„Bojím se. Stejně jako všichni důchodci,“ říká klientka domova pro seniory v Kroměříži Jaroslava Blešová.

„Prakticky se nesetkáváme ani mezi sebou v domově. Nepotkáváme se ani v jídelně. Jsme každý na svém pokoji,“ popisuje současné přísné podmínky.

Opatření, ke kterým musel domov přistoupit však chápe.

„My senioři jsme už zvyklí na takový zvláštní život, kdy je pro nás miláčkem televize,“ usmívá se sedmasedmdesátiletá důchodkyně, která prozrazuje, že hodně čte a nedávno přesazovala muškáty.

Farmářské trhy. Ilustrační foto
Jarní Floria nebude, těšit se ale můžete na farmářské trhy

Kontakt s okolím klesl pro klienty domovů na minimum.

„Jsme rádi za každou návštěvu, když přijde sestřička či pracovnice domova. Radost udělá i telefonát s příbuznými a kamarádkami,“ pokračuje paní Blešová.

Blízkou rodinu dlouho neviděla a zřejmě se to jen tak brzy nezmění. Ji, stejně jako ostatní klienty, tak potěší i naprostá drobnost, jakou může být například pohlednice, přáníčko, obrázek a vzkaz.

Obrázky na plotě

Libuše Mikýsková z Bystřice pod Hostýnem vyzvala rodiče, aby jejich ratolesti nakreslili pro seniory obrázky. Chtěla je pak všechny společně pověsit na plot místního Centra pro seniory Zahrada.

„Napadlo to dceru na procházce. Šli jsme kolem domova pro seniory a Barborka říkala, že by pro ně nakreslila obrázek. Myšlenka vypadala velice pěkně, ale od paní ředitelky jsem se dozvěděla, že provedení už tak jednoduché není. Většina jejich klientů buď nechodí vůbec nebo jen špatně. Obrázky by tak vůbec neviděli. Jediná možnost je vhodit obrázky do schránky a oni jim předají kopie. Aby totiž eliminovali riziko nákazu, všechno co přijde předávají klientům pouze okopírované,“ popisuje Libuše Mikýsková.

Vybarvený běh v Kroměříži
Vybarvený běh a SPARTAN race se odkládá, rozhodli pořadatelé

Ani to však dceru Barboru neodradí.

„Namaluje nějaké obrázky a půjdeme to koncem týdne předat,“ dodala Mikýsková. Své obrázky nechce adresovat nikomu konkrétnímu. Chtěla by jimi potěšit všechny klienty.

Ředitelka Centra pro seniory Zahrada v Bystřici pod Hostýnem Eva Winklerová potvrzuje, že převážně rodinní příslušníci se seniorům pravidelně ozývají.

„Každý den chodí čtyři pět vzkazů. Jde hlavně o dopisy,“ vysvětluje Winklerová.

Podobný „vzkazovník“ funguje ve většině ústavů. Jana Šťastná, ředitelka Centra pro seniory v Holešově, však upozorňuje, že takový způsob není dlouhodobě udržitelný.

„Pomáháme klientům se spojením s okolním světem. Vznášela jsem dotaz, jestli je předpoklad, že by byly alespoň v létě – za určitých podmínek – návštěvy povolené. Na podzim už totiž zase přijde období chřipek a s ním hrozící další zákaz návštěv,“ říká ředitelka.

„A současné generaci nestačí jen ten kontakt na dálku,“ uzavírá Jana Šťastná.