Scéna.cz 

Pražské jaro on-line

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách www.festival.cz, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas. Festivalovými večery bude provázet Ondřej Havelka.

Erbovní dílo festivalu Smetanova Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. května Česká televize odvysílá sestřih významných provedení zahajovacích koncertů Pražského jara.
Diváci se mohou těšit na pět orchestrálních koncertů s originální dramaturgií. „Se čtyřmi pražskými tělesy jsme se dohodli na alternativních programech počítajících s menším obsazením. Přenášeny budou vždy z domovských scén jednotlivých orchestrů,“ přibližuje dramaturg festivalu Josef Třeštík.
Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu tak bude 27. května streamován přímo ze Studia 1 Českého rozhlasu, kde orchestr zkouší a nahrává. Pod vedením dirigenta Roberta Kružíka, jehož plánovaný festivalový debut je tak zachován, zazní mj. Adagio nedávno zesnulého klasika polské hudby Krzysztofa Pendereckého. Ten, coby dirigent i skladatel festival před třemi lety zakončoval.
Dva výrazní umělci spojí své síly na koncertu 29. května – v Praze žijící cembalista světového renomé Mahan Esfahani a dirigent Jiří Rožeň, jenž bude stát v čele PKF – Prague Philharmonia. Diváci se mohou těšit mj. na českou premiéru Cembalového koncertu Michaela Nymana.

Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 1. června Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK s Tomášem Braunerem, který se v nadcházející sezoně stane šéfdirigentem tělesa. „V jeho nastudování nabídneme posluchačům hudbu Josef Suka a Zjasněnou noc Arnolda Schönberga, jejíž provedení by mohlo symbolizovat tolik očekávané společenské rozjasnění,“ popisuje Třeštík.
„S Českou filharmonií plánujeme dvojici koncertů pod vedením jejích hlavních hostujících dirigentů. Program večera s Tomášem Netopilem v současné době připravujeme,“ uvádí Třeštík. Na závěrečném koncertě měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie a připomenout tak skladatelovo výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo úzce spjato. Díky dirigentovi Jakubovi Hrůšovi o Beethovenovu hudbu nepřijdeme ani v době pandemie. Hrůša s Českou filharmonií připravuje provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr. „Je to mimořádný počin podnícený mimořádnou celospolečenskou situací, nicméně i ten má v dějinách hudby precedens. Pevně věřím, že metafyzická hudba pozdního Beethovena přinese působivý závěr festivalu konaného ve výjimečně složité době,“ uvažuje Třeštík.
„V těžkém čase ‚koronakrize‘ myslíme všichni zejména na možnost brzkého ‚návratu k normálu‘. Samozřejmě je nejpodstatnější zdraví, které přejeme všem kolem ze všeho nejvíce. Jsem však přesvědčený, že máme myslet i na kulturu a nepřestat o ni pečovat,“ zdůrazňuje dirigent Jakub Hrůša, člen umělecké rady Pražského jara. „Mně osobně chybí především setkávání s ostatními hudebníky a s publikem. Duševní obšťastňování druhých i sebe sama hudbou. A tak jsem mimořádně rád, že i letos proběhne velký český svátek hudby – festival Pražské jaro. Bude tomu v neobvyklých podmínkách, zásadní ale je, že Pražské jaro bude,“ uzavírá Hrůša.

Program připravený speciálně pro tuto příležitost přednesou také soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse. Na koncertu 18. května v Pražské křižovatce se objeví na 14 instrumentalistů a 12 pěvců, sólového partu se zhostí sopranistka Hana Blažíková. „Konfrontace hudby Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky je vždy neobyčejně vzrušujícím dobrodružstvím,“ uvádí dirigent Václav Luks. „Bachovský kontrapunkt pevně zakotvený v německé luteránské tradici představuje zcela odlišnou hudební řeč než italskou zpěvností a emocionalitou ovlivněná Zelenkova hudba komponovaná pro katolický dvůr v Drážďanech. Georg Friedrich Händel jako luterán a kosmopolita, inspirovaný jak italským vkusem, tak anglickou tradicí tvoří spojnici mezi hudbou Bacha a Zelenky.“
Je tomu patnáct let, kdy Adam Plachetka debutoval v pražském Národním divadle. Od té doby toho stihl opravdu požehnaně. Šíři Plachetkova talentu zachycují také jeho pražskojarní vystoupení – to letošní bude jeho jubilejní desáté. Jedinečné bude také svou dramaturgií – Adam Plachetka totiž na koncertním pódiu představí Zimní cestu Franze Schuberta, kterou na podzim minulého roku studiově natočil. Na nahrávce jej na klavír doprovodil britský klavírista Gary Matthewman, na koncertu 25. května ke klavíru usedne David Švec, dirigent Opery Národního divadla, který s Plachetkou dlouhodobě spolupracuje – doprovázel jej ostatně i při jeho pražskojarním recitálu před deseti lety. Pro zajímavost uveďme, že to bude teprve druhé kompletní provedení Zimní cesty na Pražském jaru – poprvé ji v roce 1986 přednesl tenorista Peter Schreier za klavírního doprovodu Svjatoslava Richtera.

Letošní ročník Pražského jara si připíše také jedno neobvyklé prvenství – festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční v Brně. Foyer Janáčkova divadla bude 20. května dějištěm koncertu Brno Contemporary Orchestra, v jehož rámci zaznějí díla světového repertoáru (Pascal Dusapin, Olga Neuwirth, Erkki-Sven Tüür) a světová premiéra skladby Zběsilost v srdci (Wild at Heart), kterou Pražské jaro objednalo u českého skladatele Jana Ryanta Dřízala. „Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Radost a optimistický pohled do budoucnosti jsou hlavními atributy dvou koncertů, v němž se představí mladí hudebníci. Tím první bude 15. května Salon ZUŠ, jehož protagonisty budou nadaní žáci základních uměleckých škol, stipendisté akademie MenART, kteří rok pracovali pod vedením mentorů sopranistky Kateřiny Kněžíkové, koncertního mistra Jana Fišera a pianisty Iva Kahánka. Druhý koncert se odehraje 22. května a svede dohromady čtyři výrazné talenty nastupující generace českých hudebníků – teprve sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, osmnáctiletého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého bicistu Ladislava Bilana, Jr. a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou, laureátku mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015.
Multižánrový skladatel, kytarista, aranžér a improvizátor Lukáš Sommer je stěží přehlédnutelnou osobností naší hudební scény. Ve své skladatelské tvorbě vychází z tradice evropské kompoziční školy, kterou obohacuje o ingredience netradičních skladebných postupů. Rád se vydává za hranice klasické hudby a snaží se propojit vlivy etnické, jazzové a klasické hudby. „Idea dramaturgie stojí na kytarách, mé lásce k nim a na nemožnosti vydržet u jedné jediné. Je to právě ručně vyráběný nástroj, jeho osobitý zvuk, který mě inspiruje při tvorbě," uvedl Sommer. S tím souzní také volba koncertního místa – Sommerův autorský večer se odehraje 31. května v okouzlujících prostorách Národního technického muzea, obklopen unikátními exponáty historických dopravních strojů. Jako host vystoupí kontratenorista Jan Mikušek.

Pražské jaro na obrazovkách České televize

„Určitě nikoho před několika týdny ani ve snu nenapadlo, co bude muset mezinárodně proslulý festival s mimořádnou historickou tradicí řešit. O to je sympatičtější, že se pokouší alespoň část svého programu zajistit a já jsem rád, že Česká televize může být, tak jako každý rok, u toho,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. „Místo tradičního přenosu Mé vlasti sice tentokrát nabídneme unikátní procházku historií úvodních koncertů, kdy odvysíláme záznam sestavený z šesti historických provedení, ale i tak především díky dvěma přímým přenosům, včetně závěrečného koncertu, přispějeme k tomu, aby se letošní Pražské jaro dostalo i k našim divákům.“
Rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav tohoto netradičního ročníku bude přinášet Echo Pražského jara na ČT art každou neděli od 20 hodin, a to mezi 10. květnem a 7. červnem.
Na 12. května je připravován speciální díl magazínu ArtZóna, který bude věnován letošnímu Pražskému jaru.

Pražské jaro na vlnách Českého rozhlasu
„Vltava je tradičním partnerem Pražského jara a v letošním výjimečném ročníku vnímáme naši roli ještě zodpovědněji. V éteru nabídneme v přímém přenosu většinu plánovaných koncertů festivalu, mezi nimi pochopitelně i koncert SOČRu, který je naplánován na 27. května a odehrávat by se měl v rozhlasovém studiu S1. Pražské jaro letos bohužel nezahájí tradiční Mou vlastí, Vltava ale zvyk dodrží a Mou vlast v záznamu 12. května večer posluchačům přinese,“ říká šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová.

Pražské jaro dále intenzivně připravuje

„V naprosto nestandardní situaci musela být dlouhodobá a systematická příprava festivalu nahrazena operativními postupy. ‚Pražské jaro on-line‘ proto také on-line vzniká,“ přibližuje ředitel festivalu Roman Bělor. Dosud uvedený program je proto základem, který bude v příštích dnech a týdnech dále významně doplňován. „O dalších položkách programu dále intenzivně jednáme s českými i zahraničními umělci, uměleckými institucemi, profesními sdruženími, státními orgány a nadnárodními organizacemi,“ upřesňuje Bělor.

www.festival.cz.