Příběh dvacetipaprskových kol Alpina: Jak je důležitá násobilka

Pořádná kola sice nejsou její jedinou doménou efektivních automobilových úprav, nicméně patří mezi základní poznávací znaky tuningu v pravém smyslu slova. Úvodní řádky patří německému podniku Alpina Burkard Bovensiepen GmbH & Co. KG. Tradiční germánský jazykolam můžeme nahradit používanějším označením Alpina, které je nejbližší srdcím obdivovatelů BMW. Skalním příznivcům není potřeba připomínat odvěké spojení menší továrny v Buchloe s osmdesát kilometrů vzdálenou výrobnou mnichovských aut.

Oba subjekty navázaly velmi těsnou spolupráci už v první polovině 60. let, od roku 1964 značka BMW certifikuje kvalitu Alpiny a vytuněným modelům je bez komplikací uznávána standardní záruka výrobce. Akreditovaná kooperace začínala přepracováním sériových karburátorů a revizí továrních hlav válců. Přenastavení procesu míchání paliva s úpravou klikových hřídelí přinášelo modifikovaných automobilům více výkonu.

Zrychlení dynamických schopností se hodilo do závodů, jméno Alpina zazářilo v evropském šampionátu cestovních vozů, v německém mistrovství vrchařských soutěží, konkurence nestíhala ani v rallye nebo při čtyřiadvacetihodinovce ve Spa. Stíhání soupeřů zůstalo připomínkou správného směru vývoje, na všechny zlaté poháry nezapomene rázný zakladatel firmy Burkard Bovensiepen dnes už navádějící své podřízené úplně jiným směrem.

Alpina: Připomeňte si historii tvůrce super bavoráků z Buchloe

Touha po výkonu přetrvává, ale snaha být nejrychlejší se přenesla z uzavřených tratí na běžné silnice. Vozy Alpina opatřené vlastním logem umí v provozu vždy o něco víc než sériové verze běžné výrobní linky. Rychlejší deriváty BMW jsou z dálky identifikovatelné čtyřmi výfuky, decentním bodykitem a právě velkými disky charakteristických kol.

20 paprsků okolo dvoubarevného emblému

Letitým symbolem obutí Alpiny je dvacet paprsků každého ráfku se středovou pokličkou zdobenou dvoubarevným logem značky. Kulatý rám černého podkladu s kontrastním nápisem Alpina ohraničuje erb tvořený červenou a tmavě modrou polovinou. Pestré výplně nechávají vyniknout dvojitý karburátor Weber a klikovou hřídel coby připomínky původního zaměření firmy.    

Rovnoměrně rozložené paprsky nejsou jedinou variantou, ale druhý schůdný design zdaleka nemá takovou tradici spojenou s historickými průsečíky. V Buchloe zahájili úsilí k vytvoření jedinečného charakteru kola z lehkých slitin v 60. letech, kdy se německý trh stále více zajímal o přidanou hodnotu slitinových fabrikátů, navazujících na designové disky Fuchs určených Porsche 911 S.

Alpina B3 přichází. Na rozdíl od BMW M3 nabízí i kombi!

Nový směr ovlivnil nabídku BMW, když se u kupé E9 dalo připlácet za hliníkové ráfky v italském stylu FPS (Fratelli Pedrini Sarezzo). Převratná novinka byla dostupná u konfigurací 2800 CS Coupe a vyšších. Každou modelovou řadu šlo obohatit pouze jednou volbou designu kol, zatímco Alpina využila díry na trhu.

Šéf Burkard Bovensiepen vycítil zajímavou obchodní příležitost a rozhodl se, že pro výkonné automobily vlastní provenience bude potřeba speciální kola nezaměnitelného charakteru. Toho času program originálního příslušenství Alpiny už zahrnoval dvě volby – paprskovou verzi Borrani, nebo rustikálnější provedení od British Minilite Electron. To nestačilo, efektivní a zároveň efektní obutí muselo být nejlepší ze všech dostupných možností přímé konkurence či druhovýroby.

Ctižádostivý zakladatel byl neústupný, litý elektron musel být vzhledově unikátní a prospěšně lehký bez tolerovaných kompromisů. Důsledkem jasně stanovených předpokladů byl ve finále vybrán pouze jediný styl složený z tenkých paprsků, které musely být rovnoměrně uspořádané, proto méně než pět kusů na kolo nebylo přípustných. Vývoj nebyl ulehčen zvykem povolovat či utahovat čtyři upevňovací šrouby k náboji, tím pádem vzhledově neseděla pětice zúžených podpěr od středu do obvodu kola. BMW chvílemi experimentovalo s pěti šrouby, poté zase montovali jen čtyři, což zoufalého Bovensiepena iritovalo, dokud nepřišel s geniálním řešením. Vynásobil 4 x 5 a zvolil vítěznou variantu dvaceti tenkých paprsků, které optimálně rozkládají zátěž do konstrukce, vypadají k světu a šetří hmotnost absencí přebytečného materiálu. Osvícení shůry přineslo formování disku, který svět nikdy předtím neviděl.

Alpina B10 Bi-Turbo (1989-1994): Pětkový bavorák z Buchloe pobil všechny sedany světa

Katalogy Alpiny nabízely třináctipalcové nebo čtrnáctipalcové verze hvězdicových kol, ačkoliv bylo potřeba zapracovat na kvalitě. Bývalý inženýr z Opelu jménem Alois Wiesinger posílil odborné řady dvorního úpravce BMW a rovnou dostal za úkol vylepšit pevnost paprsků. Slévárny měly problém dodávat trvanlivé odlitky, dokud Wiesinger nepředstavil zcela revoluční techniku produkce - jakmile byly ráfky z hořčíkové slitiny ručně odlity do písku, bylo žádoucí odstranit část posypu z každého druhého paprsku. Průlomový postup fungoval, ovšem zlepšení jednotlivých postupů nikdy neskončilo. Kvalitáři časem změnili profily paprsků, zlepšili tok kovu do formy, změnili rozložení energie v celém kole, nicméně navždy zůstalo dogma 20 úhledných špic se zapuštěným středem kvůli vyniknutí chromových matic a barevného loga hrdé společnosti.       

Oficiální uznání z Mnichova

Faktická klasika se zrodila v roce 1971, když správní rada BMW schválila konstrukci kol Alpina používaných legitimně při aplikaci kompletních balíčků objednaného tuningu. Stvrzenkou prohloubení spolupráce se stal Batmobil BMW 3,0 CSL postavený na límcové disky s propracovaným žebrováním.

Do poloviny roku 1975 putovalo z Buchloe asi 12 tisíc kusů kol ve standardních rozměrech 7 x 14” a díky přátelskému vztahu s Alpinou mohlo BMW zahájit vlastní velkovýrobu varianty 6 x 14”. Rodící se ikona automobilového vzhledu padla na novou řadu 3 (E21), i když v průběhu modernizace modelové řady zvolený design oslabil. Masově vyráběné vozy přišly o typické linky pod límci, přesto jim Alpina zůstala věrná dalších pětačtyřicet let.

Alpina B12 5.7 Coupe s manuální převodovkou. Tohle je osmička!

Zkušený Wiesinger pokračoval ve své práci a v roce 1983 uvedl uzamykatelnou krytku náboje, která zakrývala matice a ještě více opticky zvětšovala stříbrné disky. Kromě estetického pokroku přibyla ochrana proti krádeži a v roce 1995 byl přidán tzv. neviditelný vzduchový ventil skrytý za krycí pokličkou.

Po sametové revoluci vyvolal rozruch mrkající model ALPINA B12 Coupé zásluhou velkolepých osmnáctek v každém rohu karoserie. Diskutabilní zvětšení nebylo nic proti světově unikátním dvacetipalcovým loukotím vydaným o pět let později pro Alpinu B12 5,7 sestavené z komfortní řady E38.

Na přelomu tisíciletí lobboval Wolfgang Reitzle za posilněné BMW X5. Stávající design kol Alpina se nezdál být zcela kompatibilní s těžkopádným SUV, tudíž návrháři vypracovali různé formy potenciálně hliníkových odlitků. Zásadový Bovensiepen všechny návrhy zamítl. „Našich dvacet paprsků nic nepřekoná!“ dodal s německým důrazem. Jediným ústupkem bylo umožnění redesignu uskupení paprsků do pěti oddálených sad každého kola. Počty i forma vzhledu zůstaly standardní, jen se prosadila méně vyhledávaná alternativa kol, která vážně dělají auto.

autor: Miroslav Mazal