Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 23. dubna 2020

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý večer, dámy a pánové, vláda dnes zasedala v zásadě v průběhu celého dne. Dnes jsme tady dokončili projednávání několika poměrně zásadních věcí. Asi začnu tím tématem, které je dnes nejvíce akcentováno, a to je rozhodnutí Městského soudu v Praze týkající se tedy mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, pokud jde o omezení volného pohybu osob a o regulaci v oblasti maloobchodu. Ta mimořádná opatření tedy byla shledána jakožto nezákonná, byť Městský soud v Praze v tom svém rozsudku, který je do jisté míry určitě přelomový a sám Městský soud konstatuje, že vlastně neexistuje žádná obdobná judikatura z minulosti kvůli tomu, že ta situace je natolik výjimečné, že vlastně nikdo podobné situaci nečelil v historii minimálně moderní České republiky. Takže není ani úplně z čeho vycházet.

A v tomto směru Městský soud ve svém rozsudku, který vlastně jsme již obdrželi, tak nikterak nezpochybňuje ten záměr Ministerstva zdravotnictví z hlediska obsahu. To znamená, soud nikterak nezpochybňuje ta opatření jako taková, pokud jde o obsah, ale zpochybňuje to, že jsme je vydali podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a nikoliv podle krizového zákona, jakož to tedy krizová opatření rozhodnutím vlády, pokud tedy je vyhlášen nouzový stav. Takže to je řekněme materie tohoto rozsudku, ale jsem rád, že ten rozsudek v zásadě konstatuje, že skutečně ta naše opatření jsou efektivní, že cílí na omezení šíření pandemie na území České republiky. Konstatuje, že skutečně ta omezení jsou efektivní, ale podle názoru soudu tedy i by měla být řešena skrze krizový zákon.

K tomuto jsme takto přistoupili, jakožto že respektujeme ten rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost, protože myslím si, že vzhledem k tomu, že jde o tak zásadní materii a je to bezprecedentní rozhodnutí v tomto směru, jak ostatně i sám Městský soud konstatuje, že skutečně tady není žádná předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet, tak z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a měl by tuto celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné. Je otázka skutečně jaká je reálná pravomoc Ministerstva zdravotnictví, které je zodpovědné za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie, tak jaká ta pravomoc reálně je.

Ale každopádně v tomto směru my respektujeme ten rozsudek, který tedy vlastně dává jinou možnost vládě, abychom překlopili ta mimořádná opatření do krizových opatření. Rozsudek tuto přímo konstatuje ve svém závěru, že právě proto, že chápe z hlediska té samotné materie obsah těch daných mimořádných opatření, tak pokud vláda se rozhodne tedy pro překlopení do toho krizového scénáře, respektive těch krizových opatření podle krizového zákona, tak dává vládě možnost do 27. 4. takto udělat.

My jsme k tomu přistoupili již dnes na vládě, a vláda v tomto směru tedy rozhodla o přijetí několika krizových opatření. Ta krizová opatření reflektují i to oznámené rozvolňování v těch restrikcích tak, jak je oznámil dnes pan vicepremiér Havlíček. To znamená od pondělí v té pondělní vlně.

Ale možná bych začal, asi řekněme možná tím, co zajímá širokou veřejnost, a to je že jsme přijali krizové opatření, které ruší zákaz volného pohybu osob na území České republiky, což je poměrně významná věc. Víte, že tady bylo mimořádně opatření, které tedy zakazovalo volný pohyb osob. Velmi zjednodušeně řečeno, bylo postaveno na tom, že lidé mají chodit do práce a pak domů a nikde se zbytečně nezdržovat, nikde zbytečně nechodit pouze za nějakými nejnutnějšími činnostmi – do lékárny, pro potraviny apod.,

Domníváme se, že situace v České republice je z hlediska epidemiologického již taková, že můžeme rozvolnit volný pohyb osob na území České republiky, ale za určitých podmínek, které stanovíme s tím, že vláda v tomto směru vlastně rozšířila počet osob, které mohou pobývat ve veřejném ve veřejně dostupných místech, na deset. Víte, že byly to osoby dvě, dnes je to tedy osob 10 opět s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské a jiné činnosti, účasti na pohřbu a zachování odstupu od jiných nejméně dva metry.

Jsou to ty případy, kdy třeba zasedají různé spolky a podobně. Víme, že tady máme dnes se schváleny svatby do deseti osob a nevidíme úplně příliš důvod abychom nemohli v tomto směru umožnit nějaké spolkové aktivity do deseti osob. Ale zároveň, jak říkám, se ruší vlastně ten princip zákazu volného pohybu tak, jak byl nastaven tím mimořádných opatřením. Takže to si myslím, že je poměrně výrazná změna, kterou dnes vláda schválila, a to krizové opatření nabývá účinnosti od zítřka, od 24. dubna 2020.

Pak jsou to ta krizová opatření, která tedy překlápí mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví a zakotvují změny, které vláda schválila v rámci rozvolňování, ať jsou to provozovny do dvou a půl tisíce metrů čtverečních, autoškoly atd., tak jak to bylo prezentováno. Nechci to tady znovu opakovat, protože to již zaznělo. Ale bude to tedy obsahem krizového opatření tak, jak ho vláda schválila. A rovněž pokud jde o vysoké školy, tam také přijala vláda krizové opatření, respektive vzdělávání jako takové s tím, že se vlastně od 27. dubna umožňuje účast ve všech ročnících vysokých škol. To znamená, už to není pouze ten poslední ročník, tak jak to bylo definováno původně

Takže to jsou ty změny. Jdeme v tomto směru v kontextu toho nálezu, respektive rozsudku Městského soudu v Praze, respektujeme ten rozsudek a pokračujeme tedy těmito krizovými opatřeními nadále s tím, že zítra vláda bude rozhodovat o prodloužení nouzového stavu a to určitě bude zítra předmětem následné tiskové konference.

Jedna věc, která je ještě nebo ještě dvě věci, které jsou poměrně důležité, Ministerstvo zdravotnictví dnes předložilo také návrh, který ukončuje nákupy, centrální nákupy, operativní nákupy ochranných prostředků na Ministerstvu zdravotnictví k 30. 4. z toho důvodu, že v zásadě z našeho pohledu již pominula úplně ta krizová fáze, kdy Ministerstvo zdravotnictví muselo nakupovat ochranné prostředky. Máme nyní zásoby na zhruba další dva měsíce dopředu. To znamená za nás skutečně můžeme ukončit ten operativní nákup  k 30.4. s tím, že v následujících dvou měsících ještě budeme zavážet nemocnice, státní nemocnice, vojenské nemocnice, krajské hygienické stanice a další tak, jak je to uloženo Ministerstvu zdravotnictví, těmi zbývajícími ochrannými prostředky, které buď jsou na skladech nyní ve Správě a státních hmotných rezerv, anebo ještě dojdou v rámci těch objednávek, které jsme učinili. Takže ukončení nákupu k 30. 4.na Ministerstvu zdravotnictví.

A také velmi důležitá věc, která je tedy řešena tentokrát mimořádným opatřením podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kdy rozvolňujeme režim v rámci lázní. To bylo velké téma, kdyby my jsme z určitých důvodů, které asi není třeba opakovat, to abychom vyčlenili nějaké kapacity, zabránili šíření nákazy, tak jsme zakázali lázním přijímat nové pacienty. A to z našeho pohledu již pominulo, všechny ty důvody, pro které tedy bylo zakázáno přijímat nové pacienty, takže tímto mimořádným opatřením umožňujeme lázním, to znamená poskytovatelům zdravotních služeb poskytujícím lázeňskou léčebně-rehabilitační péči, pardon, přijímat nové pacienty za určitých podmínek, hygienicko-epidemiologických pravidel, které jsou obsaženy v tom mimořádné opatření.

Ale to, co je důležité je, že tedy rušíme ten zákaz přijímat nové pacienty do lázní a i v tomto směru je to jeden segmentů zdravotnictví, který z našeho pohledu může být rozvolněn, stejně jako jsme rozvolnili ten režim a vlastně zahájili nějaký restart zdravotnictví v oblasti lůžkové péče, ambulantní péče apod.

A ještě poslední věc, kterou bych zmínil, mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví. Víte, že my jsme měli vyčleněny, respektive uložili jsme krajům a hlavnímu městu Praze vyčlenit lůžka pro případný přesun pozitivních pacientů, zejména pacientů z pobytových sociálních služeb, o které ty služby se nejsou schopny postarat, to znamená tak, aby byly nějaké záložní kapacity. Ta původní výše počtu lůžek byla 60 lůžek na 100 000 obyvatel v rámci kraje, případně v rámci hlavního města Prahy.

Vzhledem k tomu, že ta epidemiologická situace se změnila, zlepšila a víme i na základě podnětů krajů, že je pro ně poměrně složité držet vlastně zarezervované tyto kapacity lůžek, tak snižujeme tu povinnost držet vlastně určitý počet lůžek na 10 lůžek na 100 000 obyvatel. To znamená z 60 lůžek na 100 000 obyvatel na 10 lůžek na 100 000 obyvatel na základě debaty s kraji, na základě debaty s Ministerstvem práce a sociálních věcí s tím, že samozřejmě kdyby se ta situace jakkoliv změnila, tak bychom opět počet těch rezervovaných lůžek pro tyto pacienty zvýšili. Ale jinak to vychází z nějaké debaty s kraji a s Ministerstvem práce a sociálních věcí, takže tolik asi k těm základním věcem ode mě. Děkuji.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, pan profesor Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví:  Dobrý večer, já bych možná zmínil pouze tu naši studii, která tady probíhá v tuto chvíli, kdy tady byly velké diskuse, jak ta studie je koncipována, jestli je to nějaká celoplošná studie. Chci říci, že je to průřezová studie v těch regionech, které jsme tady zmínili, že se liší z hlediska cílové kohorty. To znamená ti, kteří přicházejí, v některých centrech jsou to náhodní zájemci, v některých centrech je to naopak přísně selektivní záležitost na základě statistického výběru, abychom měli reprezentativní soubor.

To, co se dělo dnes, tak musím říci, že byl obrovský zájem v těchto centrech mezi populací. Došlo k tomu, že tady byl opravdu přetlak takový, který nebyl očekáván. My jsme proto zavedli nový systém, podobně jako tomu bylo v Olomouci. To znamená rezervační systém tak, aby nedocházelo k tvorbě takových front. V podstatě dojde k tomu, že každý dostane lísteček s časem, kdy přijde, aby nemusel stát tyto fronty.

Jinak pro naše seniory mám pozitivní zprávu v tom, že vzhledem k obrovskému zájmu, který byl v Kateřinské, tak prodloužíme možnost participovat v této studii tak, aby mohli přijít i jeden až dva dny poté, co tato studie bude oficiálně ukončena, abychom mohli otestovat zbytek zájemců, který tam byl.

Jinak si myslím, že jsme získali už přes 3 800 vzorků, tak jak jsem byl informován, a ještě jedno centrum má dodat finální čísla. To znamená, za jeden jediný den ten nábor byl podle očekávání a musím říci, že ještě další centra budou aktivována v pátek. To znamená, je vysoký předpoklad, že se podaří naplnit ten kýžený cílový počet vzorků 27 000. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pane ministře, vy jste řekl, že vláda bude o nouzovém stavu rozhodovat zítra. Nicméně ministr vnitra, šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček řekl, že už vláda schválila prodloužení nouzového stavu a zítra bude o to žádat Sněmovnu. Tak mohl byste to vysvětlit, prosím?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud vím, tak zítra má Ministerstvo zdravotnictví připravit materiál na vládu. My jsme to samozřejmě projednávali s tím, že všichni souhlasíme, aby byl nouzový stav schválen. Ale teď myslím, že formálně, jestli jsme to schválili, si nejsem úplně jistý, protože ten materiál ještě nebyl připraven a Ministerstvo zdravotnictví dostalo za úkol, aby ho připravilo a aby byl tedy schválen zítra na vládě. S tou argumentací, o které hovoříme, opřenou zejména o daný judikát. Takže tady spíše je to otázka toho formálního schválení na základě materiálu, který ministerstvo připraví.

Ale pravdou je to, což asi samozřejmě můžu potvrdit, že všichni se shodujeme na tom, že by nouzový stav za těchto podmínek, to znamená, pokud tady máme daný rozsudek, který je pravomocný, musíme se jím beze sporu řídit, musíme ho respektovat a který říká: Ano, můžete činit ta omezení, která činíte, ale nikoliv podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale podle krizového zákona v rámci nouzového stavu. Protože krizový zákon je spojen s nouzovým stavem. Pokud by se nouzový stav ukončil, tak tím pádem krizový zákon se neaplikuje. Tak v takovém případě musíme ten nouzový stav prodloužit nejméně právě do doby té poslední vlny rozvolnění tak, aby ta opatření platila tak, jak jsme je nastavili.

Protože v konečném důsledku skutečně tady nejde o tu materii. Tu ani soud nikterak nezpochybňuje a my ji musíme zachovat, pokud tedy chceme mít ten pozitivní vývoj i nadále, a postupně ta opatření uvolňovat, a nikoliv ze dne na den, což by vlastně jinak se stalo v takovém případě, a proto potřebujeme tedy nouzový stav prodloužit a v tomto směru si myslím, že to je na místě.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já se omlouvám, schválila tedy vláda, nebo ne, prodloužení nouzového stavu?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Neschválila. Pokud vím, tak neschválila. Myslím si, že to bude skutečně na pořadu. My jsme schválili ta příslušná krizová opatření. To ano, ale nebyl schválen nouzový stav na základě skutečně materiálu, který by byl předložen, protože to bude Ministerstvo zdravotnictví zpracovávat do zítra a na zítra vlastně předloží daný materiál.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Dobře. A vy jste říkal, že tedy jste pro prodloužení nouzového stavu. Budete muset o to žádat Sněmovnu. Tam ale není jasné, jestli to najde podporu. Jak se tedy dál po 30. dubnu bude postupovat v případě, že by nouzový stav nebyl? Vy říkáte, že ta opatření jsou klíčová a měla by ještě platit i dále. Jakým způsobem to budete řešit?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ale já si nedokážu představit, že bude proti tomuto někdo protestovat, protože my v tomto směru musíme vycházet z rozsudku Městského soudu. To je jednoznačné. A Městský soud jasně říká, že pokud máme v těch opatřeních pokračovat, a sám Městský soud je označuje za efektivní s tím, že rozumí tomu, jak ta opatření jsou nastavena, tak jediná možnost je pokračovat v nich v rámci nouzového stavu.

Jiná možnost by byla v zásadě zrušit vše, na co dnes platí veškeré restrikce, vlastně ze dne na den. A v takovém případě tady skutečně reálně hrozí mimořádná druhá vlna epidemie COVID-19. To je zkrátka jistota. To potvrdí každý epidemiolog v této zemi.

Zkrátka, pokud my takto rozvolníme ze dne na den všechna opatření, protože, to by skutečně znamenalo prakticky kompletní otevření všech restaurací, všech obchodů, obchodních center a podobně, tak to je zkrátka zásadní problém pro ochranu veřejného zdraví a já věřím tomu, že kolegové ze sněmovny toto pochopí, protože v takovém případě by vystavovali celou Českou republiku mimořádnému nebezpečí, pokud jde o ochranu veřejného zdraví.

Takže buď, tak jak jsme to předpokládali, bychom pokračovali skrze mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a pokud nyní to možné není a musíme pokračovat v rámci nouzového stavu podle těch krizových opatření, tak tomu tak musí být a já budu dělat všechno pro to, abychom přesvědčili Sněmovnu, aby toto schválila, protože v opačném případě by toto bylo skutečně mimořádné riziko.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano. Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý večer. Já bych ještě navázala na to dnešní rozhodnutí soudu, který vlastně konstatoval, že ta opatření vyhlášená v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví měla být vyhlášena v rámci krizového zákona. Tak jestli jste se dnes bavili o tom a jestli vláda počítá s tím, že majitelé obchodů a služeb, kterým byly jejich provozovny uzavřeny, tak že teď budou žalovat stát o ušlý zisk? A druhá otázka. Kde je premiér Babiš? To už je asi šestá nebo sedmá tisková konference po jednání vlády, kde se řešily zásadní otázky, kde pan premiér chybí. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu první otázku, to jsme skutečně neřešili a já říkám, že my bezesporu podáme kasační stížnost proti tomu rozsudku Městského soudu, který samozřejmě je pravomocný, ale je tam tento mimořádný opravný prostředek. Sám soud konstatuje, že tady není žádná předchozí judikatura, že zkrátka je to bezprecedentní situace i bezprecedentní rozsudek v tomto směru, a myslím si, že je na místě a jsou i argumenty pro to, abychom skutečně podali kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a ten ještě toto posoudil.

Takže já bych tady ještě nepředbíhal s nějakými závěry. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Je to skutečně právní debata, než věcná, a zatím jsme tedy tuto otázku neřešili.

Pokud jde o pana premiéra, tak to se musíte zeptat jeho. On samozřejmě byl přítomen na vládě, respektive v rámci telekonference, protože dnes nebo v těch posledních týdnech skutečně vláda zasedá takto na dálku, a nedokážu na to odpovědět, proč tu není. Ale vlastně pověřil mně, abych vás seznámil s těmi závěry, protože ty závěry jsou primárně skutečně v oblasti zdravotnictví a našeho rezortu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz? Ano, televize Nova.

Simona Šimková, TV Nova: Dobrý den. Já mám dotaz i k dalším věcem, které se měly na vládě dnes řešit. Měli jste projednávat i otázku pendlerů. Dopředu se nějak avizovalo, že by se mohla povolit jízda za prací, pokud každých deset dní pendleři dodají potvrzení o negativním testu na koronavir. Tak jak toto dopadlo a co jste ohledně pendlerů řešili? A druhá otázka: Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová zase avizovala, že chce předložit návrh na odklad či odpuštění sociálních a zdravotních odvodů firmám, a to až na šest měsíců. Tak jak toto dopadlo?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o otázku pendlerů nebo toho přeshraničního pohybu, tak tam jsme to skutečně řešili. Je to v gesci Ministerstva vnitra, ale primárně tam jde o to, ono to nejsou jenom pendleři, vlastně jsou to i všichni občané už dnes, protože my jsme vlastně uvolnili ten zákaz pohybu a tím pádem bude možné vycestovat do zahraničí s tím, že ale bude nutné, pokud se člověk vrátí buďto mít doklad o bezinfekčnosti, to znamená, negativní test na COVID-19, nebo ten člověk bude muset absolvovat karanténu.

U pendlerů je to jiná věc. Tam je možné, aby vlastně absolvoval daný test každých 14 dní. Takto je to nastaveno. To znamená, on bude moci vlastně překračovat hranice každý den, jak to pendleři samozřejmě dělají. To je charakter té činnosti a toho pohybu a bude muset každých 14 dní absolvovat test na COVID-19, který bude muset být negativní. V opačném případě samozřejmě by musel jít do karantény nebo do izolace, pokud by byl pozitivní.

U ostatních lidí skutečně to bude nastaveno tak, že člověk sice bude moci vyjet za hranice, ale pokud se bude vracet, tak bude muset být buď negativně testován, a pokud nebude mít tento doklad, tak bude muset absolvovat čtrnáctidenní karanténu. To je opatření, které takto bude platit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. Česká televize. 

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě bych se jenom chtěla zeptat, vrátím se k tomu rozhodnutí soudu. Proč se tedy Ministerstvo rozhodlo to vydat pomocí toho zákon o ochraně veřejného zdraví? Protože víme, že tedy opozice také upozorňovala, že tato opatření musí být vydána tím krizovým zákonem. Možná z jakého důvodu, nebo když jste to řešili na vládě, tak jestli například ministryně spravedlnosti neupozorňovala na to, že to není podle zákona, že to takto není proveditelné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Určitě ne. Tak na druhou stranu je třeba říci, že my jsme podle zákona o ochraně veřejného zdraví postupovali už před vyhlášením toho nouzového stavu. To nebyla úplně novinka. Dnes platí celá řada mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, zakazující například hromadné akce, zakazující kulturní, sportovní akce, shromažďování většího počtu osob a tak dále. A ta mimořádná opatření samozřejmě nadále platí a my jsme podle nich postupovali již před vyhlášením nouzového stavu. Takže v takovéto situaci jsme si nebyli vědomi, že bychom nemohli postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který skutečně obsahuje tu materii zabránění šíření epidemii v rámci České republiky a dává tu kompetenci Ministerstvu zdravotnictví.

Samozřejmě ty debaty se vedly, to je pravdou. Ale v konečném důsledku, jak říkám, nebyla to úplně novinka a my jsme podle zákona o ochraně veřejného zdraví postupovali i před vyhlášením nouzového stavu a samozřejmě i v průběhu toho nouzového stavu. A sám Městský soud v Praze konstatuje v tom svém nálezu nebo rozsudku, že v zásadě Ministerstvo zdravotnictví vlastně nečinilo nic proti.

Ještě vám konkrétně ocituji, že skutečně ministerstvo v tomto směru nečelilo nikdy takovému nebezpečí ohrožujícímu zdraví lidí, a proto také mohlo být přesvědčeno o správnosti svého postupu. A skutečně my jsme byli přesvědčení o správnosti postupu, který ministerstvo zvolilo podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který nám dává dané kompetence.

Ale podle nálezu, rozsudku toho Městského soudu v Praze, tak on vlastně konstatuje, že ten zásah byl tak velký, a to je otázka samozřejmě nějaké míry proporcionality, že musel být tedy učiněn skrze krizový zákon a skrze ta krizová opatření. Takže já si myslím, že to je do velké míry právní debata, nikoliv vlastně věcná, a je to názor Městského soudu v Praze a v takovémto případě, jak říkám, myslím si, že je na místě, aby ještě tu věc posoudil i Nejvyšší správní soud v rámci na kasačního řízení.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, ještě televize Nova.

Simona Šimková, TV Nova: Já mám ještě doplňující dotaz k tomu pohybu na veřejnosti a za hranice, obyčejných lidí. Zjednodušeně řečeno, je tedy možná letní dovolená za hranicemi s tím, že kdo se dovolené vrátí, musí mít tedy negativní test anebo jít do karantény, ale je tedy možné vycestovat na dovolenou do zahraničí?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, podle toho krizového opatření, které jsme dnes přijali a které platí od zítřka, které ruší zákaz volného pohybu za samozřejmě určitých podmínek, jak jsem o tom hovořil, tak je možné vycestovat do zahraničí i na dovolenou. Ale pokud se člověk vrací, tak buď musí být COVID negativní prokázaným testem, anebo musí absolvovat čtrnáctidenní karanténu.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Tak pokud je to odsud vše, ještě dotazy prostřednictvím videokonference.

Tomáš Medek: Tak já bych o první dotaz poprosil Kateřinu Frouzovou z Hospodářských novin.

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Dobrý den, Kateřina Frouzová, já se chci zeptat přece jenom na to odškodné, popřípadě na ušlý zisk, protože Vy nemůžete vyloučit, že ty firmy nakonec mohou mít nárok na nějaké peníze, jak to v tomhle případě bude vláda řešit. Připravíte se na to nějak?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Nemůžeme určitě vyloučit nic, ale znovu říkám, myslím si, že v tomto směru my podáme kasační stížnost, je to právní debata, skutečně není to debata o té samotné materii, je to právní debata jestli Ministerstvo mělo tuto kompetenci podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo nemělo a myslím si, že v tomto směru musí rozhodnout a posoudit tu věc Nejvyšší správní soud a poté až budeme řešit další následky nebo podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale my v tuto chvíli jsme to vůbec na vládě neřešili, takže zatím to není tématem, kterému bychom se věnovali.  

Tomáš Medek: Máte ještě další dotaz?

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Jestli můžu, tak bych se ráda zeptala, jestli dovolíte, mě by zajímalo, jestli se chystáte podle krizového zákona ještě nařizovat nějaká další opatření, které jste původně vydal Vy a jaká by to byla.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Nikoliv, my jsme překlopili ta mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která byla napadena z hlediska tedy omezení volného pohybu osob a z hlediska maloobchodu a těch specifik, které byly obsaženy v rámci daných restrikcí, takže v tomto směru jsme se řídili tím rozsudkem Městského soudu v Praze, žádný jiný rozsudek napadající jiná mimořádná opatření pravomocný v tuto chvíli není, to znamená, my nevidíme důvod, abychom jakákoli další mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví překlápěli do formy krizového opatření. Pravdou je, že si myslím, že skutečně ta dvě mimořádná opatření, o kterých se bavíme, která byla napadena, tak jsou asi nejzásadnější, nejen z hlediska nějakého rozsahu, takže v tomto směru si myslím, že jsme respektovali rozsudek a překlopili jsme je do krizových opatření tak, jak soud požaduje a zbývající mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví zůstávají nadále platná, případně jsou nějak upravena nebo jsme je zrušili. Takže v tomto směru už nechystáme žádné změny a spíše teď ty změny se budou týkat rozvolňování v rámci daných vln, které jsme schválili, respektive toho plánu, který byl prezentován a bude docházet k těm postupným změnám až do 25. května s tím, že pravděpodobně ještě po 25. květnu budou platná a budeme chtít zachovat zákaz hromadných akcí, skutečně těch akcí, kde pohybují stovky, tisíce, desetitisíce lidí, takže to určitě bude ještě mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které nadále bude platné pravděpodobně i v průběhu let.

Tomáš Medek: Děkuji a o další otázku poprosím Josefa Kopeckého ze serveru iDNES.

Josef Kopecký,  idnes.cz: Dobrý večer, pane mistře zdravotnictví, chtěl jsem se zeptat, zda někdo z vašich kolegů z vlády vám nenaznačoval, že byste měl uvažovat o demisi, protože vlastně vy jste prosadil to rozhodnutí, nebo přijal ta opatření, která dneska zrušil soud jako nezákonná. Čili nikdo vás z vašich kolegů k tomu nevybízel, ani vy sám jste o této možnosti neuvažoval?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já rozhodně ne, protože ta mimořádná opatření, znovu o tom hovořím, i soud v tomto směru konstatuje, že jsme byli přesvědčeni, a je to tak, o správnosti svého postupu. Soud toto i konstatuje, skutečně tady ani není žádná předchozí judikatura, ze které bychom mohli vycházet, je to naprosto bezprecedentní situace z hlediska řešení pandemie, která tady nebyla, v takovémto rozsahu, 100 let. V tomto směru tady není žádná prošlapaná cesta, jak postupovat. To je skutečně třeba si uvědomit. Ta mimořádná opatření vedla k tomu, kde jsme dnes, že tady máme jednu z nejlepších situací, pokud jde o epidemiologickou situaci, v rámci Evropy, to je prostě objektivní fakt.  Dneska jsme prezentovali opět data, která jsou velmi dobrá, snižuje se počet pozitivních záchytů a to je to hlavní. Takže tady samozřejmě můžeme vést debaty ohledně právní čistoty – na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze. Mimo jiné je třeba říci, že vláda vlastně uložila mně jako ministrovi zdravotnictví, abych předkládal veškerá mimořádná opatření na jednání vlády. To znamená, my jsme ta mimořádná opatření samozřejmě projednávali na vládě a vláda k nim vždy přijala usnesení v tom směru, že je bere na vědomí a že jsme o nich diskutovali kolektivně, společně. To nebyla čistě činnost a rozhodnutí ministra zdravotnictví, byť v tom konečném důsledku ano, ale bylo to projednáváno na vládě, samozřejmě kolegové o tom byli detailně informováni. Takže v tomto směru si nemyslím ani, že by to bylo úplně na místě, nějaká takováto výzva. Ale znovu opakuji, ta mimořádná opatření byla naprosto klíčová pro zvládnutí pandemie na území České republiky.

Já si myslím, když poslouchám debatu v posledních dnech a když si to člověk srovná s debatou před možná pěti šesti týdny, tak samozřejmě ten veřejný diskurs je úplně někde jinde. Tehdy byly výzvy k akčnosti, k řešení té situace, zkrátka ihned řešit nastupující pandemii. My jsme v tomto směru byli aktivní, snažili jsme se tu situaci řešit skutečně velmi proaktivně a ukázalo se, že to bylo správně.  Možná kdybychom dnes byli v situaci jako je Itálie, Španělsko, Velká Británie nebo Belgie, jako jsou Spojené státy, kdybychom tady měli přeplněné nemocnice, přeplněné JIPky, rozhodovalo by se o tom, jestli odpojíme pacienty, které už nemůžeme zachránit a dáme na jejich lůžko jiné, protože zkrátka nemáme dostatek plicních ventilátorů, kdybychom tady stavěli provizorní márnice, protože nemáme kam ukládat mrtvé, tak si myslím, že ta debata by se také vedla trošku jinak. Takže nyní všechny debaty ohledně ochranných prostředků, nákupu ochranných prostředků v době nouzového stavu, ohledně těchto mimořádných opatření, tak jsou trošku daň za úspěch, že se nám podařilo pandemii na území ČR mimořádně dobře zvládnout, v mezinárodním srovnání jsme dáváni za vzor. Já chápu, že ta situace se změnila, veřejná debata se změnila, ale já rozhodně neplánuji odstoupit nebo rezignovat na základě toho, že jsem vydával mimořádná opatření, která měla zabránit šíření pandemie, největší pandemie za 100 let na území České republiky.

Bára Janáková, DeníkN: Dobrý večer, já mám na vás dva dotazy. První se týká toho, že pan vicepremiér Hamáček uvedl, že vlastně zítra požádá vláda Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, vy jste říkal, že zítra o tom vláda bude hlasovat, tak jestli máte nějaký odhad, kdy o to požádáte Sněmovnu, případně proč jste prodloužení nouzového stavu neschválili již dnes. To je první otázka. A druhá, zda tedy skutečně budou moci lidé vycestovat do zahraničí.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já si tady ještě ověřuji, zda k tomu skutečně došlo nebo ne, protože ten materiál nebyl předložen a Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že předloží materiál na zítřejší vládu, takže já si myslím, že vláda o tom přímo nerozhodla, že nehlasovala a že skutečně zítra bude ten materiál předložen, my ho schválíme a dále bude postoupen Poslanecké sněmovně, protože musí k tomu být nějaký podklad, musí k tomu být materiál, nějaké zdůvodnění, které připravíme jako Ministerstvo zdravotnictví, to jsme dostali za úkol, a následně ho tedy předložíme Poslanecké sněmovně, zítra po vládě, tak aby Poslanecká sněmovna rozhodla o prodloužení nouzového stavu příští týden v úterý v 10 hodin, pokud si to správně pamatuji.

Bára Janáková, DeníkN: Máte nějaký scénář pro tu možnost, že by poslanci to neschválili? Vy jste říkal, že by to znamenalo obecné ohrožení, ale co přesně by to znamenalo, kdyby Poslanecká sněmovna neschválila to prodloužení nouzového stavu?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Kdyby Poslanecká sněmovna neschválila prodloužení nouzového stavu, tak by to znamenalo, že od 1. května v zásadě veškerá klíčová opatření týkající se omezení fungování restaurací, obchodů, holičství, kadeřnictví, všech těchto poměrně rizikových oblastí, kde může objektivně docházet k přenosu nákazy, tak všechna tato omezení by padla ze dne na den a tím pádem by tady bezesporu nastala poměrně masivní vlna šíření daného onemocnění, takže to je zkrátka asi fakt. Já myslím, že to může okomentovat i pan profesor Prymula, co by se v takovém případě stalo.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Představme si, že se nacházíme v nějakém stavu, kam jsme se dostali poměrně náročnými opatřeními, která vůbec nebyla zadarmo. My jsme tuto zemi uvrhli do poměrně složité ekonomické situace, abychom zachránili zdraví a životy mnoha lidí. Teď, kdybychom vše zrušili z jedné vody načisto, to znamená, nebylo by tady žádné opatření, tak bychom dokázali jediné, že bychom za měsíc a půl se dostali do podobné situace jako na začátku a mohli bychom začít znova. Pro nás to je skutečně těžko představitelné a myslím si, že k tomu asi nedojde, protože by to opravdu znamenalo problém.

Bára Janáková, DeníkN: Otázka toho zákazu vycestování, kdo bude dohlížet na to, že lidé, kteří se pak vrátí, skutečně do té karantény půjdou?     

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak to je otázka průchodu přes hranici, protože tady, pokud se nevykážu platným testem, tak logicky musím do karantény. Bude to evidováno už na hranici, protože jinak to nelze, to znamená při průchodu hranice, a pak logicky bude možnost zkontrolovat tyto jedince, aby tuto karanténu dodržovali.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Tak pokud je to odsud vše, ještě dotazy prostřednictvím videokonference.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak já bych o první dotaz poprosil Kateřinu Frouzovou z Hospodářských novin.

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Dobrý den, já se chci zeptat přece jenom ještě jednou na to odškodné, popřípadě na ušlý zisk, protože vy nemůžete vyloučit, že ty firmy nakonec mohou mít nárok na nějaké peníze. Jak to v tomhle případě bude vláda řešit? Připravíte se na to nějak?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Nemůžeme určitě vyloučit nic. Ale znovu říkám, myslím si, že v tomto směru my podáme kasační stížnost. Je to právní debata, skutečně není to debata o té samotné materii, je to právní debata, jestli Ministerstvo mělo tuto kompetenci podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo nemělo a myslím si, že v tomto směru musí rozhodnout a posoudit tu věc Nejvyšší správní soud. A poté až budeme řešit další následky nebo podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ale my v tuto chvíli jsme to vůbec na vládě neřešili, takže zatím to není tématem, kterému bychom se věnovali.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Máte ještě další dotaz?

Kateřina Frouzová, Hospodářské noviny: Jestli můžu, tak bych se ráda zeptala, jestli dovolíte, mě by zajímalo, jestli se chystáte podle krizového zákona ještě nařizovat nějaká další opatření, které jste původně vydal vy, a jaká by to byla.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Nikoliv. My jsme překlopili ta mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která byla napadena z hlediska omezení volného pohybu osob a z hlediska maloobchodu a těch specifik, které byly obsaženy v rámci daných restrikcí. Takže v tomto směru jsme se řídili tím rozsudkem Městského soudu v Praze. Žádný jiný rozsudek napadající jiná mimořádná opatření pravomocný v tuto chvíli není. To znamená, my nevidíme důvod, abychom jakákoli další mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví překlápěli do formy krizového opatření.

Pravdou je, že si myslím, že skutečně ta dvě mimořádná opatření, o kterých se bavíme, která byla napadena, tak jsou asi nejzásadnější nejen z hlediska nějakého rozsahu, takže v tomto směru si myslím, že jsme respektovali rozsudek a překlopili jsme je do krizových opatření tak, jak soud požaduje. A zbývající mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví zůstávají nadále platná, případně jsou nějak upravena nebo jsme je zrušili.

Takže v tomto směru už nechystáme žádné změny a spíše teď ty změny se budou týkat rozvolňování v rámci daných vln, které jsme schválili, respektive toho plánu, který byl prezentován, a bude docházet k těm postupným změnám až do 25. května s tím, že pravděpodobně ještě po 25. květnu budou platná a budeme chtít zachovat zákaz hromadných akcí, skutečně těch akcí, kde pohybují stovky, tisíce, desetitisíce lidí. Takže to určitě bude ještě mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které nadále bude platné pravděpodobně i v průběhu léta.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o další otázku poprosím Josefa Kopeckého ze serveru iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, pane mistře zdravotnictví, chtěl jsem se zeptat, zda někdo z vašich kolegů z vlády vám nenaznačoval, že byste měl uvažovat o demisi, protože vlastně vy jste prosadil to rozhodnutí nebo přijal ta opatření, která dnes zrušil soud jako nezákonná. Čili nikdo vás z vašich kolegů k tomu nevybízel, ani vy sám jste o této možnosti neuvažoval?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já rozhodně ne, protože ta mimořádná opatření, znovu o tom hovořím, i soud v tomto směru konstatuje, že jsme byli přesvědčeni, a je to tak, byli jsme přesvědčeni o správnosti svého postupu. Soud toto i konstatuje. Skutečně tady ani není žádná předchozí judikatura, ze které bychom mohli vycházet, je to naprosto bezprecedentní situace z hlediska řešení pandemie, která tady nebyla v takovémto rozsahu sto let. V tomto směru tady není žádná prošlapaná cesta, jak postupovat. To je skutečně třeba si uvědomit.

Ta mimořádná opatření vedla k tomu, kde jsme dnes. Že tady máme jednu z nejlepších situací, pokud jde o epidemiologickou situaci, v rámci Evropy. To je prostě objektivní fakt. Dnes jsme prezentovali opět data, která jsou velmi dobrá, snižuje se počet pozitivních záchytů a to je to hlavní.

Takže tady samozřejmě můžeme vést debaty ohledně právní čistoty na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze. Mimo jiné je třeba říci, že vláda vlastně uložila mně jako ministrovi zdravotnictví, abych předkládal veškerá mimořádná opatření, na jednání vlády. To znamená, my jsme ta mimořádná opatření samozřejmě projednávali na vládě a vláda k nim vždy přijala usnesení v tom směru tedy, že je bere na vědomí a že jsme o nich diskutovali kolektivně, společně.

To nebyla čistě činnost a rozhodnutí ministra zdravotnictví, byť samozřejmě v tom konečném důsledku ano, ale bylo to projednáváno na vládě a samozřejmě kolegové o tom byli detailně informováni. Takže v tomto směru si nemyslím ani, že by to bylo úplně na místě, jak o tom hovoříte, nějaká takováto výzva. Ale znovu opakuji, ta mimořádná opatření byla naprosto klíčová pro zvládnutí pandemie na území České republiky.

Já si myslím, že když poslouchám debatu v posledních dnech a když si to člověk srovná s debatou před možná pěti šesti týdny, tak samozřejmě ten veřejný diskurs je úplně někde jinde. Tehdy byly výzvy k akčnosti, k řešení té situace, ihned řešit zkrátka nastupující pandemii. My jsme v tomto směru byli aktivní, snažili jsme se tu situaci řešit skutečně velmi proaktivně a ukázalo se, že to bylo správně.

Možná kdybychom dnes byli v situaci, jako jsou Itálie, Španělsko, Velká Británie, Belgie, jako jsou Spojené státy, kdybychom tady měli přeplněné nemocnice, přeplněné JIP, rozhodovalo by se o tom, jestli odpojíme pacienty, které už nemůžeme zachránit, a dáme na jejich lůžko jiné, protože zkrátka nemáme dostatek plicních ventilátorů, kdybychom tady stavěli provizorní márnice, protože nemáme kam ukládat mrtvé, tak si myslím, že by ta debata se také vedla trošku jinak.

Takže nyní všechny debaty ohledně ochranných prostředků, nákupu ochranných prostředků v době nouzového stavu, ohledně vlastně těchto mimořádných opatření, tak jsou trošku daň za úspěch. Jsou daní za úspěch, že se nám podařilo pandemii na území České republiky mimořádně dobře zvládnout, i v mezinárodním srovnání jsme dáváni za vzor. Já chápu, že zkrátka ta situace se změnila, veřejná debata se změnila, ale já rozhodně neplánuji odstoupit nebo rezignovat na základě toho, že jsem vydával mimořádná opatření, která měla zabránit šíření pandemie, největší pandemie za sto let na území České republiky.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz prosím Bára Janáková, Deník N.

Bára Janáková, Deník N: Dobrý večer, já mám na vás dva dotazy. První se týká toho, že pan vicepremiér Hamáček uvedl, že vlastně zítra požádá vláda Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Vy jste říkal, že zítra o tom vláda bude hlasovat. Tak jestli máte nějaký odhad, kdy o to požádáte Sněmovnu, případně proč jste prodloužení nouzového stavu neschválili již dnes? To je první otázka. A druhá, zda tedy skutečně budou moci lidé vycestovat do zahraničí?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já si tady ještě ověřuji, zda k tomu skutečně došlo, nebo ne, protože ten materiál nebyl předložen a Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo, že předloží materiál na zítřejší vládu. Takže já si myslím, že vláda o tom přímo nerozhodla, že nehlasovala a že skutečně zítra bude ten materiál předložen, my ho schválíme a dále bude postoupen Poslanecké sněmovně, protože skutečně musí k tomu být nějaký podklad, musí k tomu být materiál, nějaké zdůvodnění, které připravíme jako Ministerstvo zdravotnictví. To jsme dostali za úkol a následně ho tedy předložíme Poslanecké sněmovně zítra po vládě, tak aby Poslanecká sněmovna rozhodla o prodloužení nouzového stavu příští týden v úterý v 10 hodin, pokud si to správně pamatuji. A ta druhá otázka, pardon?

Bára Janáková, DeníkN: Máte nějaký scénář pro tu možnost, že by poslanci to neschválili? Vy jste říkal, že by to znamenalo obecné ohrožení, ale co přesně by to znamenalo, kdyby Poslanecká sněmovna neschválila to prodloužení nouzového stavu?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Kdyby Poslanecká sněmovna neschválila prodloužení nouzového stavu, tak by to znamenalo, že od 1. května v zásadě veškerá klíčová opatření týkající se omezení fungování restaurací, obchodů, holičství, kadeřnictví, všech těchto poměrně rizikových oblastí, kde může objektivně docházet k přenosu nákazy, tak všechna tato omezení by padla ze dne na den, a tím pádem by tady bezesporu nastala poměrně masivní vlna šíření daného onemocnění. Takže to je zkrátka asi fakt. Já myslím, že to může okomentovat i pan profesor Prymula, co by se v takovém případě stalo.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Představme si, že se nacházíme v nějakém stavu, kam jsme se dostali poměrně náročnými opatřeními, která vůbec nebyla zadarmo. My jsme tuto zemi v podstatě uvrhli do poměrně složité ekonomické situace, abychom zachránili zdraví a životy mnoha lidí. Teď, kdybychom vše zrušili z jedné vody načisto, to znamená, nebylo by tady žádné opatření, tak bychom dokázali jediné: Že bychom se za měsíc a půl dostali do podobné situace jako na začátku a mohli bychom začít znova. Pro nás to je skutečně těžko představitelné a myslím si, že k tomu asi nedojde, protože by to opravdu znamenalo problém.

Bára Janáková, DeníkN: Otázka toho zákazu vycestování. Kdo bude dohlížet na to, že lidé, kteří se pak vrátí, skutečně do té karantény půjdou?

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Tak to je otázka průchodu přes hranici, protože tady, pokud se nevykážu platným testem, tak logicky musím do karantény. Bude to evidováno už na hranici, protože jinak to nelze. To znamená při průchodu hranice a pak logicky bude možnost zkontrolovat tyto jedince, aby tuto karanténu dodržovali.