Rakovina v čase koronaviru: nemocnice odkládají léčbu, pacienti mají strach

Pětapadesátiletému otci Kláry Kolmanové lékaři diagnostikovali zhoubný nádor stehenní kosti, který v těle vytvořil metastázy. Po vyšetřeních se rozhodli, že mu nohu budou operovat a následně podstoupí biologickou léčbu v plzeňském onkologickém centru. 

„Pro otce byla operace obrovské psychické nakopnutí. V půlce března měl po dlouhém čekání nastoupit na biologickou léčbu,“ svěřila se redakci Kolmanová s tím, že pro opatření kvůli šíření koronaviru se léčba odložila.

„Řekli nám, že neví, kdy ho vezmou a jak se jeho stav bude vyvíjet. Před telefonátem normálně chodil o berlích, nic nenasvědčovalo tomu, že během 14 dní bude tam, kde je nyní. Po této informaci začala psychika dělat své a tatínek se nám začal ztrácet před očima,“ popsala. 

Koronavirus v Česku Zobrazit fotogalerii

„Začátkem dubna nám z nemocnice volali, že zasedlo konzilium a chtějí s otcem mluvit. Když jsme jim sdělili jeho stav, bylo jasné, že už je pozdě. Otec je nyní ležák, nezvedá se, nekomunikuje. Dle slov praktika zřejmě nemoc metastázovala do mozku,“ shrnula Klára Kolmanová. 

Fakultní nemocnice v Plzni se k případu odmítla vyjádřit a neodpověděla ani na dotazy týkající se toho, co má nemocný dělat v případě odsunutí léčby a zhoršení psychického stavu. Bez odezvy zůstala také otázka na to, jestli je možné, aby se pacientův stav za dva týdny tak prudce zhoršil.

„Omlouvám se, ale naše legislativa nám neumožňuje vyjadřovat se ke zdravotnímu stavu či léčbě konkrétních lidí,“ napsala mluvčí nemocnice Gabriela Levorová, která pacienty odkázala na webovou stránku nemocnice.

„Není ani určitě jediný člověk v zemi, který se v této situaci ocitl. Domnívám se však, že ačkoliv veškerá opatření, která se v naší zemi dějí, jsou naprosto správná, tato situace je pro mě nepochopitelná. Kolik takových obětí bude?“ tázala se Klára Kolmanová. 

Zeptejte se za měsíc

Podobnou zkušenost má i otec Pavla Buršíka. „Můžete prosím poradit, co má onkologický pacient dělat, když mu jeho nemocnice odmítne poskytnout léčbu ozařováním kvůli koronavirovým opatřením? Má obvolávat jiné nemocnice?“ žádal Buršík o radu na Facebooku.

Rakovina v Česku Data za rok 2017 Každý třetí Čech v průběhu života onemocní rakovinou. Lékaři nově diagnostikovali 86 819 pacientů případů zhoubného onemocnění.  K 31. prosinci žilo v Česku celkem 577 373 lidí, u kterých bylo v daném roce nebo dříve diagnostikováno onkologické onemocnění.  V souvislosti se zhoubným nádorem zemřelo 27 320 lidí. Nádorová onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí.  Zdroj: Národní onkologický program

Jeho otec má pokročilé nádorové onemocnění s metastázami. Pravidelně dojížděl za léčbou do Masarykova onkologického ústavu.

„Chtěl pokračovat léčbou ozařováním, ale lékař mu sdělil, že kvůli koronavirovým opatřením je nemocnice v omezeném režimu a že pokud chce, aby byly metastázy ozařovány, tak se má zeptat za měsíc,“ sdílel Buršík svou zkušenost. 

Ústav na dotazy odpověděl, že na Klinice radiační onkologie jsou v současnosti ozařováni všichni aktuálně léčení pacienti s nádorovým onemocněním, u žádného nebyla přerušena léčba.

„Denně léčbu zářením absolvuje asi 220 pacientů, tedy standardní počet jako v jiném období,“ uvedl přednosta kliniky Pavel Šlampa.

Ale potvrdil, že v posledních týdnech přeobjednali nové onkologické pacienty k léčbě zářením o měsíc. Týká se to zejména lidí staršího věku z důvodu snížení rizika nákazy koronavirem.

„Jednalo se o nemocné, u nichž odklad nemění v žádném případě léčebné výsledky ve smyslu zhoršení. Všem jsem sám osobně volal, vysvětlil důvody a pacienti obdrželi i nový termín zahájení léčby,“ vysvětlil Šlampa s tím, že se tato opatření týkala lidí, kteří mají absolvovat léčbu zářením ambulantně. Na léčbu tedy budou dojíždět, což podle Šlampy zvyšuje riziko infekce. 

Pavel Buršík nedokáže posoudit, zda je pro otce s řadou metastáz odklad léčby ohrožující. „Považuji ale za naivní nyní odmítat úkony kvůli ohrožení pacientů koronavirem a doufat, že za měsíc bude situace lepší. Se skoro stoprocentní jistotou nebude, nakažených bude více a nemocnice budou zahlcenější,“ myslí si. 

U onkologických pacientů je nákaza virem riziková

„Přísným opatřením se nám i v době pandemie daří udržet intenzivní provoz. Zatím nenastala situace, že bychom odmítli pacienta indikovaného k onkologické léčbě nebo k došetření onkologického onemocnění. Dokonce přebíráme do onkologické péče i pacienty z jiných nemocnic,“ uvedl ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, který dodal, že může docházet ke změnám v postupech onkologické léčby. Pokud má pacient jakékoliv dotazy, může se obrátit na bezplatnou nádorovou linku. 

Nejčastější nádorová onemocnění v Česku Muži: karcinom prostaty  karcinom tlustého střeva a konečníku zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic Ženy: karcinom prsu karcinom tlustého střeva a konečníku karcinom dělohy zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic Zdroj: Wikiskripta

To se může týkat lidí, kteří by v případě, že by onemocněli nemocí covid-19, měli větší riziko závažných komplikací. Jedná se především o pacienty, u kterých by léčba mohla způsobovat těžké poškození imunity nebo sliznic. 

„Stejně tak mohou být v riziku lidé starší 65 let, kteří mají další onemocnění, například srdeční a cévní choroby nebo plicní onemocnění. V těchto případech může být léčba modifikována,“ vysvětlil Svoboda a dodal, že nemůže nastat situace, že by pacient, u kterého je onkologická léčba nutná, léčbu nedostal. 

Brněnský onkologický ústav ale zastavil ozařování pacientů s nezhoubnými chorobami, například s patními ostruhami, které se dají léčit jinak než ozařováním. „Přítomnost těchto pacientů v čekárnách s nemocnými s nádory a s oslabenou imunitou je zcela nevhodná. Po dobu trvání nouzového stavu jsme rovněž zastavili vyšetření u zdravých lidí,“ zakončil Svoboda s tím, že se to netýká těch, kteří mají příznaky nádorového onemocnění nebo těch, u kterých byl nádor nově diagnostikován. 

Smrtnost na onkologická onemocnění je vyšší

Například onkologické oddělení pardubické nemocnice ujistilo, že pokud vyšetření u pacientů přesune, vždy se domlouvají na dalším termínu. 

„Onkologičtí pacienti patří do rizikové skupiny obyvatel s prokazatelně vyšším rizikem těžkého průběhu či úmrtí v případě infekce koronavirem. V případě hospitalizovaných i ambulantně léčených pacientů se snažíme riziko nakažení minimalizovat, ale nelze ho zcela vyloučit. Vážíme vždy mezi rizikem odložení či neprovedení onkologické léčby a rizikem onemocnění koronavirem. Snažíme se vždy pacientům tato rizika vysvětlit a domluvit se s nimi na co nejlepším možném postupu,“ napsala Nemocnice Pardubického kraje.  

Nemocnice se chystá na krizi, kdy by musela omezit léčbu lidí s rakovinou

„Smrtnost na onkologická onemocnění je větší než v případě onemocnění koronavirem,“ připomíná primář onkologického oddělení a vedoucí lékař Komplexního onkologického centra Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Milan Kohoutek. 

Zlínská nemocnice lidi, kteří nemají aktivní onkologické onemocnění, kontaktuje telefonicky a zve je pouze v případě akutních potíží. „Pokud u našich pacientů právě probíhá léčba aktivního onkologického onemocnění, tak u těchto lidí samozřejmě i v současné době v léčbě pokračujeme.  Za současného stavu, kdy je v nemocnicích pozastavena plánovaná péče, jsme v našem centru zachovali pětasedmdesát procent onkologické léčby včetně operací,“ řekl Kohoutek s tím, že pokud by se u pacientů vyskytla jakákoliv viróza, museli by léčbu na nějakou dobu přerušit. 

Pacient má právo se obrátit na jiné pracoviště

Naopak Thomayerova nemocnice v Praze přijímá pacienty v nezměněném režimu. „Pacienti, u nichž onkologická léčba probíhá, pokračují v léčbě bez ohledu na epidemii. Museli jsme ale zrušit nebo odložit kontroly pacientů dlouhodobě sledovaných po onkologické léčbě. Tato vyšetření nelze považovat za akutní a odklad o několik málo měsíců jim nezpůsobí zdravotní komplikace. Pacienti, kteří mají nové potíže, se ale mohou dostavit kdykoli, naše ambulance i pohotovostní služba fungují,“ řekl přednosta onkologické kliniky Tomáš Büchler. 

Co má člověk dělat, pokud mu nemocnice odmítne léčbu a řekne, ať si zkusí zavolat za měsíc? Lékař Tomáš Büchler doporučuje, aby si lidé v podobných případech vyžádali kontrolu u ošetřujícího nebo zastupujícího lékaře a trvali na vysvětlení a písemné zprávě. 

„Určitě bych se o těchto věcech nebavil po telefonu. Často jde o komunikační problém, nedorozumění. V některých případech jde o změnu léčby oproti předem domluvenému a plánovanému postupu, ale stále v mezích klinických doporučení,“ radí lékař. Upozornil, že pacient má vždy právo se obrátit na jiné pracoviště a požádat o názor, nebo převzetí léčby. 

„Současná epidemie určitě zhoršuje psychický stav onkologických pacientů, i dalších nemocných s vážnými chronickými nemocemi, kteří patří k nejohroženějším. Naší úlohou je minimalizovat dopad epidemie koronaviru na jejich onemocnění a léčbu,“ zakončil Büchler. 

Doplnění: Masarykův onkologický ústav v reakci na vydaný článek napsal, že neeviduje zmiňovaného pacienta mezi těmi, u kterých byla v době pandemie covid-19 odložena nebo přerušena onkologická léčba zářením. Pavla Buršíka jsme proto kontaktovali znovu a potvrdil nám, že jeho otce nakonec Masarykův onkologický ústav k léčbě přijal. Bylo to však až po dopsání tohoto článku.