The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
///
PANDEMICKÝ ROZPOČET
INSTITUCE EU
Půjčky, granty nebo obojí? Evropská unie je odhodlána půjčit si peníze na finančních trzích a napumpovat je do unijního rozpočtu. Serveru EURACTIV.com to prozradil nejmenovaný unijní diplomat. Otázkou zůstává, jakým způsobem budou peníze rozděleny mezi členské státy – zda to bude v podobě půjček, přímých grantů nebo zda se bude jednat o kombinaci těchto nástrojů. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
PAŘÍŽ
EU by měla vyčlenit 1 500 miliard na podporu ekonomiky. „Krize není zdaleka za námi,“ varoval vysoce postavený zdroj z Francie před čtvrteční schůzkou Evropské rady. Předsedové vlád se během ní mají dohodnout na ambiciózním plánu obnovy evropské ekonomiky.
„Je třeba uvolnit obnos představující 10 % evropského HDP, jedná se o stejný podíl, jaký uvolnilo na záchranu své ekonomiky Německo. Pro Unii to bude představovat částku přibližně 1 500 miliard eur,“ dodal. (EURACTIV.FR)
LISABON
Prak nebo bazuka? Bývalý viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constâncio se nechal slyšet, že základním kamenem reakce EU na pandemii by měl být plánovaný fond ekonomické obnovy, a zásadní je především jeho rozsah.
Portugalský premiér António Costa ve středu prohlásil, že jeho země potřebuje vědět, jestli unijní plán ekonomické obnovy po koronavirové krizi nabídne „prak nebo bazuku“. (Luísa Meireles and Maria de Deus Rodrigues, Lusa.pt)
HELSINKY
Rehn je v otázce koronabondů zdrženlivý. Guvernér finské centrální banky Olli Rehn si dával na středeční tiskové konferenci pozor, aby před nadcházející Evropskou radou přímo nepodpořil navrhované společné dluhopisy EU, tzv. koronabondy.
Ještě na začátku dubna přitom Rehn v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že koronabondy patří mezi jednu z variant řešení. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
ZÁPAD
BERLÍN
Německo zveřejnilo odhad deficitu. Spolková vláda včera schválila analýzu veřejných financí, kterou chce v následujících dnech předložit Evropské komisi. Zpráva odhaduje deficit 7,25 % HDP. Analýza však vznikala v průběhu počáteční fáze koronavirové krize, a proto ji ještě čeká aktualizace. Čerstvá data chce vláda zveřejnit 29. dubna. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
VÍDEŇ
Open source aplikace pro sledování infikovaných. Mezi zastánci přísné ochrany dat se rozvířila intenzivní debata ohledně mobilní aplikace, která má pomoci v boji proti šíření covid-19. V současnosti je použití dat závislé na souhlasu nakaženého, přední politik z vládnoucí strany ÖVP nicméně propaguje názor, že by poskytnutí informací o pohybu mělo být povinné. Kancléř Sebastian Kurz (ÖVP) musel následně potvrdit, že k takovému kroku nedojde a sdílení dat bude dobrovolné.
Rakouský červený kříž také potvrdil, že v následujících dnech zveřejní zdrojový kód aplikace, což po něm požadovaly neziskové organizace. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)
BRUSEL
Uniklý dokument. Belgičtí experti navrhují, aby se již 3. května otevřely vybrané obchody, 18. května by se pak měly znovu otevřít místní školy. Vyplývá to z uniklého dokumentu, který má k dispozici deník Le Soir. Doporučením se teď bude věnovat Bezpečnostní rada státu. Zveřejnění dokumentu mezitím vyvolalo velkou kritiku. Podle belgických politiků bylo poskytnutí dokumentu médiím nezodpovědné a trestuhodné. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)
OSTROVY
LONDÝN
Společenský odstup do konce roku. Plošné omezení sociálního kontaktu mezi lidmi bude podle vládního odborníka na zdravotnictví Chrise Whittyho nutné zachovat nejméně do konce roku 2020, aby se tak zabránilo dalšímu propuknutí nákazy.
Šance na vytvoření vakcíny proti koronaviru už letos jsou podle něj zároveň „velmi malé“, a návrat do normálu v blízké době „zcela nereálný“. Dodal však, že Británie se už nachází za vrcholem pandemie. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
DUBLIN
Obavy z druhé vlny. Irská vláda kvůli obavám z druhé vlny nákazy přistupuje k uvolňování restriktivních opatření opatrně. „Pozorujeme situaci v ostatních zemích a je zřejmé, že některé z nich zaznamenávají druhou vlnu nákazy,“ uvedla včera Liz Canavanová, zástupkyně tajemníka irského předsedy vlády. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
JIH
ŘÍM
Papež František se pomodlil za jednotu EU. Den před summitem Evropské rady vyzval papež lídry EU k znovunalezení bratské jednoty. „V těchto časech, kdy mezi sebou potřebujeme mnoho jednoty, se pomodleme za Evropu,“ řekl v úvodu včerejší ranní mše. Papež František si také telefonoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, diskutovali spolu o koronavirové krize. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)
MADRID
Kritika vlády. Španělská vláda je opět terčem kritiky kvůli způsobu, jakým se postavila k řešení koronavirové krize. Další vlnu negativních ohlasů vyvolalo nedávné rozhodnutí kabinetu, které umožňuje dětem chodit ven. Předešlá kritika poukazovala na neschopnost vlády zajistit dostatečné množství ochranných pomůcek. (EFE.com)
ATHÉNY
Vláda pod palbou. Opoziční strana Syriza požaduje rezignaci dvou ministrů zodpovědných za nepovedený program, který měl pomoci řeckým vědcům v boji proti covid-19. Experti měli získat finanční podporu v hodnotě 600 eur poté, co prošli online kurzem. Ten byl ale plný chyb a neměl žádnou přidanou hodnotu. Podle opozice byl program prospěšný pouze pro zprostředkovatele online kurzu, který ale skončil fiaskem. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
VISEGRÁD
VARŠAVA
Svoboda tisku upadá. Polsko se propadlo na 62. příčku indexu svobody tisku Reportérů bez hranic, což je nejhorší výsledek země za 18letou existenci žebříčku. Reportéři bez hranic odůvodňují polské skóre tím, že se tamní úřady „snaží podmanit justici“. „Rostoucí tendence trestat pomluvy začíná ovlivňovat svobodu slova a nezávislost médií,“ dodává organizace.
Reportéři bez hranic dále upozorňují, že polská veřejnoprávní média jsou „plná nenávistných projevů“ a stala se „nástrojem vládní propagandy“. (Natalia Pazura | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA
Vyšetřování dotačního podvodu. Národní kriminální agentura (NAKA) včera zatkla bývalého šéfa Zemědělské platební agentury (PPA) Juraje Kožucha, který je podezřelý z dotačního podvodu se zemědělskými dotacemi. Kožuch přišel o křeslo s příchodem nového ministra, v agentuře ale zůstal, a to na dobře placeném místě. Kožuch v roce 2018 hovořil před výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kterému se snažil vysvětlit slovenské problémy se zemědělskými dotacemi. Tématem se ve svých článcích zabýval i zavražděný novinář Ján Kuciak. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)
PRAHA
Zachraň hospodu. Češi jsou národem pivařů a dokazují to i během koronavirové krize, kdy jsou jejich oblíbené hospody zavřené. V rámci kampaně „Zachraň hospodu“ si kupují poukazy na pivo a jídlo, které mohou využít poté, co se provoz vrátí opět do normálu. Za necelý měsíc Češi nakoupili poukazy v hodnotě sedmi milion korun.
Iniciativa svědčí nejen o zvláštní podobě české solidarity, ale také o tom, že stát nebyl schopen účinně pomoci místním podnikům. Podle řady podnikatelských a oborových svazů se českým podnikatelům stále nedostává rychlé a adekvátní podpory. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)
BUDAPEŠŤ
Finanční podpora ve výši 4,2 miliardy eur. Maďarská rozvojová banka včera oznámila finanční balíček na podporu podnikání ve výši 4,2 miliardy eur. Podnikatelé budou moci v rámci boje s ekonomickými důsledky koronaviru žádat o půjčky, záruky a kapitálové injekce.
Cílem záchranného balíčku je zmírnit problémy s likviditou, ochránit pracovní místa, stimulovat investice a inovace a také zachovat domácí vlastníky maďarských podniků. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
BALKÁN
ZÁHŘEB
Společné uctění památky. Vrcholní chorvatští představitelé si připomněli 75 let od osvobození koncentračního tábora Jasenovac, který podléhal správě chorvatského fašistického hnutí Ustačovců. Poprvé od roku 2014 uctili památku všichni státní představitelé, a to i zástupci etnických menšin nebo antifašisté. Ti dříve pořádali vlastní připomínkové akce a kritizovali vládu za to, že se pokouší přepsat dějiny druhé světové války. (Karla Juničić, EURACTIV.hr)
LUBLAŇ
Sportovci se vracejí na stadiony. Slovinští atleti, kteří kvůli pandemii nemohli měsíc trénovat, se vrátili k tréninku pod otevřeným nebem. Dodržují však stále preventivní opatření a sportují sami, skupinové tréninky zatím povoleny nejsou.
Sdílení osobních dat. Vláda přijala rozhodnutí, které dovoluje výměnu osobních dat ohledně izolace, karantény a povinné léčby nemoci covid-19 mezi Národním úřadem veřejného zdraví a policií. (Zoran Radosavljevic | EURACTIV.com)
BĚLEHRAD
Evropský soud pro lidská práva zahájil řízení pro Srbsku. Důvodem je způsob, jakým stát zachází s místní romskou komunitou. Zhruba 70 romských rodin žije v osadě poblíž Bělehradu již od roku 1999, kdy utekly z Kosova. K dispozici nemají tekoucí vodu, elektřinu a stát je podle lidskoprávních organizací nechává na holičkách. (EURACTIV.rs)
///
Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.
///
K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.