AKTUÁLNĚ: Kladivo na virózy – modifikovaná hradecká směs
Tento článek pro nás připravil náš dlouholetý spolupracovník MUDr. Rudolf Zemek. MUDr. Zemek je zkušeným praktickým a alternativním lékařem, který část svých bohatých zkušeností získal i při lékařské praxi v zahraničí. Napsal pro Meduňku mnoho článků a je také autorem několika zajímavých knih, které napsal přímo pro naši edici Knihovnička Meduňky. Věnuje se v nich tak důležitým tématům, jako jsou možnosti alternativní léčby nádorových onemocnění, bolestí kloubů, nebo migrény a tinnitu. Knihy MUDr. Zemka (a samozřejmě i další knihy z meduňkové edice) získáte na www.obchodmedunka.cz
Kladivo na virózy…
Na fotografii MUDr. Rudolf Zemek
Psal se rok 1976, měl jsem po promoci a musel na vojnu. Na dvanáct měsíců jsem byl poslán coby desátník-absolvent k pohraniční stráži na naši tou dobou neprostupnou západní hranici. A to přesto, že jsem nebyl ve straně a navíc jsem byl synem otce poznamenaného cejchem člověka pracujícího v roce 1969 „ve zvláštním zapojení“. Ten pojem byl synonymem pro označení živnostníka, což byl v době Husákovy normalizace rozsudek „kariérní smrti“ i pro děti takto oštemplovaného jedince. No a tam u těch „péesáků“ jsem měl tu čest sloužit na ošetřovně výcvikového praporu s o něco starším doktorem, který na rozdíl ode mě za sebou měl již jeden rok v nemocnici. Jádro naší klientely tvořili záklaďáci s drobnými poraněními, která si přivodili při výcviku či v občas morbidní službě. Část z nich byli i chroničtí simulanti, jejichž pokusy dostat se na marodku u nás chvílemi vyvolávaly výbuchy smíchu. Nicméně marodili i důstojníci – ti od PS, od politruků, od STB a i ti od „kontrášů“. Tahle elitní sorta v naprosté většině přicházela s nachlazením. Tito lidé chtěli být mermomocí „ihned“ zdraví a „chřipky“ se obratem zbavit. Obraceli se jen na Michala, mně nevěnovali ani pohled. Brzy jsem měl pochopit proč. Prosili ho o jeho „kouzelnou injekci“, která by je během krátké doby jejich 12-24 hodin trvající horečky a třesavky zbavila. Jakkoli to může znít přehnaně, on jim totiž toto přání prakticky vždy splnil. O jakou injekci se tedy jednalo.
Obsahovala následující ingredience:
- 1 amp. Natrium-salicylátu
- 1 amp. Calcium gluconicum
- 1 amp. Procainu (dnes nahrazovaného mesocainem)
- 1 amp. Celaskonu
- 1 amp. Prothazinu
- 1 amp. Koffeinu (dnes již nedostupného)
- 1 amp. Ethylcomanu (dnes již nedostupného)
Fyzicky se jednalo o dvě dvacetimililitrové injekční stříkačky. Směs se musela podávat velmi pomalu z ruky ležícím pacientům, infuse nebyly k disposici. Vedlejší účinky spočívaly v poklesu krevního tlaku s točením hlavy, vůbec byla-li injekce aplikována o něco rychleji. Někteří příjemci udávali pocit opilosti, což jsme jim s Michalem (vzhledem k alkoholu v Ethylcomanu) rádi věřili. Teplota klesla do hodiny, někdy začala klesat již během aplikace. Po 24 hodinách byla většina takto ošetřených afebrilní a subjektivně téměř bez obtíží. Po 48 hodinách byli (skoro) klinicky zdraví. Oni se ovšem převážně považovali za kompletně zdravé. Po dvou dnech v posteli nebo ve vyhřátém prostoru začali normálně pracovat. Pokud měli po jednom dni ještě zvýšenou teplotu a pocit onemocnění, dostali tuto směs ještě jednou a byl takříkajíc pokoj. Nevěřil jsem svým očím. Ale po několika takto vyléčených jsem začal věřit a koncem svého doby v uniformě jsem injekce aplikoval sám. Definitivní víru v podobnou kombinaci mi do žil vlila „osekaná“ infuse, kterou jsem si předloni nechal aplikovat z ruky lucidní kolegyně. Efekt byl úžasný. Jedna ampule Na-salicylátu, jedna ampule antialergika a jedna flaštička se 7,5 g. C-vitaminu udělaly své. A to přesto, že calcium gluconicum, které by pro účinek bylo důležité, tou dobou (v 21. století v ČR uprostřed Evropy) nebylo k dostání. I tak bylo do dvanácti hodin prakticky po viróze. Mohu potvrdit.
Co mě k napsání těchto retrospektivních řádků vedlo?
Jak jsem tak coby důchodce v karanténě seděl doma a brejlil na internet, narazil jsem 25. 03. na článek s nadpisem:
„V New Yorku pacientům s koronavirem podávají vysoké dávky vitaminu C.“
Okamžitě jsem si vzpomněl na shora popsané zážitky. V článku se mj. píše:
Lékaři napříč New Yorkem pacientům na jednotkách intenzivní péče nitrožilně podávají dávky vitaminu C … „Pacienti, kterým byl vitamin C podáván, na tom byli lépe než ostatní. Obrovsky to pomáhá, ale moc se o tom nemluví, protože obyčejný vitamin C nezní tak zajímavě,” uvedl Weber… atd. (Odkaz na celé zprávy znění je uveden na konci.)
Na základě shora popsaného bych věc viděl takto.
Na pozadí empirických zkušeností bych směs nechal tak, jak byla. Nejraději inclusive dnes již nedostupných ingrediencí. V žádném případě se nechci pouštět do „vědecké“ diskuse, jak která složka účinkuje, za co je zodpovědná apod. Opakuji – všechny složky mají – nebo by měly – svůj význam. Ale jelikož doba pokročila a injekční vitamin C je (zatím) dostupný, nahradil bych skromnou ampuli celaskonu několikagramovou megadávkou céčka a hotovo. Možná by do antivirosní infuse měla u covidu přijít i nějaká ta ampule injekčního mukolytika. Osobně bych jako covidem případně postižený o toto „vylepšení“ ošetřujícího lékaře zbytkem plicní kapacity určitě požádal.
Myslím, že včasné a přiměřeně dávkované a rozumně frekventované podávání uvedeného infusního poměrně levného koktejlu by (těžší) coronu sice nevyléčilo, ale průběh infekce by případně o dost zmírnilo. (Když něco podobného dělají v Americe?)
Dnes 9:58nčs, Novinky 25.03.2020
„V New Yorku pacientům s koronavirem podávají vysoké dávky vitaminu C.“
Okamžitě jsem si vzpomněl na výše popsané zážitky. V článku se píše:
Newyorské nemocnice zkoušejí pacienty nakažené novým koronavirem léčit také za pomoci nitrožilních dávek vitaminu C. V rozhovoru pro deník New York Times to uvedl lékař Andrew Weber ze společnosti Northwell Health, největšího provozovatele zdravotnické péče v New Yorku.
Lékaři napříč New Yorkem pacientům na jednotkách intenzivní péče nitrožilně podávají dávky vitaminu C, které by měly pomoci v boji s nákazou novým koronavirem.
Weber, jenž je pneumologickým specialistou, svým pacientům na jednotce intenzivní péče okamžitě podává dávku 1500 miligramů vitaminu C, další dávky jsou poté opakovány třikrát až čtyřikrát denně. Každá z nich je přitom až 16krát vyšší, než je doporučená denní dávka vitaminu C pro dospělého člověka.
V Číně se u Covid-19 osvědčil japonský lék proti virózám
Weber v rozhovoru uvedl, že takový postup je založen na experimentálních léčbách onemocnění COVID-19 v Číně, kde v polovině února proběhla klinická studie účinnosti nitrožilního podávání vitaminu C pacientům s koronavirem.
„Pacienti, kterým byl vitamin C podáván, na tom byli lépe než ostatní. Obrovsky to pomáhá, ale moc se o tom nemluví, protože obyčejný vitamin C nezní tak zajímavě,” uvedl Weber.
„Vitamin C je proti koronaviru hojně využíván, záleží však na podávaném množství, které určuje lékař,” řekl Jason Molinet, mluvčí společnosti Northwell Health. Ta v New Yorku provozuje 23 nemocnic, v nichž se léčí zhruba 700 pacientů nakažených novým koronavirem. Kolika z nich je podáván v rámci léčby vitamin C, ovšem mluvčí neupřesnil.
MUDr. Rudolf Zemek
