Sledujeme destrukci demokracie. Rozhodují muzikant a obchodník, říká právník Nielsen

Stále více českých i zahraničních odborníků zpochybňuje rizika nového typu koronaviru a onemocnění COVID-19, jak jsou prezentována českou vládou i veřejnoprávními médii. Ty přitom udržují lidi ve stavu paniky. Zdá se neuvěřitelné, že by vše mohlo být jinak. Jenže – významný německý virolog Prof. Hendrik Streeck ve světových médiích již před časem prezentoval svá zjištění: riziko přenosu nového koronaviru dotykem je podle jeho výzkumu, prováděného přímo v domácnostech nemocných, dramaticky menší, než se dozvídáme z České televize.

Podle stejného Streecka nepřesahuje tzv. smrtnost onemocnění COVID-19 0,4 %. Streeck přitom uvádí, že toto číslo platí globálně (přeci neexistuje český, italský nebo německý COVID, koronavirus netrpí xenofóbními či nacionalistickými tendencemi). Údaje o tom, že v Itálii dosahuje až 10 %, vysvětluje Streeck zcela logicky: oficiální statistiky ignorují výsledky důvěryhodných výzkumů i vedlejší příčiny vyššího počtu zemřelých, nebo prostě nemají k dispozici reálná čísla. Jednoduchou matematikou lze dojít k závěru, že s rostoucím počtem testovaných (a tedy prokazatelně nakažených) bude klesat i smrtnost.

COVID-19 není vždy přímo odpovědný za úmrtí pacienta

Jiný odborník, virolog Prof. Sucharit Bhagdi, zase poukázal na to, že mezi oběti COVID-19 jsou často řazeni i ti, kdo zemřeli a byli touto nemocí jen nakaženi (tj. nesli ve svém těle příslušný typ koronaviru). Bez ohledu na to, zda COVID-19 byl přímou či nepřímou příčinou smrti, nebo s ní neměl nic společného. Jím oslovená kancléřka Merkelová dosud tuto manipulaci s čísly nevyvrátila. Otevřený dopis Prof. Bhagdiho kancléřce "Angele Merkel" si můžete dohledat na youtube.com i s českými titulky.

Podobný dotaz jsem vznesl i já vůči Ministerstvu zdravotnictví – to, překvapivě, odpovědět odmítlo s tím, že i když se těmito čísly ohání dennodenně, není tato otázka v jeho kompetenci. Jinak řečeno: „jsou-li čísla nesprávná, není to naše chyba“.

Opatření jsou zřejmě protiústavní

Vláda ČR se stále více dostává do nepříjemného postavení. V první polovině března její zcela totalitní opatření bylo možné hájit neznalostí rizik nové nemoci, zmatenými informacemi z Číny a podobně. Dnes už ale podobná opatření nemohou obstát a jsou zřejmě protiústavní. Konečný verdikt o tom by měl vyslovit Ústavní soud – jeho činnost je ale v důsledku dnešního chaosu velmi omezená. A tak nezbývá, než pomoci si vlastním názorem – restrikce vlády České republiky jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s listinou základních práv a svobod.

Mnohem hůře manipulovatelní Němci si skutečná rizika uvědomili. V sobotu 9. dubna řada z nich vyšla do ulic s cílem chránit základní svobody a lidská práva pod heslem „Wir sind das Volk“. Mimochodem stejným, s nímž demonstrovali v roce 1989. O těchto demonstracích česká média bohužel většinou mlčí.

Omezení svobody pohybu

O nezákonnosti existujících opatření je i u nás přesvědčeno stále více právníků. Lidé mají o omezování svobody zkreslené informace. Je zcela protiústavní omezit základní lidské právo bez splnění dvou základních podmínek.

Kdo je Tomáš Nielsen

JUDr. Tomáš Nielsen je řídícím partnerem advokátní kanceláře Nielsen Legal. Dlouhodobě se věnuje problematice ochrany práv v on-line prostředí. Ať již jde o ochranu firem před zneužitím jejich know-how, ochranu lidí před zneužitím jejich soukromí, lidské důstojnosti, nebo osobních údajů, nebo o správné nastavení business vztahů mezi podnikatelskými subjekty.

Vedl řadu projektů v oblasti implementace informačních systémů pro velké banky a výrobní společnosti, zastupoval klienty ve sporech v oblasti IT a poskytoval poradenství i v oblasti regulace (vztahy k ČTÚ, RRTV apod.).

Mezi jeho klienty jsou mezinárodně uznávané IT firmy i neziskové organizace, které se věnují ochraně lidských práv i některých ohrožených skupin.

Tomáš je laureátem ceny Právník roku v oblasti IT za rok 2019 a Výroční ceny České asociace elektronických komunikací za rok 2014. V minulosti působil jako šéfredaktor odborného časopisu Technologies & Prosperity, ředitel rozvoje podnikatelské sítě IT podnikatelů TUESDAY Business Network (dříve First Tuesday), následně jako právník a posléze partner mezinárodní advokátní kanceláře Rowan Legal. Přednáší telekomunikační právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a právo ICT na Fakultě dopravní ČVUT. Je rovněž rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu v Rize. Byl členem pracovní skupiny Ministerstva kultury SR pro novelu autorského zákona.

Tomáš Nielsen je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací, například komentáře k zákonu o elektronických komunikacích (Linde, 2014), Základy softwarového práva (Wolters Kluwer, 2011), Práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana (European Commission - Enterprise and Industry, 2009), Company Formations (CorporateINTL, 2009) a dalších.

Více o tématu

Musí existovat jiné základní lidské právo, jehož ochrana si takový zásah vyžaduje. A nesmí existovat jiná, méně razantní omezení, vedoucí k podobnému výsledku. Zcela bezprecedentní omezení svobody pohybu, uzavření hranic, zákaz podnikání a podobně drastické zásahy do základních lidských práv, které nyní vidíme, v tomto testu proporcionality nemohou obstát.

Vláda ČR se nezabývá otázkou, jak minimalizovat zásahy do lidských práv. Naopak hledá důvody, proč u nich setrvat. A to je – z čistě právně-teoretického hlediska – to, co by jí před Ústavním soudem zejména mělo zlomit vaz. Pokud se někdy vrátíme k demokracii. Při zkoumání ústavnosti přijatých opatření je nezbytné posuzovat i jejich vedlejší negativní efekty. Mezi ně patří nejen ekonomické škody, ale i zdravotní problémy způsobené neodborným nošením roušek, izolací lidí a šířením paniky, oddalováním lékařských zákroků a omezením lékařské péče obecně.

Vyděšená veřejnost bez informací

Za této situace, kdy je stále jasnější, že z hlediska ochrany práva česká vláda naprosto selhala, je naprosto pochopitelný její další postup. Vláda dělá vše, co může, aby veřejnost zůstala vyděšena a bez informací. Její představitelé přeci v tuto chvíli nemohou přiznat, že postupovali chybně a že zcela bezdůvodně udržují režim, který by skvěle konkuroval těm nejtvrdším diktaturám 20. století. Včetně paralyzovaného soudního aparátu.

Muzikant a protřelý obchodník

A jakou má vláda motivaci? Vysvětlení může být řada. Jedním z nich je absolutní diletantství. Tento důvod nelze bez dalšího odmítnout, když ministrem zdravotnictví je do té doby neznámý právník a muzikant, ministrem vnitra celoživotní pracovník stranického aparátu bez jakýchkoliv reálných zkušeností a premiérem protřelý obchodník.

Přezkoumat, kdo v době nouzového stavu kasíroval

Dalším vysvětlením může být snaha zneužít systém pro vlastní obohacení. Bude zajímavé zpětně zkoumat, jaké zakázky stát v době nouzového stavu zadal, tedy kolik a za co utratil a komu platil.

Konspirativnější teorie hovoří dokonce o snaze vlády (a nejen té české) zneužít situace k omezení demokracie. Tomu by mohl nahrávat například nedávný premiérův projekt, prezentovaný ministerstvem obrany, jehož cílem bylo zásadně omezit pravomoci Parlamentu ve prospěch vlády i samotného premiéra. Najít to pravé vysvětlení asi nebude snadné a podle všeho je něco pravdy na každém z nich.

Ministr vnitra jako akční hrdina

Co ale nelze ignorovat, je fakt, že vláda získala během posledního měsíce zcela laciné politické body. Nezajímavý ministr vnitra je prezentován jako poslední akční hrdina. Dosud neznámý vojenský lékař – teoretik, jehož média do doby koronaviru zmínila snad jen v roce 2016 v souvislosti s podezřením z jeho konfliktu zájmů, je nejvyšším expertním vůdcem republiky atd.

Budeme zase cinkat klíči?

A preference ANO rostou tak, že při použití podobné matematiky, jakou vznikají oficiální data o koronaviru, brzy přesáhnou hranici sta procent. Pokud se brzy naplno neobnoví činnosti soudů a vláda si udrží totální moc nad státem i jeho občany, nezbude zřejmě než si v souladu s článkem 23 Listiny základních práv a svobod sundat z úst roušky, opět zazvonit klíči a bránit lidská práva. Jinak naše západní hranice skutečně zůstanou zavřené roky.

VŠE O BOJI S KORONAVIREM NAJDETE ZDE

+ Dalších 6 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní