Pavel Bárta
24. dubna 2020 • 11:25

První střet s Kanadou přesně před 100 lety: jaké byly okolnosti výprasku 0:15

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
PRVNÍ DOJEM: Jágr v kondici, Kladno jede. Smoleňák vzýval pána z Vysočiny
Samek o Slavii a italském trápení: Těžký půlrok. Řešil se návrat do Česka
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jediný gól v turnaji znamenal pro tým Československa bronz. Zlato vybojovala Kanada, která se ve svém úvodním vystoupení střetla 24. dubna právě s ním. Od historické premiéry uplynulo přesně přesně sto let. Psal se rok 1920, hokej se jako ukázkový sport představil na letní olympiádě v Antverpách. Vyslanci z jeho pravlasti nadělili asi nejlepšímu evropskému celku rychtu 15:0.



Až v roce 1982 uznal kongres IIHF hokejový turnaj letní olympiády v Belgii se zpětnou platností jako první mistrovství světa. Každopádně Evropané v něm vůbec poprvé změřili síly se zámořskými hokejisty. Proto bývá považován za počátek mezinárodního hokeje a průlom v rozvoji této hry. Bylo to i první reprezentační vystoupení Československa – nové země, jejíž hranice se v roce 1920 teprve oficiálně dolaďovaly.

Na vzdor proti zaoceánským soupeřům nebylo v Evropě ani pomyšlení. Vzbuzovali obdiv a obavy zároveň. Američané nasypali mužstvu Československa ještě o gól víc než Kanada, Švýcarům devětadvacet. Stačilo se však jen podívat, co zámořští „honci puku“, jak se o nich psalo, měli na sobě.

„V našem skromném vybavení jsme si připadali jako pápěrky proti těmto pořízkům, navlečeným do kůže, plsti, řemení a vložek z hliníkového plechu. Oči jsme mohli nechat na jejich „hagenkách“, nožích s hliníkovými ploškami, se závistí jsme si prohlíželi i jejich zásobu holí. Ještě víc nás však očarovala kanadská bruslařská technika. Pohybovali se po ledě jako ďasi,“ vzpomínal Karel Hartmann. V sedmičlenné sestavě plnil roli středopolaře, jemuž se říkalo rover.

Oba čeští brankáři Karel Wälzer a Jan Peka původně chytali v pletených rukavičkách. Jak na ples. Fotbalové trenýrky vylepšili plstěnými vložkami na bocích, na fotbalové nákolenky a palečnice našili také plstěné pruhy. Pod svetr přes hruď vložili tlustou šálu.

Turnaje se zúčastnilo sedm celků. Los se řídil velmi zmatečným, tzv. Bergvallovým herním systémem. Poražené celky v duelech vylosovaných dvojic postupně propadaly pořadím. Obhajovaly napřed druhé místo, pak hrály o třetí příčku s dalším neúspěšným týmem. To mělo za následek nerovnoměrný počet utkání. A tak Československo hrálo jen třikrát, Švédové sehráli šest zápasů.

Soupiska čs. týmu v roce 1920

BRANKÁŘI
Jan Peka, Karel Wälzer

OBRÁNCI
Jan Palouš, Otakar Vindyš

STŘEDOPOLAŘ (rover)
Karel Hartmann

ÚTOČNÍCI
Josef Šroubek, Josef Loos, Valentin Loos, Karel Pešek

Sázka 100:1

Světová válka rozmetala české sportovce ještě ve službách Rakouska-Uherska na nejrůznější evropské fronty. Nejlepší útočník té doby Jaroslav Jirkovský padl do ruského zajetí, domů se dostal přes Sibiř až koncem roku 1920, takže Antverpy nestihl. Po válce nebyly peníze, na přípravu na Štrbské pleso vyrazili hokejisté téměř za své. Ale víc si užili lyží a odklízení sněhu, hrát se nedalo. Do Antverp pak desítka vyvolených cestovala přes Berlín a Nizozemsko celé tři dny.

Přesto Češi odjížděli optimisticky naladěni. Před první světovou válkou nad ně v Evropě nebylo. Z pěti kontinentálních šampionátů se zúčastnili čtyř, tři vyhráli, naposledy v Berlíně roku 1914. K turnaji v Antverpách vzhlíželi kurážně. Vedoucí výpravy a delegát IIHF dr. Adolf Dušek prohlásil, že kdyby měl v týmu ještě Jirkovského, sází 100:1 na vítězství.

Ale do Belgie dorazila výprava jako poslední, nic nebylo zajištěno. Telegram o jejím příjezdu údajně nepřišel. Ještě víc skličující bylo zjištění, že všechny týmy byly náležitě připraveny. Co teprve když na led skočily zámořské týmy. Rozdíl byl nesrovnatelný.

Kanadská hokejová reprezentace na mistrovství světa v Antverpách 1920, kde se poprvé střetla s československým mužstvem
Kanadská hokejová reprezentace na mistrovství světa v Antverpách 1920, kde se poprvé střetla s československým mužstvem

Kanadu reprezentoval celek Winnipeg Falcons. Hráli za něj potomci islandských přistěhovalců, kteří v provincii Manitoba tvořili silné etnikum. Sokol, jehož měli v názvu, patří na Islandu k národním tvorům. Tým do Evropy cestoval týden zaoceánským parníkem, bezprostředně po vítězství v březnovém finále Allan Cupu. Tehdy velmi prestižní titul amatérského šampiona země jim zajistil právo reprezentovat v Antverpách. Lodní tesař stihl během plavby vyrobit čtyřiadvacet hokejových holí, kapitán Frank Fredrickson byl maličko otřesen po pádu z palandy.

Mužstvo vítězů táhl útok, který tvořili Fredrickson, Mike Goodman a Haldor „Slim“ Halderson, který jen Pekovi dal v úvodním střetnutí sedm gólů. Nepostradatelný byl 162 centimetrů vysoký obránce Bobby Benson, výtečně se doplňoval s miláčkem publika Konniem Johannesonem. Brankář Wally Byron si sotva doléčil zraněné oko a chytal se zlomeným prstem na ruce.

„Kdekoli Kanada hrála, sledovala ji spousta diváků. Členové jiných týmů pak zkoušeli na ledě stejné věci, které odpozorovali,“ napsal William Hewitt, manažer kanadské výpravy, sekretář kanadské asociace CAHA, novinář a otec komentátorské legendy Fostera Hewitta.

Pocta pro Islanďany

Na ledě si Kanaďané často dělali, co chtěli. Zatímco ladně klouzali, stříleli a přihrávali v plné jízdě, čeští hráči běhali na bruslích jak atleti a spoléhali na individuální výpady. „Evropské týmy, zvlášť Češi a Švédové ukázali, že mohou být dobrými bruslaři, nebyli však tolik zběhlí v osvojení některých jemnějších prvků hry,“ ocenil přesto zpravodaj Hewitt.

Kanaďané turnaj vyhráli, dlouho však byli za první olympijské šampiony v hokeji pokládáni Toronto Granites, vítězové první zimní olympiády v Chamonix 1924. „Islanďany“ přijala Kanada za své až v roce 2004. Při Světovém poháru si oblékli hráči proti USA repliky svetrů, jaké Falcons měli v Antverpách. V prosinci téhož roku je ve Winnipegu při přípravě na šampionát následovali junioři jako Sidney Crosby, Patrice Bergeron, Corey Perry či Ryan Getzlaf. V hledišti seděli rodinní příslušníci Falcons, v dubnu 2006 byl tým uveden do Síně slávy kanadských olympioniků.

Zásek Josefa Šroubka z 3. minuty duelu o třetí místo se Švédskem znamenal první gól československého výběru na olympiádě a zároveň světovém šampionátu. Byl taky první, který dal český hráč za tehdy už suverénní stát, a zajistil největší dosažitelný úspěch, tedy bronz. Moc se o něm nepsalo, nicméně nejspíš zachránil i další osud hokeje v zemi, která mu svými přírodními a ani dalšími podmínkami nebyla právě nakloněna.

Československu pak trvalo 29 let, než dokázalo poprvé Kanadu porazit. A ještě déle, než ji dokázalo pravidelněji porážet.

Československo proti Kanadě

První zápas
0:15 na OH 1920

Nejvyšší prohra
0:30 na ZOH 1924

Nejvyšší výhra
10:1 na Ceně Izvěstijí 1979 (góly: J. Novák 2, Ebermann 2, M. Šťastný, Černík, A. Šťastný, Bubla, Lukáč, Nový)

První bod
0:0 v lednu 1931

První bod na MS/ZOH
0:0 na ZOH 1948

První výhra
3:2 na MS 1949 (góly: Zábrodský 2, Konopásek)

První domácí zápas
18. ledna 1931 v Praze (0:0)

První zápas v Kanadě
18. prosince 1963 ve Victorii (2:3)

Vstoupit do diskuse
0

Mistrovství světa v hokeji 2024 ONLINE

Program Vstupenky Sestřihy z MS Výsledky MS v hokeji 2023 MS hokej U20

Mistrovství světa v hokeji 2024 se vrací do Česka. Od 10. do 26. května 2024 bude hostit MS v hokeji Praha a Ostrava. Česká hokejová reprezentace odehraje všechny zápasy v Praze, ve skupině B se postupně utká s Finskem, Norskem, Švýcarskem, Dánskem, Rakouskem, Velkou Británií a Kanadou.

Hokej dnes * Spengler Cup * MS v hokeji žen

Aktuální zápasy
Články odjinud