Většina konstrukcí umístěných pod úrovní terénu se musí vypořádat s přítomností vody. U nových staveb je postup zřejmý. Konstrukce je potřeba izolovat a zajistit, aby nedocházelo k vnikání vody do konstrukcí, nebo alespoň vnikání vody eliminovat tak, aby nezpůsobovalo degradaci konstrukcí (např. bílé vany). Jedná se také o nastavení požadavků a podmínek vnitřního prostředí.
Izolace konstrukcí pod terénem u stávajících staveb
U stávajících konstrukcí je problém složitější. Nejprve je nutné stanovit potřeby vnitřního prostoru a případné požadavky na jeho stav a funkci (např. optimální stav vnitřního prostředí – relativní vlhkost, teplota apod.). Dále je potřeba vzít v úvahu okrajové podmínky stavby. Jedná se o materiál konstrukce, míru vnikání vody, přítomnost izolace a případně i její kontaminaci, resp. agresivitu. Z hlediska sanace staveb typu rodinných domů je jako nejproblematičtější cihelné nebo smíšené zdivo pod úrovní terénu, přičemž izolace stavby není funkční nebo nebyla vůbec provedena.
Přístupy k izolaci konstrukcí
Přístup k tomuto problému se může lišit. Dle různých norem a směrnic (ČSN a WTA CZ) se rozlišují metody přímé a nepřímé. Nepřímá metoda je „nejsnazším“ postupem. Jedná se o provedení opatření, která odstraňují následky vnikání vody do konstrukcí stěn, ale neodstraňují důsledně příčinu. Typicky se jedná o opatření konstrukce stěny vrstvou omítky, která odstraní projevy vlhkosti. Jedná se zejména o vlhkostní mapy, výkvěty solí a následnou degradaci omítky spojenou s jejím odpadáváním. Délka funkčnosti omítky je závislá na její kvalitě, resp. na funkčních parametrech. Zde se jedná o míru vnitřní hydrofobizace, přítomnost pórového systému a další vlastnosti. Ideálním řešením je aplikace sanačních omítek, které mají vytvořený dostatečný pórový systém pro jímání ve vodě rozpustných solí a současně umožňují odvod vodní páry z podkladu. Vnikání kapalné vody do omítek je eliminováno vnitřní hydrofobizací. Systém sanačních omítek SANOFIX umožňuje aplikaci v interiéru i exteriéru, mají různý stupeň hydrofobizace a různý podíl pórů. Současně obsahuje materiály s alternativními pojivy pro použití na památkově chráněné objekty.
Pokud to situace umožňuje, přistupuje se k použití přímé metody sanace. Tzn., že je odstraněna příčina vnikání vody do konstrukce a teprve následně jsou odstraněny projevy vlhkosti na konstrukci. Tento přístup je správnější, ale v mnoha případech jak cenově, tak technicky náročnější. Obvykle to znamená odkopání terénu v bezprostřední blízkosti objektu až na úroveň základové spáry, vytvoření svislé izolace, případně drenáže v okolí objektu. Svislá izolace může být vytvořena z vhodného materiálu, kterým jsou nejrůznější druhy membránových izolací (od asfaltových pásů po natíratelné izolace). Dále je potřeba přerušit vzlínající vodu ve stěně vytvořením vodorovné izolace. V současné době je nejčastěji používána chemická infuzní clona. Je nejšetrnější ke konstrukcím zdiva, aplikace je poměrně jednoduchá a účinnost je ověřená. Nejvhodnější je použití krémového skupenství (POLARIS krém). Infuzní clona je aplikována do otvorů, které vytvářejí spojitou linii s roztečí 120 mm. Obvykle je materiál vnášen do spáry, ale je možné jej aplikovat i do zdicího prvku. Možnost vniknutí je dána nasákavostí daného materiálu. Velkou výhodou infuzní clony je možnost aplikovat materiál i svisle a oddělit tak například vnitřní stěnu od stěny obvodové.
Hydroizolační malty
V mnoha případech není možné odkopání terénu a vytvoření svislé izolace. Důvody jsou různé. Může se jednat o rozvody sítí v přilehlém chodníku, sousedící budova a celá řada dalších. V takovém případě lze přistoupit k izolaci suterénních (resp. podzemních) prostor pomocí vodotěsných omítek. Principiálně se jedná o vytvoření vodotěsné vnitřní vany. Ta je tvořena chemickou infuzní clonou aplikovanou těsně nad úrovní terénu, vodotěsnými omítkami vytvořenými na vnitřním líci stěn a izolací podlahy, která může být v případě nutnosti vytvořena tížnou vodotěsnou podlahovou deskou.
Vhodným materiálem pro vytvoření vodotěsných omítek jsou cementové prefabrikované směsi s krystalizační přísadou XYPEX. Jedná se např. o materiál WATERFIX XP TH nebo MONOCRETE MONOMIX XP TH. Volba materiálu je závislá na míře vnikání vody do konstrukce, tlaku vody a kvalitě podkladu. Tímto způsobem lze izolovat jak cihelné, resp. kamenné, zdivo, tak betonové tvárnice, ale i železobetonové konstrukce.
Shrnutí
Obdobný postup byl s úspěchem realizován na desítkách staveb. Jednotlivé metody je možné kombinovat v závislosti na složitosti půdorysu stavby a dalších aspektech. Vždy je potřeba individuálně řešit prostupy nosnými konstrukcemi, přechody materiálů, rozdíly ve výšce terénu a další. Proto je vždy vhodné kontaktovat odborníky (www.betosan.cz) se zkušeností v oboru sanací a hydroizolací staveb.
Zdeněk Vávra, BETOSAN, s. r. o.
