Letadlo s termokamerou nasnímalo tisíce snímků města Kladna. Nyní je specialisté zpracovávají. Zároveň pokračuje spolupráce města s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT na mezinárodním projektu SPARCS. Jeho cílem je chytrý a zároveň udržitelný rozvoj do roku 2050, především směřování k energetické soběstačnosti a bezuhlíkovému městu.

Termosnímkování města se uskutečnilo začátkem března. Výsledkem bude mapa města, která ukáže úniky tepla z budov a dopravní a technické infrastruktury, tudíž bude možné do budoucna lépe naplánovat energeticky šetrná a přínosná opatření ve městě. „Byť je zjevné, že máme nyní hodně starostí spojených s pandemií COVID-19 a snažíme se občanům a dalším našim partnerům ve městě maximálně pomáhat, práce na dalších aktivitách se nemohou zastavit. Řada z výstupů z projektů může ekonomiku a rozvoj města pomoci posunout dopředu. I to jsou aktivity, které město uskutečňuje v projektu SPARCS, včetně termosnímkování,“ konstatoval kladenský primátor Dan Jiránek.

Snímání města pomocí termální letecké kamery trvalo během jedné březnové noci necelých pět hodin. „Letadlo z výšky 800 metrů nasnímalo více než 3000 leteckých snímků, pokrývajících území města o rozloze 44 kilometrů čtverečních. Z nich vznikne termální orftofotomapa, kterou dodavatelská firma v současné době zpracovává. Hotova by měla být ještě v dubnu. Město ji hodlá následně také zveřejnit,“ informoval primátor Jiránek.

Firma také v rámci termosnímkování pilotně zpracovala pro Kladno výpočet oslunění objektů v areálu Základní školy Moskevská 2929. „Na základě výšky objektů a polohy, sklonu střech a ročního úhrnu oslunění bylo spočítáno, kolik sluneční energie na ně během roku dopadá, což je využitelné pro vhodné umístění fotovoltaických panelů. Dle tohoto zkušebního výstupu se pak můžeme rozhodnout, pro jaké další budovy oslunění ještě necháme zpracovat,“ uvedl radní pro rozvoj Lukáš Hanes. Z výsledků pro ZŠ Moskevská vyplynulo, že čtyři plochy na budově školy o celkové rozloze 760 metrů čtverečních jsou vhodné pro osazení fotovoltaických panelů, což představuje 27 procent z celkové rozlohy střechy.

Evropský projekt SPARCS, jehož součástí se Kladno loni stalo, pomůže navrhnout řešení pro dosažení vyváženosti mezi výrobou a spotřebou energie, pro snižování emisí skleníkových plynů, pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, a to vše při aktivním zapojení kladenských obyvatel do návrhu energetické strategie. „V brzké době započne tvorba Akčního plánu pro udržitelnou energii a klima. Tento dokument určí, co vše je třeba na území Kladna dělat v oblasti energetiky, životního prostředí, mobility a dalších. Pracovat na dokumentu budeme přibližně rok,“ informoval radní Hanes.

Součástí projektu je také úkol nastínit alespoň jeden energeticky soběstačný až plusový komplex budov či městskou čtvrť. „V průběhu února a března tým urbanistů z ČVUT UCEEB a kladenského magistrátu provedli analýzu rozvojových ploch města s ohledem na možnou budoucí realizaci energeticky plusové čtvrti, která by měla organicky zapadat do struktury města. Sledovány byly například možnosti napojení na systém centrálního zásobování teplem, spolupůsobení mezi stávající a uvažovanou novou zástavbou, spojení na hromadnou dopravu a jiné,“ nastínil práci v projektu SPARCS Michal Kuzmič, vědecký pracovník UCEEB.

Veškeré dílčí závěry budou postupem času zpřesňovány ve spolupráci se zainteresovanými stranami. „Cílem je z pracovního seznamu rozvojových území vybrat dvě tři realizovatelné lokality. Společným cílem na pozadí je i v budoucnu udržet centrální sítˇ teplovodu, nicméně umožnit napojení do ní malým přispěvatelům, tedy decentralizovat zdroje,“ doplnila předsedkyně výboru pro rozvoj a členka týmu městských urbanistů, Anna Gamanová.

Výběr vhodných lokalit budou zástupci města společně s UCEEB připravovat a konzultovat s řadou dotčených subjektů, včetně podnikatelské obce a občanů. „Vytvoření výchozího profilu v oblasti strategického plánování, urbanismu a energetiky bude totiž základem pro stanovení strategie udržitelného rozvoje města a jeho vize do roku 2050. Strategii již započalo město tvořit a diskutovat s veřejností ji chceme v brzké době, pokud to současná pandemická situace samozřejmě dovolí,“ podotkl Lukáš Hanes a dodal: „Strategie bude zohledňovat moderní trendy, potřeby města obecně, ale také návrhy řešení důsledků koronavirové pandemie.“

Inspirací pro Kladno jsou zahraniční zkušenosti z Lipska (projekt Baumwollspinnerei), Espoo i jiných měst. „Zajímavá je například synergie nové a staré zástavby u jedné z prvních energeticky plusových čtvrtí, která se nachází ve městě Carquefou nedaleko francouzského Nantes. Tam pokrývá výroba energie na nových budovách ve čtvrti Fleuriaye vlastní spotřebu a navíc ještě téměř polovinu spotřeby elektřiny v sousední čtvrti,“ upozornil Michal Kuzmič.

Čtěte také: Soutěžte s Kladenskými listy o pět stokorun

Projekt SPARCS získal finanční podporu z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020 na základě grantové dohody č. 864242.

Autor: Lucie Steinerová