„Je to něco, co jsme ještě nezažili, a doufám, že už ani nezažijeme,“ popsal Richard Švidrnoch, místopředseda regionální Asociace soukromých zemědělců a farmář z Ostravy-Poruby. V zemědělství pracuje pětadvacet let a podobnou situaci nepamatuje.
V půdě, kterou obhospodařuje, voda kriticky chybí. „Co jsme na jaře vyseli, ještě vzešlo ze zimní vláhy. Ale teď už je půda bez vody. Ozimy, například pšenice, se za chvíli zastaví v růstu,“ vysvětlil Švidrnoch. Rozhodující podle něj budou následující dva týdny. Potřeba je vydatný déšť, který přinese minimálně 10 milimetrů vláhy.
Rovnou tři různé meteoservery pravidelně sleduje ředitel Zemědělské a. s. v Opavě-Kylešovicích Dušan Schreier. Čeká na déšť. „Vodu potřebujeme, začíná to být špatné. Do týdne by mělo zapršet, abychom měli další naději,“ komentoval situaci.
Pokud nezaprší, některé plodiny se musí i zaorat
Z plodin vysetých na jaře je podle něj nejohroženější mák a řepa cukrovka, sejí se do malé hloubky, kde momentálně není žádná vláha. „Kukuřice už jde hlouběji, tam ještě nějaká vlhkost je. Ale pokud nebude pršet, i ji to ohrozí. Plodiny z podzimu rostou, ale když jim dojde voda, začnou nouzově dozrávat a podstatně se sníží výnos,“ konstatoval Schreier s tím, že nejohroženější z ozimů je ječmen jarní.
Málo je kvůli suchu i trávy a vojtěšky pro krmení dobytka. Pokud podle ředitele Agrární komory Ostravska Roberta Kučery nezaprší, bude problém. „Sucho je opravdu velké, některé plodiny by se musely zaorat,“ připustil.
Velmi špatnou situaci na severní Moravě a ve Slezsku potvrdil klimatolog Pavel Zahradníček z týmu projektu Intersucho. „Na sto procentech území republiky je deficit vody a v Moravskoslezském kraji je jedna z nejhorších situací. V části jeho území je i extrémní sucho, tedy situace, která se v posledních padesáti letech objevila jen výjimečně,“ vysvětlil Zahradníček.
Nejhorší situace je podle něj v hloubce do 40 centimetrů. „Špatná je v Moravskoslezském kraji ale i v hlubších vrstvách,“ dodal s tím, že půda na nedostatek srážek i sněhu během zimy zareagovala rychle. O něco později zareagovaly vodní toky a podzemní voda, i ty už ale hlásí krizi. „Stav povrchových i podzemních vod je podnormální, až silně podnormální,“ sdělil Jan Unucka, vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ. Dodal, že se již projevuje letošní deficit sněhové pokrývky, což umocnily výrazněji teplé dny.
„Rovněž nastupující vegetační aktivita listnáčů, travin a polních kultur odčerpává další vodu z půdy. Pakliže nebude následovat výraznější srážkové období s úhrny srážek nad 70 až 100 milimetrů, lze očekávat, že se tento deficit ještě prohloubí,“ vysvětlil Unucka.
Loni situaci zachránil deštivý květen
Nutně to podle něj vede k aplikaci principu předběžné opatrnosti, kdy by mělo hospodaření s vodou domácností a průmyslu reflektovat situaci a vysokou pravděpodobnost zvýšení deficitu vody v krajině.
Řeka Olše je v Českém Těšíně na pouhých 13 procentech dlouhodobého měsíčního průměru. Ostravice v Ostravě dosahuje 16 procent dlouhodobého měsíčního průměru a Odra je v Ostravě na 12 procentech. Většina mělkých vrtů v kraji hlásí velmi nízkou hladinu. Snížená, až velmi nízká je i hladina většiny hlubokých vrtů ČHMÚ.
Co se týká půdy, je do poloviny května podle serveru Intersucho.cz jen zhruba desetiprocentní pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu. „Pokud ale přijdou srážky, může se situace v půdě spravit, delší období srážek situaci může zachránit podobně, jako loňský chladnější a srážkově vydatnější květen,“ doplnil Zahradníček. Vody by pak měly opět zareagovat s větším zpožděním.
