Prázdné hotely, průvodci bez práce a obrovský propad tržeb restaurací a dalších podniků nejen v centru města, to vše jsou již v podstatě jisté dopady koronavirové pandemie.
Krizovou situaci je však podle vedení metropole možné využít k tomu, aby se turismus především v centru metropole uzdravil.
Podle analýzy, kterou si nechala vypracovat státní agentura CzechTourism, by se mohla spotřeba spojená s cestovním ruchem v hlavním městě letos propadnout téměř o 64 miliard korun s tím, že největší ztráty čekají ubytovací a stravovací služby.
„Ta částka značí, že tu v podstatě není jeden jediný turista. Jde nejen o veškeré útraty, které tady turisté běžně nechají, ale i o navazující služby,“ vysvětluje ředitel městské organizace Prague City Tourism Petr Slepička. Do více než šedesátimiliardové ztráty spadají vedle útraty turistů částečně i peníze Pražanů.
Koronavirus v Česku   |
„Nelze přesně vyčíslit, kolik místních rezidentů využívá služeb cestovního ruchu. V Praze jsou podniky, u nichž se to prolíná. Fungují díky turistům, ale jsou hojně využívané místními,“ dodává Slepička.
Typickým příkladem je podle něj třeba restaurace Kuchyň na Hradčanském náměstí, která patří do řetězce Ambiente. Minulý týden propustila veškerý personál a vyhlásila insolvenci.
„Z Hradčan zmizeli lidé, hned tak se nevrátí, a my nemáme pro koho vařit,“ uvedla síť Ambiente na Facebooku. Podle Slepičky se restaurace zaměřovala i na místní klientelu, ale ekonomicky ji táhli turisté.
Konec tisíců pracovních míst
V roce 2019 byl celkový příjem z cestovního ruchu v Praze 107 miliard korun. Očekávaný propad tak bude asi šedesátiprocentní.
„Takový pokles příjmů je drtivý a staví podnikatele a služby napojené na cestovní ruch na hranici přežití. Ztráta Prahy se projeví ve čtyřicetiprocentním poklesu příjmů z cestovního ruchu celé České republiky,“ říká ředitel CzechTourism Jan Herget.
Ve srovnání s loňským rokem přijde turistický sektor v hlavním městě podle analýzy CzechTourism kvůli koronaviru také o více než třicet šest tisíc pracovních míst. Vedle zaměstnanců hotelů, které začaly s propouštěním už v březnu, jsou ohroženi například průvodci, kterých je v hlavním městě kolem tisícovky. Ti podle údajů Sdružení průvodců ČR přicházejí v současné době zhruba o dvacet milionů korun měsíčně a mnozí z nich přerušují nebo ukončují živnost a hlásí se na úřadech práce.
„Je však potřeba si uvědomit, že dopad může být ještě mnohem větší, než je nyní odhadováno, protože na sektor turismu jsou navázána další odvětví. Například prádelny, pekárny, velké gastro provozy dodávající výrobky do hotelů, směnárny, taxislužby a podobně,“ dodává Herget.
Podle Slepičky nyní záleží nejen na tom, kdy se začnou jednotlivá opatření uvolňovat, ale také na tom, kdy přestanou mít po zrušení zákazů lidé strach cestovat. Pražský cestovní ruch totiž bude muset spoléhat na domácí turismus, který ovšem tuto letní sezonu zůstane také velmi oslabený. V tomto ohledu budou mít výhodu ostatní regiony s přírodními destinacemi.
„Lidé vnímají Prahu jako místo, kde je větší koncentrace lidí, což může vzbuzovat strach. Ačkoliv budou nyní možná paradoxně rozestupy třeba na Jizerské magistrále menší než na Václavském náměstí. Na druhou stranu bude dostupné ubytování v centru, což může být lákadlo třeba pro páry jako romantická dovolená,“ uvádí Slepička.
Podle informací, které v úterý zveřejnila vláda, by se například restaurace, kavárny, galerie nebo muzea mohly začít otevírat na konci května. Hotely, divadla a kulturní akce by s určitými omezeními mohly fungovat od 8. června. Velké akce, jako jsou třeba koncerty nebo sportovní události, se ovšem letos v létě konat nebudou.
„To domácí klientelu oslabí. Praha je obecně pro Čechy spíše tranzitní destinací. Přespávají tu ale třeba hokejoví fanoušci během play off nebo návštěvníci velkých koncertů, což nyní nepůjde,“ vysvětluje šéf Prague City Tourism.
Praha chce krizi využít
Současná krize cestovního ruchu však může přinést i některá pozitiva. Před pandemií koronaviru upozorňovalo vedení města na problémy spojené s overturismem, na přemíru turistů, kteří do Prahy míří za alkoholem a večírky a v bytech pronajatých přes Airbnb ruší noční klid, nebo na to, že většina turistů tráví čas pouze v centru.
„Je to takový restart. Když se něco buduje od základů, je to mnohdy lepší než rekonstrukce. Je shoda na tom, že tak, jak vypadal turismus před krizí, by po krizi vypadat neměl,“ říká Slepička.
Podobnou příležitost vidí v současné situaci i radní Hana Třeštíková (Praha sobě), která má v gesci oblast cestovního ruchu.
„Bereme to jako tlustou čáru, díky které bude možné se zaměřit na jiný typ turistů. Pracujeme nyní na několika scénářích. Chceme hlavně začít s lokálním turismem a nabízet Prahu Čechům,“ uvádí Třeštíková.
Právě domácí turisté hlavnímu městu před krizí chyběli. V celkovém složení návštěvníků města tvořili asi jen šestnáct procent. Pro srovnání třeba ve Vídni činí podíl domácích turistů na všech návštěvnících města šestačtyřicet procent.
