Celá planeta v současné době řeší krizi způsobenou koronavirem SARS-CoV-2 a vědci i široká veřejnost se začínají pídit po příčině pandemie. Proč a jak se vlastně celý svět dostal do situace, se kterou si úplně neví rady? Objevuje se více názorů, ale velmi sílí hlas, že příčinou problému je trh v čínském Wu-chanu.
Mokré trhy jako zdroj problému?!
O původu současného viru SARS-CoV-2 napovídá i sám jeho název, jde o geneticky velmi blízkého příbuzného viru SARS-CoV, který vyvolal epidemii nemoci SARS v Číně v listopadu 2002. Na člověka se tento virus přenesl z cibetky. Ale existují další podobné případy – MERS, AIDS, zika, ptačí a prasečí chřipka. Vznik nebo přenos těchto nemocí souvisí se špatným chováním ke zvířatům.
Nebylo by se čemu divit, kdyby skutečnou příčinou pandemie onemocnění COVID-19 bylo zmíněné tržiště. Vedle sebe se tam tísní v hrůzostrašných podmínkách živá zvířata takových druhů, které by se k sobě ve volné přírodě nedostaly. Navíc se tam prodává i maso a živá zvířata tak přicházejí do kontaktu s kalužemi krve a se zvířaty už delší dobu poraženými. O hygieně takových trhů se tedy nedá moc mluvit. Kombinace těchto faktorů vytváří velmi příznivé podmínky pro vznik nových virů a jejich mutací.
Může se zdát, že je to vlastně problém nám vzdálený, vždyť tyto nemoci vznikají v dalekých a ne zcela rozvinutých zemích na jiných kontinentech – Asii a v Africe. Současná vlna koronaviru nás snadno vyvádí z omylu a dokazuje nám, jak moc se to týká nás všech. Ale i my v Evropě si vytváříme přímo u nás časovanou bombu – velkochovy.
Problém není jen „tam daleko“
Výskyt nových infekčních onemocnění neustále roste a podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí pochází až tři čtvrtiny nových patogenů ze zvířecí říše. Podle studie doktorky Jessicy H. Leiblerové z univerzity v Bostonu je v současné době jedním z největších epidemiologických rizikových faktorů konvenční systém chovu hospodářských zvířat. Tedy všechny ty zákonem schválené velkochovy, které umožňují koupit si vejce za tři koruny a kilo vepřového za cenu kolem sta korun bez ohledu na hrůzné podmínky způsobující zvířatům při procesu “výroby” utrpení.
Velkochovy totiž poskytují velmi příhodné podmínky pro rychlé šíření virů, protože jsou v nich chovaná zvířata o velmi nízké genetické rozmanitosti při velmi vysoké hustotě. Produkce se navíc neustále zintenzivňuje, což zvířatům způsobuje chronický stres a oslabení imunitního systému. K celé situaci nepřispívá ani převoz zvířat na dlouhou vzdálenost a rozsáhlý dodavatelský řetězec.
A proč vědci mluví o časované bombě? Americká neuroložka Aysha Akhtar považuje za největší nebezpečí možnost mutace virů. Podle ní je zázrak, že se zatím neobjevil takový virus, který by měl vysoký potenciál šíření mezi lidmi a zároveň způsoboval velkou úmrtnost. Je to však prý pouze otázka času, a to právě kvůli velkochovům, kde se nemoc šíří ze zvířete na zvíře a při každém přenosu si vezme část genetických informací, a může tak snadno zmutovat. Tuhle časovanou bombu je třeba zneškodnit, protože současná situace s COVID-19 jasně ukazuje, že by se s jejím výbuchem lidstvo nedokázalo snadno vypořádat. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace existuje velmi reálná hrozba rychle se pohybující a vysoce smrtící pandemie respiračního patogenu, která zabije 50 až 80 milionů lidí a významně negativně ovlivní světovou ekonomiku. Globální pandemie v takovém měřítku by byla katastrofální a vyvolala by rozsáhlý zmatek, nestabilitu a nejistotu.
Co s tím?
Zvýšená spotřeba živočišných produktů vede k tomu, že je ve velkochovech chováno stále více zvířat. V současnosti se ve velkochovech chová celosvětově téměř 50 miliard zvířat (pro porovnání lidská populace nedosahuje 8 miliard). Vyvíjí se tak větší tlak na přírodu, dochází k jejímu narušování, např. kvůli pěstování velkého množství krmiva, a tak jsou divoká zvířata vyhnána pryč ze svého původního teritoria. Tím se zvyšuje interakce mezi hospodářskými zvířaty, divokými zvířaty a lidmi. V intenzivní produkci velkochovů pak může snadno dojít k mutaci a vzniku nových virů, které mohou ochromit fungování současné společnosti a stát životy velké množství lidí.
Inspirováno Vegetarian Society of Denmark
A jaké je řešení? Jíst více rostlinně. Hamburgery, klobásy, uzeniny, sýry a mléko na bázi luštěnin s vysokým obsahem bílkovin jsou již v obchodech mnoho let k dispozici. Do vývoje rostlinných produktů se v posledních letech investuje velké množství peněz, proto každoročně roste počet výrobků v regálech supermarketů, ale vynaložené finance umožňují také zlepšit nutriční, chuťové a texturní vlastnosti výrobků. Např. hamburgery Beyond Meat nebo Incredible Burger jsou při chuťových testech „naslepo“ často nerozeznatelné od konvenčně získaného masa. Je pravdou, že konzumace rostlinné stravy nás nezachrání před probíhající vlnou pandemie COVID-19, ale zásadně sníží pravděpodobnost vzniku budoucích pandemií. Jíst více rostlinně znamená redukovat riziko vzniku nových virů.
Foto: Andrew Skowron
Inspirováno: https://animainternational.org/blog/factory-farming-global-pandemics#ref-6
