Graubner funkci předsedy České biskupské konference (ČBK) vykonával v letech 2000 až 2010, další desetiletí byl místopředsedou. Jednasedmdesátiletý Graubner také vyjednával o majetkovém vyrovnání státu a církve. Bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků, sám se ale za konzervativce nepovažuje.
Podle svých slov „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl před lety jeden z nejdéle sloužících představitelů římskokatolické církve v České republice.
Graubner a Duka |
Graubner se zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve, se zasloužil třeba o Tříkrálovou sbírku. Vyjednával také o majetkovém vyrovnání státu a církve, na jehož základě se olomoucké arcidiecézi například vrátil také Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži, které církev letos v únoru převzala do správy.
Věděl, ale nezasáhl?
Graubner v minulosti čelil podezření, že věděl o sexuálním zneužívání v církvi, ale nezasáhl. Nikdy se to však neprokázalo. Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží neskrýval.
Jeden z mála případů církevního zneužívání, který se dostal do médií, byl případ kněze Františka Merty. Soud jej odsoudil v roce 2001 ke dvěma letům odnětí svobody s podmínečným odkladem na 4 roky. S dětmi nemohl Merta pracovat pět let. Jan Graubner, který byl tehdejším arcibiskupem, jej přeložil do archivu v Olomouci, kde pracuje jako archivář dodnes.
Poláci ukázali mapu církevní pedofilie. Případy zneužívání jsou i v Česku. |
Na Mertu podal trestní oznámení Václav Novák, který obvinil i arcibiskupa Graubnera. Podle Nováka o zneužívání věděl a nic proti tomu nedělal. Graubner se hájil tím, že nemohl odvolat kněze, když má informace jen z druhé ruky. Policie tehdy trestní oznámení na arcibiskupa označila za bezpředmětné.
„Bylo to obvinění, které zásadně odmítáme. Nešlo o žádné krytí, nýbrž o obezřetnost,“ sdělil v prosinci 2018 redakci iDNES.cz tiskový mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. Graubner se k případu odmítl vyjádřit.
Jan Graubner
|
V roce 1987 byl odsouzen k podmíněnému trestu za sexuální obtěžování chlapců i katolický kněz Jan Slíva. Z otevřeného dopisu arcibiskupu Janu Graubnerovi, který napsal Václav Janečka, vyplynulo, že Graubner o Slívově chování věděl a nezasáhl. Slíva poté sloužil podle informací iDNES.cz v letech 1999 až 2006 jako kaplan ve Vilémově na Olomoucku. Poté byl přeložen na jiné působiště.
„Církev všechno zamete pod koberec. My jsme šli proti církvi a ta se postavila proti nám. Církev nenechá kněze nikdy padnout,“ řekl po dvaceti letech Janečka. Podle něj dochází ze strany církve k sexuálnímu násilí na dětech více než dříve.
Vokál, Baxant i David
Biskupové Jana Graubnera zvolili na tradičně několikadenní zasedání biskupů v úterý trvá pouze jeden den, a to při zachování všech opatření nařízených vládou pro zamezení šíření nemoci covid-19. Jednání se zúčastnil i apoštolský nuncius v Česku Charles D. Balvo.
Kromě předsedy se volili i další členové vedení ČBK. Za místopředsedu členové ČBK zvolili královéhradeckého biskupa Jana Vokála. Novými členy stálé rady ČBK byli zvoleni litoměřický biskup Jan Baxant a ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.
