Nesmrtelné soundtracky | Pán prstenů: Jeden soundtrack vládne všem

Malebná Středozemě, lidská chamtivost, nadpřirozené síly a nelítostné boje (nejen) o prsten, který vládne všem. To všechno musela vystihnout hudba, kterou skládal Howard Shore. Povedlo se mu to? Zřejmě ano, jinak by její autor jen těžko získal tři oscarové sošky a srdce fanoušků po celém světě.

Nesmrtelné soundtracky (3.): Mechanický pomeranč - Když má krev na rukou i Ludwig van Beethoven

Už ono úvodní téma působí trochu jako z jiného světa... 

Vztahy mezi jednotlivými postavami

Oscarů přitom mohl mít Shore ještě víc. Jenže soundtrack k filmu Dvě věžě byl z nominací vyřazen poté, co vstoupilo v platnost pravidlo, které nedovolovalo dílu účast, pokud hudba obsahovala části z předchozího snímku. Posléze si však spravil chuť, když za hudební doprovod ke třetí části Návrat krále získal hned dvě sošky. 

Skladatel podle svých slov při tvorbě hudby vycházel především z detailů a vztahů mezi jednotlivými postavami - například z přátelství Sama a Froda nebo ze vztahu Froda ke Gandalfovi. Takže například ve scéně z Roklinky, kdy se Frodo přihlásí o to, aby nesl prsten do Mordoru, se Shore zaměřil na Gandalfův pohled. 

Právě zaměření na drama každé z postav zřejmě soundtracku brání v tom, aby byl pouze ilustrativním doprovodem, a dodává mu koření emocí. Především ve velkolepých akčních scénách tohle ždímání emocí za pomoci kombinace hudby a obrazu skvěle funguje. 

Nesmrtelné soundtracky (2.): Mrtvý muž, který nezemřel

Leitmotivy

Prvkem, který si určitě zaslouží zmínku, je práce s leitmotivy. Takzvaný ideé fixe neboli příznačný motiv v hudbě prosadil Richard Wagner, když ho v druhé půlce devatenáctého století důsledně používal ve svých operách. V soundtracích se pak leitmotiv (vázaný k postavě, situaci, místu...) stal užívaným prostředkem už na počátku zvukového filmu. V trilogii Pán prstenů Shore tenhle prostředek využil dokonale. Jedním z příkladů může být třeba hudební téma prstenu, kterým začíná celé filmové score a posléze se několikrát vrací. 

Po zádech přejede mráz. Ta melodie vhání člověku v citlivějších chvilkách slzy do očí. Co to je? To zní rohanský motiv z filmu Dvě věže, další příklad toho, jak důkladně a nápaditě pracoval Shore při skládání s provázaností hudebních témat. Práce s nimi naplňuje druhý plán příběhu a vytváří jeho další vrstvu. 

Když posluchači na britské rozhlasové stanici Classic FM zvolili Pána prstenů za nejlepší soundtrack pošesté za sebou, herec Elijah Wood, tedy představitel Froda, se nechal slyšet, že právě hudba zásadním způsobem spoluutvořila jedinečnou identitu snímků.  

Nesmrtelné soundtracky (1.): Hudba k batmanovské trilogii od Christophera Nolana

Jednu z oscarových sošek dostal Shore společně se zpěvačkou Annie Lennox a scenáristkou Fran Walsh. Konkrétně za píseň Into The West, která uzavírá poslední díl trilogie Návrat krále. Ta znovu ukazuje nejsilnější stránky soundtracku: silnou melodii, atmosféru a emoce, které pálí jako láva v Hoře osudu. 

Jeden soundtrack zkrátka vládne všem. 

Text: Marek Blažíček

Témata: Howard Shore, Pán prstenů