Parádní výlet do historie. Holašovice a okolí si oblíbil Troška i Vláčil

První historická zmínka o Holašovicích je již z roku 1263. Důležitý mezník v jejím životě pak představuje rok 1292, kdy je král Václav II. daroval spolu s několika okolními vesnicemi cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení byly až do roku 1848, kdy byla v Čechách zrušena robota.

V první polovině 16. století v důsledku moru vymřelo bezmála veškeré původní české obyvatelstvo, obec však byla rychle osídlena německými osadníky. Za druhé světové války pak právě místní německé obyvatelstvo dosáhlo připojení k Německu a Holašovice, německy Hollschowitz, se tak staly součástí říšského území, čímž došlo k nucenému vysídlení české menšiny do vnitrozemí.

Po válce, v roce 1946, začal odsun, který postihl naprostou většinu holašovických obyvatel německé národnosti, a do uprázdněných stavení přišlo české obyvatelstvo z vnitrozemí.

V Holašovicích uvidíte téměř stoprocentně dochovaný středověký systém řazení jednotlivých usedlostí se štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru obdélníkové návsi s rybníčkem.

20 fotografií

Kolem návsi stojí celkem 23 usedlostí skládajících se ze 120 budov utvářejících ucelený památkový soubor – výstavné statky se špýchary, stodolami, chlévy, maštalemi, sýpkami a výměnky, ale také kovárnu, hostinec a kapličku.

K unikátním patří například studny s dřevěnou pístovou pumpou nebo selský dvůr, č. p. 6, který je rodinným selským sídlem již od roku 1530. Usedlosti jsou rozloženy po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi o rozměrech zhruba 210 x 70 metrů.

Dýchne tady na vás neopakovatelná atmosféra selské tradice, jež vás zavede do prostředí vesnického sídla, jak bylo budováno ve druhé polovině 19. století a v němž dnes žije svůj běžný život 140 stálých obyvatel. Právě tím, že se nejedná o neživotný skanzen, ale o trvale osídlenou ves, je jedinečný ráz Holašovic umocněn. I to je důvod, proč jsou od roku 1998 zapsány do seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Kovárna i hasičské muzeum

Před dvěma lety došlo k obnově historické kovárny, která až do šedesátých let minulého století sloužila původnímu účelu. V kovárně je funkční výheň, a to jak stará varianta s měchem na šlapání, tak i s vháněním vzduchu elektromotorem. Nechybí tu staré kovadliny, kamenný džber na vodu, ponk, kovářské kleště, kladiva, palice, vrtačky, brusky, kovářská pila a další kovářské náčiní. Nářadí pochází zčásti od bývalého kováře, zčásti je repasované.

Do kovárny není přímý přístup, nicméně zvenčí je do ní dobře vidět. V domě najdete i hasičské muzeum, které zdobí stříkačka z roku 1928, jež byla původně tažená koňmi.

Selské slavnosti i advent

Do podvědomí veřejnosti se vesnice zapsala v roce 1972, kdy se v ní natáčela filmová podoba Prodané nevěsty. Nezůstalo ale jen u tohoto filmu, vzpomeňme třeba Stříbrnou paruku podle předlohy Adolfa Branalda nebo Troškovy Babovřesky 2.

Každoročně předposlední víkend v červenci se tu konají Selské slavnosti (letos byly plánovány od 24. do 26.), typický staročeský jarmark s ukázkami tradičních i netradičních řemesel a bohatým doprovodným programem, do kterého se může zapojit každý, třeba při chytání kapra holýma rukama. Věřte, že to není jednoduché, ale pokud uspějete, můžete si ho odnést domů.

V adventním čase si zase můžete v Holašovicích vychutnat předvánoční atmosféru. Mezi hlavní tradiční akce patří rozsvěcování vánočního stromu na návsi, přehlídka staročeských vánoc a tradic v informačním centru a prohlídka staročeského dřevěného betlému v životní velikosti.

Jihočeský Stonehenge

Na samém okraji Holašovic si nenechte ujít megalitický kruh vytvořený z obřích kamenů – menhirů. Jihočeskou novodobou obdobu slavného a o něco staršího kamenného komplexu v jižní Anglii vytvořil místní stavbař a majitel pozemku Václav Jílek. Jeho louka je dnes nazývána Holašovický kruh, Holašovický kromlech nebo Jihočeský Stonehenge.

Celá stavba byla dokončena v srpnu 2008, jen k vytvoření dolmenu – položení plochého kamene na vrcholy tří menhirů, došlo o tři roky později v rámci oslav letního slunovratu.

Všechny kameny v megalitickém kruhu o průměru třicet metrů pocházejí z okolních polí a lesů i bývalého lomu na těžbu kamene pro výrobu kamenek a koryt do patnácti kilometrů od Holašovic. Nejvhodnější k meditaci je kamenný obr o hmotnosti devatenácti tun stojící samostatně nedaleko kruhu, jemuž místní říkají Skála.

Holašovický Stonehenge se postupně stává vyhledávaným cílem turistů a návštěvníků Holašovic pro svou polohu, výhled do kraje, ale i pověst o schopnosti kamenů předávat energii místa vnímavým osobám. Konají se v něm akce v keltském stylu na oslavu letního slunovratu a stále častěji je tento prostor využíván i ke svatebním obřadům v kamenném kruhu.

Může se hodit Kam se ještě podívat? Dobčice Ve stejné oblasti, jako mnohem známější Holašovice, leží obec Dobčice, jež byla v roce 1990 vyhlášena památkovou zónou. Na prostorné návsi s rybníčkem nestojí žádné novostavby a vypadá to tam jako za starých dob, i jednotlivé prvky výzdoby štítů jsou podobné jako v Holašovicích. V letech 2012 a 2013 tady natáčel režisér Zdeněk Troška svoje komedie Babovřesky a Bobovřesky 2. Hrad Kuklov Zřícenina hradu stojí na skále tři kilometry severně od Brloha. Hrad byl postaven ve 14. století, avšak záhy byl dobyt pány z Rožmberka, zbořen a od té doby je opuštěn. V blízkosti zříceniny se nachází klášter, jehož stavba nebyla nikdy dokončena. Torzo je dobře viditelné ze silnice. V unikátním prostoru bývalého kostela pořádá obec Brloh občasná divadelní vystoupení a koncerty. V okolí se natáčel historický film Františka Vláčila Údolí včel.