Podle něj může jen v horizontu velmi krátké doby zemřít na třicet milionů lidí, pokud okamžitě nedostanou adekvátní pomoc. Celkově se pak počet lidí trpících hladem může celosvětově až zdvojnásobit z nynějších 135 milionů na více než 250 milionů. K tomu humanitární organizace varují před dalšími dopady včetně výpadků ve financování pomoci, kde samotná nemoc covid-19 je jen jedním z faktorů očekávané humanitární krize.
KVÍZ: Přežili byste krutý hladomor v americké divočině před 410 lety? Zkuste si unikátní test NASA |
Celosvětová statistika nakažených se šplhá ke třem milionům, přičemž skoro dvě třetiny připadají podle stránek Worldometers.info na vyspělé západní země: USA, Španělsko, Itálii, Francii, Německo a Británii. Chudší země Afriky, Asie či Jižní Ameriky jsou naopak až na chvostu. Například nejlidnatější africká země Nigérie má 1182 nakažených, Somálsko 390, Sýrie 42 a Jemen jen jednoho (data aktuální k nedělnímu poledni).
Problémem je tu podle Světové zdravotnické organizace (WHO) omezená kapacita testování stejně jako přístup do některých míst komplikovaný špatnou infrastrukturou a válečnými konflikty. Experti WHO považují zdejší počty za podhodnocené a varují, že by se zejména africký kontinent s 1,3 miliardy obyvatel mohl stát dalším ohniskem pandemie s až 300 tisíci obětí. „To nejhorší je teprve před námi,“ varoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Máme ale technologii, jak pohromě zabránit,“ dodal. WHO nakoupila na 30 milionů testů a bude distribuovat 180 milionů roušek. Jenže na léčbu a další zmírňování následků pandemie už prostředky chybí.
Bohatší musí platit
„Snažíme se pomoci předcházet šíření nákazy v místech, kde není ani dost vody na pití,“ říká pro Lidovky.cz ředitel humanitární a rozvojové sekce společnosti Člověk v tísni Jan Mrkvička. „Jestli se podaří zabránit šíření infekce například v Africe, nevíme, ale už teď je téměř jisté, že na tamní lidi tvrdě dopadne zvýšení cen potravin a nedostatek práce pro ty, kteří bez denní mzdy nemají za co koupit jídlo pro rodinu na další den,“ dodává.
Hladomor dnes obvykle nemívá středověkou podobu, ale jde o to, že potraviny bývají drahé a méně dostupné. Lidé na to doplácejí špatnou skladbou potravin, v extrémních případech konzumování různých trav či redukováním jídla třeba jednou za dva dny. Z toho vznikají nemoci a podvýživa, která mívá tragické důsledky pro děti a slabší část populace.
Podle OSN se koronavirová krize promítne do celého systému humanitární a rozvojové pomoci. WHO varuje před zdvojnásobením obětí malárie, jež může zabít až 789 tisíc lidí, mimochodem více než dvakrát více než koronavirus. Obětí hladomoru pak může být i stokrát více. Hrozí pak třeba hladové nepokoje a rabování, jež už v menší míře vypukly v Jihoafrické republice. Další fází vývoje jsou pak válečné konflikty a migrace.
HUDEMA: Iluze soběstačnosti. Potravinová nezávislost poškodí chudé i přírodu |
Podle šéfa WFP Beasleyho bude muset bohatší svět něco obětovat, aby předešel pohromě. „Minulý rok jsme pomohli 100 milionům lidí s rozpočtem asi 7,5 miliardy dolarů (180 miliard korun – pozn. red.), teď si dokážu snadno představit, že se to zdvojnásobí,“ říká. Také Philip Alston, australský vědec a speciální zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva, apeluje v této situaci na ekonomicky silné země: „Měly by podporovat vlády, které to potřebují, zmrazit nebo zrušit zahraniční dluhy a přestat si monopolizovat zdravotnické vybavení a koronavirové testy,“ říká Alston.
