300 tisíc mrtvých denně. Představitel OSN varuje před pandemií hladu

NÁZOR - Ještě před pár měsíci jsme mohli mluvit o pandemii chřipky z roku 1918 s pohodlným pocitem, že šlo o minulou krizi počátku 20. století, která nás nikdy nepostihne, konstatuje David Beasley v komentáři pro server Washington Post. Ředitel Světového potravinového programu OSN dodává, že covid-19 tuto iluzi bezpeční rozbil a jasně ukázal, že pandemie nadále představují smrtící hrozbu pro všechny.

Pandemie hladu

To samé ovšem platí o hladomoru, varuje Beasley. Podotýká, že o hladomoru lze uvažovat jako o slovu, které patří minulosti, ne-li na stránky bible, jako o jednom z jezdců apokalypsy, jehož koně jsme dávno zkrotili, ale spolu s tím, jak koronavirus zaútočil na naše životy, bychom se měli připravit na další pandemii, pandemii hladu, která může následovat, protože důsledky koronaviru již zasévají její zrno.

Ředitel sám se před pár týdny potýkal s nemocí covid-19, na kterou byl pozitivně testován poté, co se vrátil do Spojených států z cesty, kde se snažil získat prostředky pro Světový potravinový program, a během zotavování přemýšlel o viru a hrozbě, kterou představuje pro svět.

"Moje myšlenky mě zavedly na strašidelnou cestu a závěr je takový, že se všichni musíme probudit, než bude příliš pozdě," pokračuje Beasley. Deklaruje, že pandemie vyvolala celosvětovou krizi, jakou jsme nezažili od konce druhé světové války, a globální krize vyžaduje globální odpověď, především s ohledem na desítky milionů životů, které budou zničeny jejími společenskoekonomickými dopady.

Už před nástupem nemoci covid-19 to vypadalo, že rok 2020 bude potenciálně katastrofální pro ty, kteří jsou nejvíce ohroženi, upozorňuje ředitel. Konstatuje, že nekonečné války v Sýrii a Jemenu, zhoršující se konflikty v Jižním Súdánu a africkém Sahelu, častější přírodní pohromy či ekonomická krize v Libanonu, která postihla i tamní syrské běžence, začaly převracet vzhůru nohama miliony životů a vystavily je extrémnímu riziku.

Pandemie koronaviru se do této směsi přilila a nyní hrozí, že vybuchne bezprecedentní humanitární katastrofa, bojí se Beasley.  Očekává, že miliony civilistů v konflikty sužovaných zemích budou dále tlačeni na hranici strádání a jejich počty jsou šokující: Světový potravinový program denně poskytuje "záchranné lano" téměř 100 milionům lidí, včetně 30 milionů, kterým zajišťuje holé přežití.

Většinou jde o lidi uzavřené ve válečných zónách, kteří nemohou uprchnout, vysvětluje ředitel. Dodává, že pokud se k nim Světový potravinový program nedostane, ať už důvodu omezení zdrojů  či uzavření hranic, přes které je převáženo jídlo, nemůže jim poskytnou životně důležitou pomoc, a tak by podle propočtů organizace mohlo v nadcházejících třech měsících zemřít hlady až 300 tisíc lidí denně.

Ohroženo je čtvrt miliardy lidí  

"Pokud vezmete v potaz, že navzdory našemu maximálnímu úsilí zemře každý den hlady 21 tisíc lidí, rozsah potenciálních obětí je srdcervoucí," pokračuje Beasley. Upozorňuje, že hladomor může zasáhnout až tři desítky zemí, přičemž v deseti z nich se nachází přes milion lidí, kteří jsou na hraně takového osudu.  

Hrozící "hladová pandemie" má potenciál zasáhnout přes čtvrt miliardy lidí, jejichž životy se ocitnou v bezprostředním nebezpečí, pokud nebude podniknuta rychlá a efektivní akce, která umožní tok komerčního i humanitárního materiálu, poskytne komunitám základní pomoc a příslušné státy vybaví dodatečnými prostředky potřebnými ke kontrole šíření viru, uvádí Beasley. Podotýká, že průmyslově vyspělé země již vystoupily na podporu svých ekonomik a firem skrze záchranné balíky v hodnotě bilionů dolarů, ale spolu s tím je zásadní učinit vše pro zachování chodu ekonomiky také v rozvojových státech, během krize i po jejím skončení.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Nyní jsou třeba správná rozhodnutí, aby se předešlo katastrofě, která by nás všechny zahanbila, nabádá ředitel. Sám nechce, aby ho pronásledovaly pocity viny a myšlenky, co šlo udělat lépe, ve chvíli, kdy bude zkrátka příliš pozdě.

Největší riziko hrozí 30 milionům lidí a čtvrt miliardy dalších se k němu blíží a záleží na nás všech, zda učiníme správnou věc, deklaruje Beasley. Sám se opakovaně obrací na politiky bohatých zemí ze žádostí o podporu jménem ohroženého globálního společenství.

Berlín, Washington, Londýn a Brusel zpravidla vždy zareagují a pomoc poskytnou, pochvaluje si ředitel. Dodává, že nyní víc než kdy předtím potřebuje, aby bohatí odpověděli na tuto bezprecedentní krizi.   

"Až se dostaneme na konec této globální krize, nebudou vítězové, ale je naší povinností okamžitě jednat, abychom zajistili, že ti, kteří ztratí nejvíc, budou mít alespoň šanci přežít, učinili vše, co je v našich silách, abychom pomohli zajistit jejich budoucnost," uzavírá Beasley.  

Související

Více souvisejících

hladomor OSN potraviny jídlo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy