Jiří Vaníček: Proč mizí hmyz? Může za to bezdrátová komunikace a přenos dat?
Znečištěné ovzduší a životní prostředí celkově, sice zdraví všech živočichů zrovna neprospívá, ale hlavní příčinou tohoto masivního úbytku hmyzu v posledních letech však pravděpodobně nebude. Hmyz totiž téměř zmizel v oblastech, kde není ani průmysl, ani zemědělství, jen turisté. Dokonce i na některých ostrovech. Otázkou tedy zůstává. Co se všude za poslední dvě - tři desetiletí tak radikálně změnilo? Před nyní více jak dvaceti lety došlo k rozšíření bezdrátové mobilní komunikace, snadno dostupné pro širokou veřejnost. Globálně! Počáteční problémy s pokrytím signálem byly rychle vyřešeny. Brzy došlo k strmému nárůstu počtu vysílačů a signál máme nyní natolik kvalitní a silný, že k jeho příjmu postačí maličká anténka ukrytá v těle mobilního telefonu. Dále před zhruba deseti lety, přišla další vlna. Sítě LTE, mobilní internet. A k stávajícím operátorům rychle přibylo i početné rádiové vysílání dalších menších poskytovatelů rychlého internetu. Účinky vysokofrekvenčního záření na lidský organismus, používaného pro mobilní komunikaci a internet, dosud nejsou dostatečně známy. A to nemluvě o připravovaném spuštění 5G sítí… Jaký má však vliv toto všudypřítomné záření, každodenně nepřetržitě masírující drobná tělíčka hmyzu? Neváhám jej označit za devastující. Provedl vůbec někdo takový výzkum? A konečně, je to ještě nutné? Nestačí se jen rozhlédnout kolem sebe? Možná se mýlím, možná ne. Pokud ne, doufám, že to budeme řešit. A to i přesto, že jde za prvé především o velký byznys a navíc, téměř všichni přece tak milujeme být vždy a všude neustále on-line…
Odborných článků lze nalézt několik. Většinou se však týkají jen poslední dobou často zmiňovaného 5G. Uvedu výňatky pouze ze dvou.
Článek z časopisu CHIP 01/2020 „Záření z 5G pod drobnohledem“ – „Je nesporné, že je potřeba účinky milimetrových vln dále zkoumat. Sice se předpokládá, že v těchto oblastech při dodržování stávajících mezních hodnot rovněž žádná zdravotní rizika neexistují. K absorpci vysokofrekvenčních elektromagnetických polí dochází velmi blízko povrchu těla. Možné následky mohou ovlivňovat kůži a oči, neočekávají se přímé účinky na vnitřní orgány. Další otázky vyvstávají také z rostoucího počtu vysílačů.“ – Kůži a oči, u lidí?? Nezní to poněkud děsivě? A položil si vůbec někdo otázku ohledně účinků na hmyz?!
Wikipedie o 5G (Zdravotní rizika): „Podle názorů některých vědců představují milimetrové vlny (nově používané 5G sítěmi) zdravotní riziko pro člověka i přírodu, přičemž odkazují na studie zkoumající vliv milimetrových vln na kůži, zrak, srdce a zvýšenou rezistenci bakterií. Podle studie v časopisu Scientific Reports z roku 2018 existuje také rezonanční absorpce u hmyzu, který bude podle této studie vstřebávat vlnění o milimetrových vlnových délkách řádově stokrát více, než se děje u záření dosud užívaného; a to v situaci, kdy došlo k výraznému, až 75–80 % snížení populace létavého hmyzu oproti roku 1989.“A osobní zkušenost? Asi před pěti lety jsme začali mít problémy s příjmem pozemního televizního vysílání v našem rodinném domě. Signál pozvolna slábl, až po nějaké době zmizel úplně. Přivolaný televizní technik to okomentoval prostě: „To vám postupně odpálilo zesilovač v anténě nedávné spuštění LTE ve vaší obci. Na jiné opravy v poslední době prakticky ani nejezdím. Chce to novou anténu s filtrem LTE.“ A zhruba během těchto posledních pěti let z okolí našeho bydliště zmizel prakticky všechen hmyz. Bydlíme v malém městě v Krušných horách ve výšce cca 900m. Okolo nás jsou pouze louky a lesy. Žádné zemědělství, žádná chemie. A tyto louky a lesy, včetně naší zahrady, byly ještě před nedávnem plné hukotu a bzukotu nesčetného množství hmyzu. Všude spousta motýlů, včel, mušek, čmeláků a vos, ale i broučků, lučních koníků, apod. Nyní z toho hemžení nezbylo téměř nic. Všude kolem je ticho, tedy kromě šumu větru. Navíc, náš dříve každodenní ranní koncert zpívajících ptáků, intenzivně se ozývající ze stromů v blízkosti našeho domu, nyní ustal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Karel Zvářal
18.4.2020 10:46Jiří Daneš
18.4.2020 15:30 Reaguje na Karel ZvářalJan Šimůnek
18.4.2020 13:57Jiří Daneš
18.4.2020 15:14 Reaguje na Jan ŠimůnekKarel Zvářal
19.4.2020 07:24 Reaguje na Jiří DanešKarel Ploranský
19.4.2020 15:29Tehdy bylo straně a vládě silně trnem v oku vysílání Radia Svobodná Evropa a stanic jako Rádio Vatikán (a dalších).
V Praze na Strahově byl vojenský objekt; a v něm fungovala RUŠIČKA. Nevím, s jakým vyzářeným výkonem pracovala, ale asi se na tom nešetřilo...
Smůla byla, že ten vojenský objekt sousedil s areálem studentských kolejí. A považuji za zcela neoddiskutovatelné, že to mělo zdravotní dopady. Zejména u dívek. Což ale asi nebylo větší citlivostí něžného pohlaví - studentky totiž bydlely v blocích 6, 7, 11 a 12, které byly k té rušičce nejblíže. V podstatě těsně u ní.
A ty naše holky bez zjevné příčiny trpěly shodnými potížemi. Bolestmi hlavy, nespavostí, zhoršenou schopností soustředit se, měly poruchy menstruace a další problémy.
Michal Ukropec
19.4.2020 15:55DAG
20.4.2020 10:27 Reaguje na Michal UkropecNavíc se prostě hmyz nemůže do konce května vyvinout.
Dřív dělali zemědělci krmení každý den a poslední louky sklidili až po půlce července. Dneska všechno našrotují do nohavic a krmí siláží celý rok. Podle mě obrovská příčina úbytku hmyzu.
DAG
20.4.2020 10:40 Reaguje na DAGPavel Hanzl
21.4.2020 07:55 Reaguje na DAGPavel Hanzl
21.4.2020 07:54 Reaguje na Michal UkropecVelkou část ČR pokrývají lesy, kde se takhle nehospodaří a nejvíce biodiverzní prostory jsou zahrádkářské a vilové čtvrtě měst (Václav Cílek). V Brně v jedné bydlím, ani já ani sousedi žádnou chemii nepoužívají a seno taky nesklízí a hmyzu je viditelně méně.
PavelA
21.4.2020 12:09 Reaguje na Pavel HanzlTo,že sedláci posečou louku s tím mnoho společného nemá,protože na "konvenčních" plochách žádný hmyz nebyl už před sečí.
Stačí první seč oddálit.
Michal Ukropec
8.5.2020 17:37 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
24.4.2020 08:59 Reaguje naTahle příčina logiku má, ale pouze solidní výzkum to může potvrdit, nebo najít jiného viníka.
Chemizace zemědělství ani průmyslové emise to být nemůžou, oteplování planety taky ne, tak co?
vaber
26.4.2020 10:42 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.4.2020 08:49 Reaguje na vaberZan K.
7.5.2020 18:43Pavel Hanzl
23.5.2020 10:24 Reaguje na Zan K.Jiří Čepelka
27.6.2020 17:57Na druhou stranu nejste jediný, kdo v nezatíženém prostředí hlásí úbytek hmyzu.
Každopádně jsem ochoten věřit, že elektromagnetické vlnění produkované lidmi může mít podíl nebo být příčinou úbytku hmyzu.
Obvykle se uvádí ztráta habitatu a biodiverzity a pesticidy. Jsem sám zvědav, jestli se objeví jedna příčina zla nebo se toto nakonec připíše stresu, kterému hmyz podlehl vlivem globální změny a další faktorů jako právě radiové frekvence, špatné hospodaření, …
Studie https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969719337805 pracuje i vlivem světelného smogu.