhla až do ledna,“ říká technický šéf šampionátu F1 Ross Brawn.
V rozhovoru pro Sky Sports už rovněž představil koronavirový krizový plán: začalo by se v Evropě, každý měsíc by se odjely tři závody, zpočátku bez diváků.
A teď to hlavní - týmy by mezi jednotlivými Velkými cenami létaly charterovými lety, z letiště by pořadatelé převáželi členy rovnou na okruh a pravidelně testovali.
Vše o koronaviru
|
„Není to ideální, ale lepší než nezávodit vůbec. Nesmíme zapomenout, že F1 u televizí sledují miliony diváků. Kdybychom dokázali sezonu rozjet, tak by to byl v současné krizi obrovský bonus,“ tvrdí Brawn.
I tímto chce alespoň částečně snížit škody, které F1 teď vznikají. Už bylo odloženo či přímo zrušeno devět závodů. Členové týmů vybírají povinnou dovolenou, sami šéfové F1 si snížili platy, stejně tak někteří jezdci a lidé z managementu stájí. Přesto prý hrozí krach až čtyř týmů z deseti.
Aby vlastníci televizních práv měli aspoň co vysílat, běží teď na obrazovce virtuální závody, kterých se účastní skuteční jezdci. Rovněž se zvažuje, že by se odjelo jen pár exhibičních závodů, které by ale neměly punc mistrovství světa.
Jenže nemá cenu si nic namlouvat. Brawnův scénář je příliš optimistický, možná je v něm kus původního britského pohledu na koronavirus. Třeba seriál MotoGP tento týden odložil další dva závody (v Itálii a Katalánsku) a jeho šéf Carmelo Ezpeleta, postarší Španěl, tvrdí: „Moc nevěřím tomu, že bychom letošní sezonu dokázali odjet. Do chvíle, než bude očkovací látka proti šíření koronaviru, bude téměř nemožné organizovat velké sportovní podniky. I když se život postupně vrátí do normálu, zákaz cestování bude platit ve většině zemí.“
Situace v F1 i MotoGP ukazuje, jak sportovní svět velkých kočovných cirkusů může i přes postupné uvolňování restrikcí zůstat dlouho ochromen. Je až dětsky naivní si myslet, že během prázdnin či po nich nechají jednotlivé státy bez zvláštních opatření migrovat tisícové ansámbly jezdců, mechaniků a inženýrů ze země do země. Zvlášť když v MotoGP i F1 hrají prim Italové, Španělé, Britové, Francouzi či Němci, tedy lidé z nejpostiženějších států koronavirem.
Přicházíme o desítky milionů, říká ředitelka Masarykova okruhu. A co Grand Prix? |
„Dorna (promotér šampionátu MotoGP) překládá jeden závod za druhým a doufá, že Brno vyjde. Já takový optimista nejsem. Myslím si, že hranice zůstanou ještě nějaký čas zavřené, a nevím, jestli si jezdci troufnou strávit v Brně čtrnáct dní v karanténě. Neumím si představit, jak by se tohle řešilo,“ míní Ivana Ulmanová, šéfka brněnského Masarykova okruhu, na kterém se má v srpnu pořádat závod MS.
Je vskutku nereálné, aby třeba jezdci, mechanici či zahraniční novináři přijeli do Brna v polovině července, strávili čtrnáct dní zavření na hotelu a pak coby nenakažení odešli na okruh. Navíc je jasné, že zákaz akcí s vyšším počtem účastníků na jednom místě bude nejen v Česku zrušený jako jeden z posledních. Přitom třeba motocyklové mistrovství s účastí stájí všech kategorií neuspořádáte pod tisíc lidí.
Na kočovný způsob života může narazit také špičkový tenis, však i šéf Wimbledonu Richard Lewis naznačil, že se letos už vůbec nemusí hrát mezinárodní turnaje. Na podzim to hrozí i zimním sportům.
