Květoslav Šimek
26. dubna 2020 • 15:33

Velký talent z ročníku 2003 zaujal Třinec. Šanci si chci vybojovat, říká

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Bořil v ofsajdu? Asi ano, ale žádný záběr není stoprocentní. Nejasná ČK pro Petráka
SESTŘIH: Boston - Toronto 2:3. Pastrňák dal první gól v play off, rozhodl ale Matthews
VŠECHNA VIDEA ZDE

Na stěně svého pokojíku má Tomáš Suchánek pověšenou širokou hokejku. Na ní většinu svých medailí, včetně bronzu z neoficiálního mistrovství světa do 17 let. „Ta hokejka je od Martina Vojtka,“ ukazuje šestnáctiletý brankář na hůl s rozevlátým podpisem. „Pan Gólman. Nejlepší, co vyrostl v Přerově. Ale další medaile už se mi tam nevlezou, asi ho poprosím o další.“ Bude potřeba. Suchánek, který je od ledna hráčem třineckých Ocelářů, patří k největším talentům současnosti.



S bývalým extraligovým brankářem Martinem Vojtkem má Tomáš Suchánek hodně společného. Oba se narodili v Přerově, kde se také vyučili brankářskému řemeslu. Oba se posléze rozhodli v kariéře pokračovat v Třinci. Vojtek byl dvanáct let jistotou Ocelářů, je členem mistrovského týmu z roku 2011. Suchánek do Třince přestoupil na přelomu roku.

Ve Frýdku-Místku, partnerském týmu Ocelářů, také okamžitě ukázal, že chytat umí. Z dorostenecké ligy naskočil mezi chlapy v první lize suverénně. Pět zápasů, pět vítězství. „Takový rozjezd jsem nečekal ani ve snu,“ říká upřímně mladý gólman. „Před prvním zápasem jsem byl hodně nervózní. Vždyť ještě tři dny před tím jsem chytal za dorost! A najednou, ze dne na den, jsem byl v první lize. Byl jsem nervózní, ale strašně jsem se těšil.“

Na premiéru nezapomene i z dalšího důvodu. Frýdek-Místek hrál proti Prostějovu. „A to je největší přerovský rival,“ usmívá se Suchánek. „Vyšlo to krásně. Vyhráli jsme 3:2 a o to větší pak byly z Přerova gratulace. Že jsem pomohl porazit největšího rivala z Prostějova.“ Že v Přerově vyrůstá hodně zajímavý ročník 2003, se vědělo dlouho.

Obránce Stanislava Svozila, útočníka Martina Ryšavého a právě brankáře Suchánka nešlo na mládežnických turnajích přehlédnout. Společně sbírali úspěchy, upínali k sobě oči skautů. Klíčovou roli tahle trojka hrála i na listopadovém World Hockey Challenge v Kanadě, z neoficiálního mistrovství světa do 17 let přivezli senzační bronz.

Silný přerovský ročník

„Hráli jsme spolu odmalička, chodili do stejné třídy,“ vzpomíná Suchánek. „V osmé třídě se nám po třinácti letech povedlo pro Přerov získat medaili na mistrovství republiky. Byli jsme třetí, skvělý úspěch. Na šampionát se nám pak povedlo postoupit i s dorostem, parádní vzpomínky.“

Renomované kluby se je postupně snažily z Přerova přetáhnout. Svozila v roce 2018 získala Kometa Brno, Ryšavého o rok později Vítkovice a na přelomu kalendářního roku se stěhoval i Suchánek. Do Třince. „Bylo by krásné, kdybychom spolu pokračovali i dál ve stejném klubu, ale každý měl asi trochu jiné nabídky a podmínky,“ přemítá brankář. „A každý se rozhodl podle svého nejlepšího vědomí. Svozka se v Kometě chytil, hraje skvěle. A na Martina to podle mého čeká teď ve Vítkovicích. Tuhle sezonu vlétne do extraligy, moc mu to přeju.“

Kometa dřív lanařila i Suchánka. „V té době jsem ale ještě chtěl zůstat v Přerově, nehrnul jsem se do přestupu,“ popisuje. „Třinec se ozval před sezonou, měl velký zájem. Já jsem chtěl ještě minimálně do ledna zůstat v Přerově, ale když odešel Nick Malík do Kanady, zdál se mi přestup jako nejlepší možnost. A šance. Jsem za ni rád, v partnerském Frýdku-Místku jsem hned dostal šanci chytat proti chlapům.“ Nezastírá, že se v nové kabině musel nejdřív trochu rozkoukat.

„Ve Frýdku-Místku je sice strašně mladá parta, s klukama jsem si hned sednul výborně, ale třeba na Milana Mikulíka (39 let) jsem se první dva týdny bál vůbec podívat,“ hlásí Suchánek s úsměvem. „Už i kluci si ze mě dělali srandu, že se bojím starším tykat a pořád jim jen vykám. Opadlo to po třech týdnech, ale ze začátku jsem jenom seděl a koukal.“

Jestli už si dovolí seřvat nejzkušenější útočníky Mikulíka nebo Rotislava Martynka, aby se poctivě vraceli do obrany? „Tak to určitě ne, to bych si nedovolil nikdy,“ hlásí Suchánek okamžitě. A připomíná, že v novém prostředí mu pomáhal především trenér gólmanů Jan Švaříček.

„Všechno mi ukazoval, pomáhal. S ním jsem asi strávil nejvíc času. V Přerově jsem měl skvělého trenéra brankářů Jiřího Sklenáře. Pan Švaříček na něho fantasticky navázal. Znali se, volali si, hned věděl, na čem je třeba pracovat a co může čekat ode mě. Pracovali jsme na nedostatcích, trenéři se skvěle doplnili a navázali na sebe.“

NEJ nájezdy této sezony: Wolski jako Forsberg nebo pěkný nájezd Pecha
Video se připravuje ...

Tlak mezi chlapama

Na čem potřebuje pracovat? V tom má Suchánek jasno. „Nejvíc se mohu posunout v hlavě. V mentalitě,“ říká jednoznačně. „Koncentrace, sebevědomí a všechno s tím souvislé. Abych nešel do brány a něčeho se bál. Musím tam jít s tím, že chytím všechno! A když se něco nepovede, hned to hodit za hlavu. Tohle už snad zvládám, nestresuju se. Na mentalitě se ale musí pracovat pořád. I na dalších maličkostech, protože malé detaily pak dělají velké věci.“

V první lize Suchánek po přestupu odchytal patnáct zápasů. Deset jich bylo vítězných. Zaskakoval i v třinecké juniorce, párkrát pomohl ještě i přerovskému dorostu a objížděl reprezentační akce. „Když jsem chytal za dorost nebo juniorku, pořád to bylo v uvozovkách o tom, že si jdete zahrát a užít zápas,“ popisuje rozdíl ve vnímání mládežnické a seniorské soutěže. „Mezi chlapama už je to opravdu tlak. Pro mě to bylo ale dobré. Chytá se mi lépe, když jsem pod co největším tlakem. A čeká se ode mě, že tým podržím. To mi sedí.“

I v nadcházející sezoně by měl být jeho prioritou prvoligový Frýdek-Místek. A kdyby se povedl zápas v extralize, bral by to jako bonus. „Extraliga v Třinci je obrovská motivace. Nejvyšší soutěž a ještě v tak skvělé organizaci. Budu rád, když začnu ve Frýdku a postupnými krůčky si třeba nějaký zápas v extralize vybojuju. Za to bych byl obrovsky vděčný.“

Světový bronz i All Star

Motivací je pochopitelně i reprezentační dres. Zatím největší úspěch si v něm Suchánek připsal na World Hockey Challenge do 17 let. „Bronz byl neskutečný,“ vrací se k prestižní akci gólman. „Začátek sice nebyl vůbec dobrý, vysoko jsme prohráli s Amerikou (1:10), ale pak jsme začali hrát, jak jsme chtěli, podávali jsme parádní výkony a odměnou byla medaile.“

Suchánek začal jako dvojka, ale hned v úvodním duelu střídal Daniela Krále a v brance už zůstal. Ve čtvrtfinále pomohl k vítězství nad Švédskem (5:1), v boji o bronz Češi porazili Kanadu (3:2p). Vysloužil si nominaci do All Star turnaje. „To jsem vůbec nečekal! Byl jsem za to strašně rád.“

Solidně rozjetou sezonu sice předčasně ukončila pandemie koronaviru, ale jednu pozitivní věc na tom Suchánek přece jenom našel. V domácí karanténě měl víc času na školu. Prvním rokem je na obchodní akademii, přesunem z rodného Přerova bylo studium náročnější. „Bojoval jsem s tím a bojuju, ale většinu úkolů už jsem dodělal, tak je to v pohodě,“ oddechne si. „A protože se rodiče z Přerova přestěhovali do rodinného domu se zahradou v Čelechovicích, dala se zvládnout i karanténa.“

Postavil si domácí posilovnu, na zahradě se může vyřádit. „A má tady chatu i Martin Vojtek, takže si s jeho synem, který je také brankářem v Přerově, můžu dát basket, tenis nebo si zakopat. V tom je to daleko lepší než být zavřený v bytě,“ dodává Suchánek.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud