Proč všude panuje takový strach? Proč jsou vyhlášené karantény? Proč se k této pandemii chováme, jako by byla první v dějinách lidstva, ptá se v listu El Espectador kolumbojský básník, esejista a romanopisec William Ospina.
Skutečností je, že stimulem k této panice byl pokrok. Dříve viry putovaly na koních nebo lodí. Nyní létají letadlem. Předtím doputovaly do komunit, pro které byla smrt realitou. Nyní se dostávají do společnosti, která smrt vykázala - nejprve z domovů, a pak z mysli.
Lidstvo už přežilo Justiniánský mor, černou smrt, epidemie cholery, neštovic a španělské chřipky. Přesto existuje důvod, proč se nynější pandemie zdá být bezprecedentní a ochromuje svět jako invaze mimozemšťanů.
Lidé prožívali předchozí pandemie s pocitem fatalismu a rezignace, s jakými se stavěli i k dalším "ranám morovým" v podobě válek, křížových výprav, dobyvatelů a zničujících "objevů" kontinentů. Vnímali je jako trest, a také jako něco nevyhnutelného, čemu se nedá uniknout.
My ovšem nyní cítíme paprsek naděje a víme, že ne každý, kdo umírá, musel nutně zemřít. Věříme, že mnozí umírají ne na nákazu virem nebo řízením osudu, ale kvůli nedostatku odpovídající péče. Jinak řečeno: Poslední velká pandemie v podobě španělské chřipky, která zabila zhruba 40 miliónů lidí, se odehrála před vynálezem plicních ventilátorů.
I když jsme se snažili najít umělé dýchací systémy už od dob antického Galéna a renesančního Paracelsa a Andrease Vesalia, naše nynější "ocelové plíce" byly vynalezeny až v roce 1929 a zdokonaleny v roce 1951. A je to jen 70 let od doby, co se po celém světě v nemocnicích běžně rozšířily jednotky intenzivní péče s ventilátory a monitory pomáhajícími s dýcháním, dokud se pacient nezotaví.
Takže tohle je první pandemie, kdy mnozí, kdo by dříve rychle zemřeli, mohou být nyní zachráněni. Tak proč je na světě 1,5 miliardy automobilů, které otravují vzduch potřebný pro naše plíce, ale jen 150 miliónů plicních ventilátorů, které by mohly zachránit všechny ty životy, jež jsou náhle tak křehké v době pandemie? Tedy v době, kdy přírodní fenomén zhoršuje až na úroveň noční můry společenský systém, který se stará více o podnikání než o životy.
Ve Spojených státech má často strach z nákazy více společného se zničujícími lékařskými účty než s obavou ze smrti. Neexistují zdravotní systémy, které by byly připravené postavit se pandemii - dokonce ani takové, jež má střední rozsah, jako ta nynější - protože v běžných časech je vlády považují za extravaganci.
Ovšem jakmile propukne zdravotní krize, vlády ji využijí ke své politice. Státy zakrývají nedostatek nemocnic a JIP pro všechny. Paniku lidí, že se jim nedostane odpovídající péče, nespojují s vlastním zanedbáním povinností, ale se společenskou nedisciplinovaností. A v důsledku toho se množí zákazy.
Koneckonců státy nikdy nepromeškají příležitost k prosazení svévolné a autoritářské vlády. Jaká je to pastva pro oči, vidět vylidněné ulice, zbavené nejen kriminálníků, ale také flamendrů a především protestujících obyvatel! Pro představivost toho, kdo chce ovládat, není nařízení nikdy tak dokonalé, jako když ho doprovází strach.
Říkají: Ano, zbavujeme vás vašich svobod - ale děláme to proto, abychom zachránili váš život. A tak mají venkované zakázáno procházet se po venkovské krajině, protože karanténa se stala přehnaným mocenským nástrojem. Tvrdí, že chtějí zachránit naše životy, ale kdyby jim na nich tolik záleželo, pak by tolik lidí neumíralo hlady a počet obětí dopravních nehod by už dávno vedl k zákazu jízdy v autech.
Související
Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa
Čtyři děti přežily 40 dní v amazonské džungli po pádu letadla
Kolumbie , mor , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 7 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 27 minutami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 48 minutami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 1 hodinou
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 1 hodinou
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 2 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 3 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 3 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.
Zdroj: David Holub